Svěží káva: Café Ernst a šťastný Wiesner

Červenec 14, 2022 | autor: Tereza Oprchalová | Foto: Tereza Oprchalová

Kavárna ve vile Stiassni jako pocta funkcionalistickému architektovi. Nahlédněte s námi do Café Ernst. 

BRNOV půli letošního června v Masarykově čtvrti otevřela nová kavárna hodná pozornosti milovníků funkcionalistické architektury. Ve vile Stiassni od Ernsta Wiesnera v prostoru bývalé kuchyně vznikla podle návrhu ateliéru RAW kavárna Ernst nesoucí jméno slavného brněnského architekta. 

Nápad na vytvoření unikátní kavárny, která by byla zároveň připomínkou významného architekta, vznikl během nedávné rekonstrukce vily Stiassni od ateliéru RAW: „Ve vile jsme prováděli nové intervence v rámci rekonstrukce, takže budovu velmi dobře známe. Dohromady s paní kastelánkou Kateřinou Konečnou jsme diskutovali o tom, že Wiesner, ač je jeden z nejvýznamnějších brněnských architektů, nemá v Brně žádnou připomínku nebo expozici. Napadlo nás vytvořit ji přímo ve vile v nevyužívaných prostorách bývalé kuchyně”, vzpomíná architekt Tomáš Rusín. Expozice zahrnuje fotografie staveb podle návrhů Ernsta Wiesnera, jeho životopis a zároveň jeho jedinou dochovanou portrétní fotografii. 

Brno bývalo městem funkcionalistických kaváren, za první republiky se velkému věhlasu těšilo i Wiesnerovo Café Esplanade, které stálo na rohu Rooseveltovy ulice v místech, kde dnes najdeme Janáčkovo divadlo. Za druhé světové války byla budova bohužel vybombardovaná. Architekti přišli s nápadem prvorepublikový esprit této kavárny do vily Stiassni přenést: Dochovaly se historické fotografie kavárny Esplanade, tu nejikoničtější z nich jsme se rozhodli umístit na čelní stěnu kavárny jako fototapetu. I vybavení jsme se snažili najít pokud možno co nejpodobnější, sáhli jsme po ohýbaném nábytku z Tonu. K Esplanade odkazuje i bar, na který jsme použili výrazně žilovaný až excentický mramor co nejpodobnější tomu, který je použitý ve vile ve vstupní šatně. Spolu s leštěnou nerezí na hranách pak vytváří kultivovaný detail navazující na architekturu celé vily. Doplněný je černými žulovými deskami,” popisuje architekt Rusín. 

Cílem kavárny s expozicí však není kopírovat původní Esplanade, ale přiblížit hostům jejího ducha. Bývalá Esplanade se pyšnila třemi podlažími, vysokými stropy a skleněnou kupolí. Spojujícím prvkem obou kaváren je právě odkaz architekta Wiesnera. Tomáš Rusín koncept nazývá edukativní nebo didaktickou kavárnou: „Projdete si vilu a návštěvu můžete zakončit tím, že si tu dáte kávu, zároveň si můžete přečíst něco o tvůrci vily a v létě si posedět i venku v nádherné zahradě.” 

A jak probíhala přeměna původní kuchyně na kavárnu? Místnost se využívala pro společenské akce, měla tedy všechny potřebné přípojky a zásahy byly z hlediska památkové péče minimální. Zůstaly zde i původní dubové parkety. Za barem se nachází černá stěna s posuvnými dveřmi, za níž je schovaná servisní část. Můžete tudy projít i k nádhernému schodišti pro obsluhu se světlíkem. Tomáš Rusín k tomu dodává: Trochu nešťastné je, že paní majitelka Hermine Stiassni po Wiesnerovi spolupracovala s jedním vídeňským architektem a začala vilu stylizovat do pseudobarokní podoby. Soutěžila totiž tehdy s Tugendhatovými, čí vila bude víc nóbl. Wiesner do toho už nemohl mluvit. A právě toto schodiště, které vidíte za kavárnou, je jedním z původních dochovaných prvků tak, jak ho architekt zamýšlel.”

V kavárně pozorné hosty zaujme i kachlové obložení kolem radiátorů: To je typický detail pro 30. léta, architekti tehdy uvažovali velmi prakticky. Z takového topení můžete krásně utřít prach, aniž byste ušpinili zeď kolem”, vysvětluje Tomáš Rusín. 

Ke kavárně patří také velká terasa vybavená zahradním nábytkem dle výběru Ateliéru RAW. I zde jsou patrné snahy Hermine Stiassni přetvořit vilu v zámeček, a to v podobě zdobných amfor. 

A na jaké dobroty láká samotný kavárenský provoz? Při tvorbě nabídky Café Ernst jsme se první republikou snažili hodně inspirovat. Obecně si myslíme, že dnešní cukrářství se k prvorepublikovému odkazu vlastně vrací, a to především poctivostí surovin a řemeslným zpracováním bez použití automatizace”, vysvětluje PR Café Ernst Jan Šmikmátor. 

Nabídku inspirovala přímo rodina Stiassni, která zahradu kolem svého domova využívala i k pěstování ovoce a zeleniny, a to včetně dnes již trochu pozapomenutých druhů: V zahradě se pěstovaly kdoule a rebarbora, a proto právě s nimi cíleně pracujeme, například v dezertech nebo míchaných nápojích. I v tomto se snažíme o to, aby kavárna byla konceptuálním doplněním vily Stiassni”, doplňuje Šmikmátor. 

Co se kávy týče, cílem bylo vybrat tak, aby si na své přišli jak konzervativněji založení hosté, tak i milovníci výběrové kávy. Brazilskou na střed praženou arabiku do Café Ernst dodává nedaleká pražírna QB Coffe Roasters z Jundrova, o které jste si mohli přečíst v našem květnovém článku. Obě tato místa spojuje funkcionalistická architektura a odkaz na někdejší prvorepublikovou slávu.



Vila Stiassni

Vila Stiassni byla postavena mezi lety 1927 a 1929 pro rodinu židovského továrníka Alfreda Stiassni. Rodina si život ve svém sídle neužila příliš dlouho, po devíti letech musela kvůli německé okupaci uprchnout do Londýna. Po druhé světové válce se pro vilu vžil název “vládní”, protože začala sloužit pro ubytovávání významných návštěv. V roce 1972 v ní nocoval i sám Fidel Castro. Aktuálně je vila pod správou Národního památkového ústavu. 

Autor: Tereza Oprchalová

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies