Kdo je Kengo Kuma, architekt stojící za Moravským židovským muzeem Mehrin?

Brno se připojí na mapu světoznámé architektury navržené Kengo Kumou. Tvůrce budovy Mehrin nejlépe přiblíží jeho ostatní stavby, vzniklé unikátním spojením citu pro jejich zasazení a vyznění materiálu.
Kdo je Kengo Kuma, architekt stojící za Moravským židovským muzeem Mehrin?

BRNO – Jméno světoznámého japonského architekta Kengo Kumy je v posledních týdnech skloňováno i v Brně, v souvislosti s budovou Mehrin, které studio pod Kumovým vedením propůjčilo nejzdařilejší podobu. Jméno spojené s uznávanou architekturou se tak poprvé protne s Českou republikou. Pojďme si přiblížit osobu architekta a jeho filozofii, která za budoucí brněnskou stavbou stojí.

Při pohledu na dosavadní portfolio staveb Kengo Kumy jsou patrné dva ústřední body, kolem kterých se točí. Důraz na harmonický charakter a dominující materiál – především dřevo. Protože věnuje pozornost křehkým vztahům mezi prostorem, materiály a jejich vnímáním, trošku odsouvá architektonickou formu do pozadí. V této unikátní kombinaci ostatně sám spatřuje osobitost a rozpoznatelnost návrhů jeho i týmu studia Kengo Kuma & Associates, které vede. V jeho tvorbě se objevuje dynamika, přirozenost i asymetrie. 

Do architektonického rukopisu osmašedesátiletého Kumy, který obor vystudoval na univerzitě v Tokiu, se promítla hned první budova, na kterou si pamatuje. Vyrostl v malém dřevěném domku, jednom z velmi typických zástupců japonských dřevěných staveb přelomu dvacátého století. Podobně jako většina tamních bytů a domů neoplýval nadbytečnými čtverečními metry, vynahrazoval to klidným, upřímným a přátelským dojmem. Ten Kuma přisuzuje především použití tradičních dřevěných posuvných dveří a přírodních materiálů, ke kterým má dodnes nejblíže. V podobném duchu jej velmi ovlivnilo také studium obydlí v saharské poušti, kde strávil dva měsíce. Propojení s přírodou Kuma podtrhuje prací se dřevem, které nechává přiznané.  

Podtrhuje jej i zrcadlením linií okolní krajiny projektu v samotných konturách budovy. Kromě charakteru terénu studuje také třeba typ vegetace, citlivě se věnuje i celkovému zasazení a kontextu projektu. Shromážděná fakta potom vedou jeho ruku při návrzích, na jejichž konci stojí stavby oplývající respektem a harmonickým dialogem s konkrétním místem. Do kterého promlouvá také tradiční japonská architektura. Její přítomnost prozrazuje vizuální minimalismus, čistý a odlehčený charakter budov nebo jejich poměrně nízká výška. Najdou se však i výjimky, jako například známé Asakusa Culture Tourist Information Centre nebo Maritime History Museum.  

Z tradiční japonské architektury si Kuma bere podstatné a ověřené postupy, které po vzoru další ikony japonské architektury Kenzo Tanga promítá do současných podmínek. Ani zmiňované užití dřeva není vedeno jen tradicí, jako spíš vírou v budoucnost tohoto materiálu a souvislostí s měnícím se životním prostředím, které dle názoru Kumy nepotřebuje další betonové klimatizované stavby. Nynější společnosti se snaží nabízet zajímavé formy, které často odporují zajetým konvencím architektury. Futuristický charakter pak mírně uzemní právě použitím vůbec nejstaršího stavebního materiálu, nad jehož variabilitou sám nepřestává žasnout. Kromě bambusu používá také cedr, cypřiš, či dub, kromě jednotlivých typů dřeva Kuma čerpá i z konceptu lesa jako takového. Inspiruje se vrhaným stínem i pocitem, který uskupení stromů v člověku vytváří. 

Architektovo zaujetí dřevem, které kombinuje s jinými materiály, je poměrně zřetelné ve všech úrovních budov. Fascinující spatřuje především konstrukce střech, konkrétně ty s velkoryse pojatými římsami. Kromě útočiště před deštěm vytváří také mentální pocit bezpečí, jelikož vrhají širší stín. Dojem, který v člověku stavba budí, byl pro Kumu vždy alfou a omegou procesu. Každý projekt vnímá jako výsledek vztahu mezi člověkem, hmotou a prostředím, čímž architekturu navrací smyslům, odkud se v minulém století podle něj spíše odkláněla. Tomuto ohledu se ještě důsledněji věnuje po celosvětové pandemii koronaviru a následujících událostech ovlivňující svět v globálním měřítku. Přirozeně také více obrátil pozornost k životnímu prostředí ve snaze celý proces od stavby po funkčnost budov stočit okolo vlídnějších a promyšlenějších postupů. 

Postupů, k jejichž aktualizaci a obohacování o nové technologické poznatky sám přispívá, kromě výuky architektury na univerzitě v Tokiu vede i část výzkumné laboratoře. Tým se pod Kumovým vedením věnuje především urbanismu ve vztahu k člověku, k novým technologiím a k přírodě. Zdokonaluje také metodiku zapojení udržitelných přístupů, mimo jiné pomáhá i s odstraňováním následků východojaponského zemětřesení.  

Doposud bychom za nejbližšími dokončenými projekty Kengo Kumy museli za hranice, konkrétně do Itálie, Švýcarska či Dánska, úplně nejvíce jich přirozeně najdeme v Japonsku. Kromě proslulého olympijského stadionu v Tokiu a dalších známých staveb značnou část portfolia Kengo Kuma & Associates tvoří kulturně zaměřené stavby, ať už se jedná o galerijní prostory, muzejní instituce nebo knihovny. Možná právě jeho pro citlivý přístup a neúnavnou snahu o propojení člověka s přírodou. Studio pod Kumovým vedením vdechlo podobu například knihovně Haruki Murakamiho, Yusuhara Community Library, nebo muzeu Hanse Christiana Andersena. Literatura podle Kumy tvoří stejně jako architektura prostor pro snění. Stejně jako s otočením prvního listu i s prvním krokem do budovy zakoušíme nový svět. 

Velmi podobně tomu jistě bude i s budovou Mehrin, v jejímž návrhu Kuma opět citlivě pracuje se symbolikou a kontextem. Tendencí architekturu mírně upozadit vytvořil podobu muzea, které svou pokorou a vlídností umožní vyznít jeho hlavní účel – dokumentovat dějiny židovské přítomnosti na Moravě. Dynamickému kruhu, kromě jeho významu v židovské symbolice, Kengo Kuma přisuzuje terapeutický charakter a zároveň jím zdůrazňuje kontinuitu a přemostění. Spirálovitý charakter budovy objímající „strom života“ ve svém středu také umožňuje rozdělit prostor na intimnější vnitřní prostory věnující se rozjímání a vnější, které nabízejí pohled na Brno z několika úrovní. Třeba z úrovně terasy, která směřuje výhled na staré město s jeho dominantami Petrovem a hradem Špilberk. 

Kengo Kuma se narodil roku 1954, architekturu vystudoval v Tokiu pod vedením Hirošiho Hary. Po prvotních pracech v oboru založil v roce 1987 studio Spatial Design Studio  a o tři roky později zmiňované Kengo Kuma & Associetes (KKAA). Kromě kariéry ve sféře architektury a designu přednáší na tokijské univerzitě a věnuje se výzkumné činnosti. Je také držitelem několika architektonických ocenění, časopis Time ho v roce 2021 zařadilo na seznam stovky nejvlivnějších osob, kde figuruje jako jediný architekt. Studio KKAA má pobočky v Číně a Francii, věnuje se projektům po celém světě. Kromě již zmíněných patří mezi nejvýznamnější stavby také turecké Odunpazari Modern Museum, japonské Yusuhara Wooden Bridge Museum, Nagasaki Prefectural Art Museum, Nasu Stone Museum, nebo čínský Bamboo House. Studio stojí také za několika výstavami, ve kterých se věnuje především experimentu s materiálem. Jako například u Floating Teahouse, který tvoří pouze výjimečně lehká látka a balon naplněný heliem.

Celé portfolio je k dispozici na stránkách studia Kengo Kuma & Associates, které je také zdrojem všech fotografií.

K tématu Moravského židovského muzea Mehrin jsme publikovali úvahy Moravské židovské muzeum v Brně – poznámky kverulantaMartin Reiner reaguje na kritiku Jaroslava Klenovského k Moravskému židovskému muzeu

 

 

Další články

Načítáme další články…

Generální partner

Hlavní partner

Mediální partner

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies