První na světě. Ve Slavkově vyrostla živá výrobní hala LIKO-Vo

Horký vzduch se tetelí nad střechami výrobních a logistických hal – teploměr ukazuje přes 80 °C. Tak jako na poušti. „Dnešní halové objekty, opláštěné standardními materiály, působí jako radiátory. Co více, montované haly v Česku denně znehodnotí 10 hektarů úrodné půdy, která přestane zadržovat vodu,“ upozorňuje Libor Musil, zakladatel slavkovské společnosti LIKO-S. Ta jako první na světě přichází se zelenou výrobní halou LIKO-Vo, kterou rošíří divizi Kovovýroby.

Novostavba haly využívá konceptu „živých staveb“ postaveného na přírodní tepelné stabilizaci. Zajišťuje ji zelená střecha a fasáda s kořenovou čističkou vody, retenční jezírko, tepelná čerpadla a další technologie. Klasickou klimatizaci byste ale hledali marně.

Rozdíl je patrný na první pohled. Místo „plechové krabice“ stojí ve Slavkově vizionářská hala porostlá desítkami druhů rostlin. „Průmyslová hala LIKO-Vo je unikátní v ohleduplnosti. V přírodě jde do tuhého. Nové průmyslové stavby v Česku jsou většinou orientované na rychlý zisk, vulgární ke krajině, bez známky architektonických ambicí nebo alespoň snahy majitele se kultivovaně prezentovat. Hala LIKO-Vo se to pokouší zachránit. Zatím je ale jediná, a tím naprosto unikátní,“ popisuje stavbu autor návrhu, architekt Zdeněk Fránek.

Zelená střecha a fasády vedle estetické plní funkci tepelné izolace i čističky užitkové vody. Ta slouží pracovníkům a následně je po vyčištění zpětně použita k závlaze. Neméně důležitou roli hraje i zelená střecha. „Akumuluje přívalové deště, zabrání zahlcení kanalizace, zamezí přehřívání podkrovních prostor v interiéru a prodlužuje životnost krytiny,“ upřesnil Musil.

Odborníci projekt vítají

„Doufáme, že projekt LIKO-Vo inspiruje další investory a architekty průmyslových staveb jak u nás, tak v zahraničí. Vzhledem k abnormálně vysokým teplotám a minimu srážek v posledních letech začala města bojovat proti tepelným ostrovům zelenými střechami budov. A totéž je potřeba začít i na průmyslových pozemcích,” míní Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Podle Libora Musila mohou živé stavby pomoci s problematikou tepelných ostrovů a vysoušení krajiny, která je na pokraji udržitelnosti: „Sucho je předzvěstí zániku civilizace. Člověk svou činností již stovky let vytváří po světě nové suché pouštní oblasti. Stavebnictví je koncipováno jako brutální zásah do přírody, který vede k růstu teploty a tím i sucha. Tempo urbanizace krajiny klasickými stavebními metodami překročilo na severní polokouli bod zvratu, rovnováha v přírodě se hroutí a krajina se již nestačí regenerovat. Každá další stavba působí jako zářič tepla a nositel sucha.“

Tento klimatický proces je však podle něj lidstvo schopno zvrátit. „Našimi zelenými stavbami jsme se pokusili najít nový koncept budov, které nejenom chladí samy sebe, ale umí ochladit i svoje okolí. Dnes již víme, že je možné na zastavěném pozemku nastolit ještě lepší podmínky pro přírodu, než tam byly před zahájením stavby,“ dodává Musil.

Úspěšný průkopník LIKO-Noe

Výrobní hala LIKO-Vo navazuje na předchozí zelený objekt, který LIKO-S vybudoval v roce 2015. „Naše první živá kancelářská a vývojová budova LIKO-Noe^® předčila všechna očekávání. Chová se vlastně jako les, odparem vody z fasád snižuje teplotu o více než 10 °C. Proto jsme se rozhodli také novou velkou výrobní halu osadit na střeše a stěnách zelenými technologiemi. Ty zajišťují přírodní klimatizaci, snižují energetické náklady na technologie chlazení a v zimě také dobře izolují,” doplnil podnikatel a vizionář.

Projekt podpoří vědu a výzkum

Společnost LIKO-S bude pečlivě měřit a zaznamenávat vliv ozelenění na teplotu v budově samotné i na její okolí. O získaná data se podělí s akademiky. „Do výstavby je zapojena Technologická agentura ČR, která přispívá na další vývoj zelených staveb, Mendelova univerzita v Brně a Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT Praha se sídlem v Buštěhradě. Získáme referenční vzorek k demonstraci výhod zelených technologií,“ doplnil Libor Musil.

Kytky a svářečky

Samotní pracovníci divize se mohou těšit na popínavé rostliny, kterými budou ozdobeny vnitřní stěny haly. „Také denní místnost a šatny jsou nadstandardní. Zázemí s moderní relaxační místností je propojeno se vsakovací zahradou a jezerem. To vytváří mikroklima pro pěstování bylin, keřů a stromů poskytujících jedlé plody,“ doplnil architekt Fránek. Dostatek denního světla zajistí okny netradičně prolamovaná fasáda.

LIKO-Vo

• Místo: sídlo společnosti LIKO-S, a. s., U Splavu 1419, Slavkov u Brna
• Investor: LIKO-S
• Projekt: 2018
• Realizace: 2019
• Architektonický návrh a generální projektant: prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek, Fránek Architects
• Stavební část: Jiří Železný, Jiří Vítek, Violetta Larmolinska, Vaši-architekti.cz
• Zdravotně technické instalace: Kateřina Riesnerová
• Elektroinstalace: Jaroslav Zvonař, Vojtěch Florian
• Vzduchotechnika: Ondřej Seget, TZpro, s.r.o.
• Stavební a konstrukční řešení: Petr Mazánek, CONSTRUCT DESIGN s.r.o.
• Požárně bezpečnostní řešení: Jaroslav Drahoš, Marek Šindler
• Měření a regulace: Martin Fojtík