Blue
Green

Přepínejte mezi tématy z kanceláře nebo pro zelená řešení.

Česká města jsou stavěna na jiné podmínky, než jakým budeme v budoucnosti čelit

Města se musí změnit, aby se adaptovala na klimatickou změnu. Už teď roste počet budov, které využívají šedou vodu, její odpadní teplo, retenční systémy dešťové vody a vegetační střechy a fasády.

 

„V Česku roste počet staveb, které jsou inspirací a příklady šetrného stavebnictví. Dávno neplatí, že šetrná budova znamená jen nízkou energetickou náročnost. Čím dál více se při návrhu budovy zohledňuje hospodaření s vodou, její schopnost absorbovat, respektive odrážet teplo, přirozeně se chladit apod,“ říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

„Česká města jsou stavěna na zcela jiné podmínky, než jakým budeme pravděpodobně v budoucnosti čelit, proto budou vedle adaptace veřejného prostoru hrát významnou roli rekonstrukce,“ dodává.


Zelená střecha

Zářný příklad jménem Mosaic House

Jednou z vůbec prvních budov s řešením pro využití šedé vody je hotel Mosaic House v pražské ulici Odborů, který otevřel v roce 2010. Jako první hotel v Česku získal environmentální certifikaci BREEAM a také je unikátní ukázkou přístupu citlivé rekonstrukce při použití nejnovějších technologií. Od svého otevření ušetřil systém hospodaření s vodou neuvěřitelných 13,5 milionu litrů pitné vody, což je pro představu více než pět podolských plaveckých bazénů.   


Mosaic House Praha, zdroj: www.mosaichouse.com

„Za velký úspěch osvěty o šetrném stavebnictví považuji fakt, že v Česku rostou i bytové domy, které udržitelnost řeší. Rezidenční development totiž patří k těm nejkonzervativnějším,“ říká Simona Kalvoda.

Povinnost zbudovat zelenou střechu pro průmyslové haly

Jedním z nejvýraznějších projektů poslední doby je živá výrobní hala LIKO-Vo společnosti LIKO-S. Stavba využívá zelenou střechu i vegetační fasádu, které společně slouží jako tepelná izolace, přírodní klimatizace i retenční prostor pro dešťovou vodu. Hala také disponuje kořenovou čističkou odpadních vod, které po přečištění využívá k závlaze.


Průmyslová hala LIKO-Vo

Ministerstvo životního prostředí zvažuje zavedení povinnosti zbudovat zelenou střechu u průmyslových hal a obchodních center. „Jde jednoznačně o pozitivní krok, průmyslové haly a obchodní centra mají obrovský potenciál, jak pro zelené střechy a fasády, tak pro umístění fotovoltaických zdrojů. Dokonalé těsnosti plášťů a dalších stavebních opatření ovlivňujících energetickou náročnost jsme již dosáhli, je čas posunout se v této oblasti dál,“ dodává Simona Kalvoda. V případě bytových domů by povinnost zbudovat zelenou střechu neplatila, nadále by záleželo na investorovi.

Povinnost zelených střech není v Evropě novinkou. Už teď platí například u komerční výstavby ve Francii. Lídrem v této oblasti je Německo, které drží celosvětové prvenství v počtu zelených střech. Díky lokální podpoře se totiž ve větší míře začaly budovat už v 80. letech. Dnes další růst zapříčiňuje kombinace federálních a místních zákonů i vyšších daní u konvenčních typů. V Mnichově platí povinnost zelené střechy u nových budov od roku 1996.

 

Budovy a voda v číslech:

  • 1 m² zelené střechy dokáže zadržet více než 35 litrů vody.
  • 3 m² kořenové čističky stačí na vyčištění odpadní vody jednoho obyvatele.
  • Teplota vzduchu ve vzdálenosti 5 metrů od zelené budovy je až o 10 °C nižší.
  • Teplota zelené střechy je až o 60 % nižší než povrch střechy s asfaltovou folií.