OFFICE
Green

Přepínejte mezi tématy z kanceláře nebo pro zelená řešení.

Vítěz CAW Martin Čermák rozšířil základní školu o tělocvičnu s dřevěnou fasádou

Základní škola v Dolních Kounicích potřebuje sportovní halu jako sůl. Proto pro ni student Fakulty stavební VUT Martin Čermák navrhl multifunkční halu o třech podlažích, kterou částečně zakopal pod zem. Za ni si odnesl Cenu Arnošta Wiesnera pro rok 2019.

 

Soutěž studentských ateliérových prací vyhlašuje děkan Fakulty stavební VUT každý rok. Loni Cenu Arnošta Wiesnera získala proměna vodojemu, letos zvítězil návrh sportovní haly, která stojí ve středu areálu školy v Dolních Kounicích. Má dvě nadzemní podlaží, jedno podzemní a celkovou kapacitu až 100 osob. S hlavní budovou ji její autor Martin Čermák propojil spojovacím krčkem.

„Ocenili jsme tuto práci za přiměřený a vyvážený koncept celkového řešení s kultivovaným výtvarným projevem včetně grafického podání. S ohledem na to, že jde o práci studenta prvního ročníku, bylo dosaženo vysoce přesvědčivého a realistického zpracování a grafické prezentace,“ uvedl člen poroty Jan Velek. Kromě něj projekty hodnotili také Ivan Petelen, Michal Hronský, Petr Todorov a Pavel Rada. Do soutěže se přihlásilo 76 prací.

 

Proč jste se pustil zrovna do řešení tělocvičny v Dolních Kounicích?

V rámci ateliéru veřejných staveb jsme dělali námětovou studii pro základní školu v Dolních Kounicích všichni. Mají tam jen jednu malou tělocvičnu v budově školy a chtěli do budoucna přistavovat něco většího, co by fungovalo pro školu i veřejnost. Takže jsem podle tohoto zadání navrhoval novostavbu. S tím, že to mělo jenom pár omezení.

Jaká?

Na školním pozemku samotném nebylo nic důležitého, jedno hřiště a pár stromů a celkově se to moc nevyužívalo. Ale bylo třeba zachovat zásobovací komunikaci k jídelně. Součástí návrhu bylo taky navržení příjezdové cesty k vinným sklípkům, které jsou zakopané ve svazích. Tyto vinné sklípky jsou po obvodu areálu, ale byl tam jeden polorozpadlý, který do pozemku školy zasahoval. To nás hodně omezovalo v návrhu. Nakonec jsme zjistili, že se bude bourat, takže jsme se rozhodli, že ho budeme považovat za zbořený a nebudeme ho řešit.

Bylo vaše řešení v porovnání se spolužáky v něčem specifické?

Hodně lidí volilo cestu spojení se školou tak, že to spojovali pod zemí. Já jsem se přiklonil ke spojovacímu krčku. Využil jsem ho jako dominantní prvek.

Je váš návrh realizovatelný?

Můj návrh hodně pracuje se dřevem. Jsou tam stínicí lamely, takže je to na realizaci nákladné. Bral jsem to tak, že je to ateliérová práce, takže nemusíme hledět na ekonomickou stránku a můžeme si s tím víc vyhrát.

Ale zase to díky nim působí velice uceleně. Proč jste se rozhodl jít touto cestou?

Já mám hodně velký vztah ke dřevu. Mám svoji dílnu a když mám čas, dělám s ním doma. Proto mě hodně táhne ho používat.

Jaké další materiály jste použil?

Venkovní stěny jsou beton, vevnitř je bílá omítka a vinylová podlaha na hrací plochu. Můj návrh je jednoduchý, unifikovaný do jedné hmoty. Tím dřevem se to skrylo. Celkově jsem nechtěl dělat žádná velká gesta. Naším zadáním bylo udělat multifunkční halu a toho jsem se držel. Je tam přístup pro veřejnost, šatny pro veřejnost i šatny pro děti ze školy. Malá posilovna, multifunkční sál, horolezecká stěna, venkovní hřiště, hřiště pro mateřskou školu.

Vraťme se ještě k těm vinným sklípkům. Jak je řešená komunikace pro veřejnost?

Navrhl jsem ji tak, že ti vinaři přijedou po hlavní komunikaci z města a objedou pozemek školy dozadu, kde mají svůj prostor. Mají tam parkování a posezení pod konzolou. Je to oplocené a oddělené od školy. Stejně tak, když chce veřejnost jít do haly, nezasahuje do provozu školy. Venku je bokem malé parkoviště. Odsud schází do vlastních šaten se sprchami a dál.

Co byla ta nosná myšlenka projektu? Na čem jste to od začátku postavil?

Galerie, která je z jedné strany prosklená. Tam se vlastně jde ze spojovacího krčku přes galerii až do šaten. Obvykle se chodí nejdřív do šaten a pak do tělocvičny, já to mám opačně. Studenti musí projít dlouhou prosvětlenou chodbou, odkud mají výhled do tělocvičny a ven. Přitom se můžou podívat, co se tam děje. Šatny jsem zakopal pod zem, aby objekt byl co nejmenší a moc to nerušilo krajinu.

Je pravda, že galerie působí velmi prosvětleně a vzdušně. Ale nemá žádné stínění. Nebude slunce oslepovat hráče?

Toto je západní strana, světlo se nedostane do toho úhlu, aby dosáhlo až na hrací plochu. Zůstává prosvětlená jenom galerie a hráče to nikdy rušit nebude. Z druhé strany je tělocvična stíněná těmi lamely, které jsou v místě oken natáčecí. Aby si je hráči mohli korigovat s tím, jak se slunce posouvá.

Proč jste se rozhodl přihlásit do soutěže?

Vůbec jsem neměl v plánu do toho jít. Přišel za mnou pan docent, který mě vedl, a říkal mi, že bych se přihlásit měl. Že můj projekt byl dobrý. Tak jsem to zkusil. Všechno už bylo hotové, nachystané, jenom jsem to podepsal.

Viditelně se to vyplatilo.

Absolvoval jsem hodně soutěží na střední škole a původně jsem si řekl, že už toho nechám. Ale když budu mít dobré práce, asi se přihlásím i v dalším ročníku.

Myslíte, že vás tato soutěž nějakým způsobem posune dál?

Určitě. Myslím, že když se člověk účastní nějaké soutěže, tak ho to nutí víc se posouvat dopředu. Teď spíš cítím závazek, že se na mě budou učitelé dívat trochu jinak než předtím, budou ode mě čekat asi trochu víc. Nebo řekněme, že člověk je pak víc na očích.

Jakým způsobem se chcete profilovat v budoucnu?

Mě vždycky víc bavily obytné stavby, asi bych nechtěl dělat nic velikého. Projekty, kde se toho musí účastnit celé studio. Já bych radši něco menšího, kde si to člověk dělá sám nebo ve dvojici. Obytné domy. Menší veřejné stavby.

 

Martin Čermák

  • Narodil se v roce 1998.
  • Pochází ze Vsetína, v Brně studuje druhým rokem obor architektura pozemních staveb na FAST VUT.
  • Za projekt rodinného domu získal v roce 2017 třetí místo v Soutěži o nejlepší projekt, kterou pořádá společnost Wienerberger.
  • V roce 2018 zvítězil v soutěži Stavba roku Zlínského kraje v kategorii Studentská práce roku za návrh viladomů ve Valašském Meziříčí.

 

Fotografie: Jiří Hloušek

Kompletní výsledky CAW 2019: web Stavební fakulty