Vyrobte si svůj neon. Studio Schlauch zpřístupňuje neonářské řemeslo veřejnosti

Roztavit, ohnout, foukat, tvarovat. Dvojice neonářů Martin Vašek a Martin Šamalík vytváří designové neony a pořádá workshopy pro veřejnost.
Vyrobte si svůj neon. Studio Schlauch zpřístupňuje neonářské řemeslo veřejnosti

BRNO - Výroba neonů vás podle Martina Vaška chytí a nepustí. Přesvědčit se o tom můžete na jednom z workshopů, které pořádají společně s Martinem Šamalíkem ve svém Studiu Schlauch v multifunkčním prostoru Vitamin. V jejich dílně jsme si povídali o tom, jak se neonářství předává, a o možnostech využití neonů v designu. 

Jak jste se k neonům dostali? Přece jen to není obor, který se dá vystudovat. 

: S Martinem jsme se potkali, když jsme hledali někoho, kdo nám udělá neon do Milady Kaffee. Vymysleli jsme si svůj návrh a dostali kontakt na Martina, který tou dobou pracoval jako neonář pro firmu vyrábějící vybavení pro kasina, rulety a automaty. Už dřív jsem o Martinovi slyšel, byl to pro mě mysteriózní pan neonář, ale když jsme se poznali, zjistil jsem, že je to normální řízek a sedli jsme si. Výroba neonů mě vždy fascinovala, Martin se nebránil tomu řemeslo mi přiblížit a uvést mě do něj. 

MV: Když za mnou přišel Martin společně s kolegou z Milady Kaffee a chtěli neon v podobě klikaté čáry, prvně jsem si myslel, že si přihnuli a namalovali si to na účtenku. (smích) Neon jsem vyráběl tři dny a hrál jsem si s každým centimetrem. Martina to celé nadchlo a začal se o výrobu neonů zajímat. Za můj život to není první ani poslední člověk, který projevil zájem naučit se neony vyrábět. Za těch třicet let, co to dělám, to bylo asi deset lidí. Abyste se do toho plně pustili, je potřeba o to mít opravdu vážný zájem. Potřebujete místo, kde máte dílnu, pak stroj a hořáky. Martin to všechno koupil a šel do toho. 

Martine, a vy jste se neonařině naučil kde? Jak se toto řemeslo traduje? 

MV: To se nikde neučí, já jsem vždycky měl štěstí na mistry. Když mi bylo sedmnáct, skončil jsem učňák v Rožnově, vyučil jsem se sklofoukačem pod Teslou Rožnov. Tehdy v devadesátých letech se ale najednou celá výroba přesunula do Číny a nás už nebylo potřeba. Vyučil jsem se pak výrobu chemických přístrojů a zpracování chemického skla v Sázavě nad Sázavou. Já jsem chtěl být původně elektrikářem, můj tehdejší mistr to věděl, tak mi poradil, že můžu jít k neonům,  je tam elektrika, která mě baví, i práce se sklem. Začal jsem pracovat ve Zlíně pro firmu Zlín Neon, kde měli mistra, který se neonům věnoval celý život. Ten mi to ukázal, jak na to.

Během své profesní dráhy jsem střídal různé podniky a potkal další mistry. Pracoval jsem například v podniku, kde se vyráběly skleněné televizní obrazovky. Kolegové to tam dělali čtyřicet let, měli to najeté tak, že u té výroby i spali. Tam mi předali dovednosti ohledně vakua. A tam jsem se taky naučil postavit čerpačku. Pak se ale začaly vyrábět ploché televize a já jsem se vrátil zpět k neonům. 

Od té doby mám i touhu neonářství předávat dál. Naučit se to dá, tvarování zvládnete i za dva dny. Nejtěžší je vědět, odkud začít. Začít se musí vždy od prostředka. Pomáhá, když si tvar, který chcete dělat, prvně vytvoříte z drátu. 

Mluvil jste o čerpačce, co dalšího najdeme v neonářské dílně? A je těžké vybavení sehnat?

MŠ: V našem případě je to vysokonapěťový transformátor a čerpačka. K tomu samozřejmě sklářský a čerpací stůl, hořáky a flétna. Martin mi dohodil po svém kamarádovi, který šel do důchodu, vybavení. Koupil jsem od něj celou dílnu a to bylo naprosto zásadní. 

MV: Vybavení se koupit dá, jak nové tak z druhé ruky. Princip výroby je pořád stejný, mění se materiály. Nové čerpačky jsou malé stroje, kde je všechno v jednom, ale technologie výroby je 110 let stejná. Je to princip odsátí vzduchu z trubice, vyčištění vnitřku a naplnění plynem. 

Martin Vašek

Pokud bych si u vás chtěla nechat vytvořit neon na zakázku, jak to probíhá?

MŠ: U zakázek na míru je to hlavně o komunikaci se zadavatelem. Potřebujete vysvětlit technologii klientovi, technické specifikace, to že k neonu patří i trafo, kabely, kotvící prvky a podobně. Je toho hodně kolem toho, nejen výroba. O to se snažím já, výrobu aktuálně zastává hlavně Martin a já se snažím za pochodu vše naučit.

Orientujete se na výrobu neonů pro komerční využití? 

MŠ: Jsme pořád ještě na začátku, formujeme celý koncept. Necílíme úplně na masivní komerční produkci, samozřejmě dokážeme taky vyrobit komerční neony a rádi to uděláme, ale chceme se soustředit spíše na vlastní designové kolekce.

Velký potenciál vidím v propojení různých druhů umění právě s neony. Rád bych v budoucnu na domácí půdě udělal open call a zapojil místní umělce, designéry nebo třeba studenty a zkusil technologii přiblížit a více zpřístupnit umělcům. Je třeba si uvědomit, že samotný neon nelevituje jen tak v prostoru, ale je to vlastně vždy maximálně 50% objektu. Musí být připevněný na konstrukční prvek, kterým může být cokoliv - obraz, socha a určitě je toho mnoho dalšího. V tomto mi to přijde přitažlivé, neony mají velký potenciál. 

Co se týká vlastních designových kolekcí, chceme dělat například série svítidel, ať už ve spolupráci s místními designéry nebo svoje vlastní. Objekty do interiéru nebo exteriéru, instalace, svítidla a podobně. 

MV: Tady bych dodal, že neonová svítidla jsou skvělá jako dokres osvětlení, jako objekt, nejsou to funkční svítidla. Vydávají velmi příjemné světlo, narozdíl třeba od led světla, to je jejich přednost. 

Dá se říct, že neony zažívají posledních pár let boom? 

MV: Před šesti sedmi lety byla v Brně s trochou nadsázky tma. Přišly LEDky se svou masivní kampaní a brněnský pan neonář Smečka šel do důchodu, tak se to tak sešlo. Osud mi tehdy přihrál garáž, začal jsem spolupracovat s firmou Neon Burianová. Řekl bych, že takovým průlomem byl neon do baru 4 Pokoje, který jsem vyráběl. Láska po půlnoci. To byla mimochodem velká technologická výzva, tři druhy červených trubic, bylo to náročné. A najednou ty neony chtěli všichni. 

Popíšete mi, prosím, proces výroby? S klientem vykomunikujete návrh, uděláte vizualizaci? Vidím tu na stole ruční nákres neonu 1:1, používáte i nějaký speciální neonářský software? 

MŠ: Existují programy, které zjednoduší práci, toto zatím pořád objevuji. S klientem si odsouhlasíme vizualizaci, ale konkrétní technické řešení, například to, kde jsou překlady a podobně, si už kreslím ručně. Značím si, kde bude překlad, kde půjde elektroda, na kolik systémů bude neon rozdělený. Takhle na papíře je to nejjednodušší. 

MV: Existuje program Neon Wizard, ten je z Ameriky, kde se chrlí neonové nápisy ve velkém. Zadáte si, co chcete napsat, jaké chcete písmo, jak velké, program to sám navrhne, namaluje, napočítá trafa. Do Evropy je to nepřenosné, tady se to dělá jinak. 

MŠ: Jsou tam i jiná trafa, jiné materiály. V Americe je poměrně silná neonová kultura, Las Vegas, casina, nápisy… 

MV: Za oceánem je to jiné. Jakmile si otevřete obchod, potřebujete svítit. Mají heslo Nesvítíš, neprodáváš, jak jsem to pochopil. Neony tam vychází levněji, protože je tam větší typizace. Neon si postavíte na polici nebo připevníte na zeď. Mají dokonce specializované velkoobchody, kde koupíte hotové nápisy jako Bar, Open, Closed a tak dále. Evropa je jiná, konzervativní, písmeno je často samostatně, pod nápisem bývá plech či plastika. 

Vraťme se k vaší výrobě. Navrhnete vizualizaci, uděláte si nákres. Pak se děje co? Už kroutíte skleněné tyče? A kde je sháníte?

MV: Materiál je snadno dostupný. V Evropě trubice vyrábí sklářská firma Shot, ve všech velikostech a koupíte je ve velkoobchodu. Jak trubice, tak hořáky, seženete tam všechno. Trubice má metr padesát, je to standardizovaná délka. 

A pak už přichází na řadu hořáky, plameny, nahřát trubice, roztopit, ohnout, foukat, tvarovat. 

Pořádáte i workshopy. Co se na nich účastníci naučí a jak jsou dlouhé? 

MV: Je to na celý den. To vás chytí a nepustí. Účastníci dopoledne překonají strach z ohně, zjistí, že to jde, že tvarují sklo. Zažerou se do toho a najednou je šest večer. 

MŠ: Dlouho jsme přemýšleli, jak workshop koncipovat, aby lidi odcházeli naplnění. Zaprvé, aby to pojali, během jednoho dne si vyzkoušeli neonařinu. Tak vznikl náš první workshop, nazvali jsme ho Vyrob si svůj neon. Ten je hodně atraktivní. Už proběhly dva. Až se ustálí dílna, chtěli bychom dělat víc druhů workshopů, například i dlouhodobější individuální výuku. 

Martin Šamalík

Co si z workshopu účastníci odnesou domů?

MV: Odnesou si domů například svítidlo, jak tady vidíte. Kompletní výrobek i s trafem, doma ho jen strčí do zásuvky. Já to upřímně dělám hlavně kvůli tomu, že si myslím, že během workshopů ulovím někoho dalšího, kdo se neonářství bude chtít hlouběji věnovat. Čím víc lidí to umí, tím víc nápadů a řešení má. Mně se třeba stalo, že jsem jako sklofoukač několik dní přemýšlel nad pro mě neřešitelnou složitostí, zeptal jsem se kolegy, on jen řekl, abych to udělal z druhé strany a bylo to ono. 

Můžete pak pořádat neonářská sympozia. 

MŠ: Proč ne. A to je to, co mě na celé věci baví, ty nekončící možnosti, co s neonem udělat, kam ho umístit, proto je dobré nenechávat si to pro sebe, ale seznámit s technologií výroby co nejvíce lidí. Získat tak nové pohledy na věc a posouvat limity toho, co se dá s neonem dělat. 

MV: Přesně tak. Mně je to i líto, motat z toho jen ty písmena. Je to srdcovka. 

 

Studio Schlauch

Zaujalo vás téma neonů a chcete o nich vědět více? Doporučujeme náš starší článek Neon je klasika, v neonech žiji od roku 72, říká Jana Slováčková Burianová | archSPACE



Další články

Načítáme další články…

Generální partner

Hlavní partner

Mediální partner

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies