Rostislav Dvořák: Co Čech, to 103 litrů odpadní vody denně. Fasádní čistírna pomůže jí neplýtvat

Kam nemůže studna, tam pomůže fasádní kořenová čistírna. A nejen tam. Patentovaný systém pomáhá recyklovat šedou a černou vodu, která by jinak nenávratně zmizela v útrobách kanalizace. Vyčistí ji s účinností 95 %. „Parametry vody se zlepší tak, že ji lze využít k závlaze zahrady,“ říká Rostislav Dvořák, produktový manažer zelených střech a fasád firmy LIKO-S. V rozhovoru vysvětluje, jak vertikální kořenovka funguje a v čem jsou možná rizika.

Co si můžeme představit pod fasádní kořenovou čistírnou?

Jde o propracovaný systém, který má několik úrovní. První částí je vícekomorový septik osazený na odtoku z budovy. Nachází se pod úrovní terénu a slouží k separaci nerozpuštěných látek, které by v dalším procesu mohly vadit. Samozřejmě už tady se kultivují bakteriální kmeny, jenž odpadní vodu částečně předčistí. Voda, která prošla septikem, se shromažďuje v akumulační nádrži s plovákovým spínačem. Jakmile se nádrž do určité míry zaplní, spínač reaguje a pouští vodu dál na sestavu nerezových kazet. Ty zlepší parametry vody tak, že ji lze využít k závlaze ostatních zelených fasád nebo zahrady.

Jak to dokážou?

Kazety fasádní kořenové čistírny jsou dvouplášťové. Vnitřní plášť, ve kterém rostou květiny, je permanentně zaplavený. Tady probíhají čisticí procesy bez přístupu kyslíku. Voda ze zad vnitřního pláště kazety pak přepadává do vnějšího pláště, kde probíhá čištění za přístupu kyslíku. Vnější plášť obsahuje jednak filtrační materiál, jednak otvory, kterými voda protéká do další vnitřní kazety vespod. Takto projde přes celou kaskádu a spadne do sběrného žlabu. Vyčištěná voda se akumuluje v poslední nádrži s čerpadlem.

Chápu tedy správně, že voda je na začátku vždy přiváděna do nejvyšší řady kazet? Není v tom případně nutná nějaká minimální výška fasády?

Měla by mít nejméně metr a půl, aby čisticí proces proběhl správně. Na druhou stranu, jiné limity to nemá. Naopak, čím vyšší fasáda, tím větší možnosti využití. Můžete na ni umístit i několik kořenových čistíren. Například hala LIKO-Vo má jedenáct metrů, takže se na ni vlezly hned tři sady kazet, přičemž každá funguje jako samostatný celek. Pod každou je samozřejmě žlab.

Vraťme se ještě k septiku, ve kterém sedimentují pevné částice z vody. Nemusí být napojený na odpadní systém?

Funguje to stejně jako u domovních čistíren. Pokud nejste napojení centrální čistírnu odpadních vod, je třeba pravidelně odsávat usazený kal. Doporučený postup je jednou za rok.

Výsledek? Představte si vyčištěnou říční vodu

Současná legislativa říká, že pokud objekt stojí na území, kde je možné napojit se na centrální čistírnu odpadních vod, je nutné to udělat. Jak to komplikuje užívání fasádních čistíren?

Tyto zkušenosti máme ze Slavkova, který má také svou centrální čistírnu. Předali jsme úředníkům projektovou dokumentaci a doložili, že lokální procesy neohrožujeme.

Pokud chce architekt použít čistírnu v projektu, bude zatížený dalším vyřizováním.

Nebude, tuto část řešíme za něj.

Jakou vodu tato technologie zvládne vyčistit?

Běžnou odpadní vodu, a to jak šedou, tak černou. Není úplně vhodný pro průmyslovou vodu, která může obsahovat látky toxické pro bakterie žijící u kořenů rostlin. Stejně tak lidé nesmějí vylít do odtoku třeba Savo, ve kterém je vysoká koncentrace chlornanu sodného. To je oxidační činidlo, pro bakterie velmi problematické. 

Co když se někdo zapomene a závadný chemický prostředek použije?

Bakterie se zničí. Po čase se sice obnoví, ale je zde riziko, že během této doby bude čistírna zapáchat. Nicméně toto nejsou až tak nové informace. Na venkově, kde mají lidé své čistírny odpadních vod, je používání ekologických čisticích prostředků běžná praxe. To jen lidé ve městech na podmínku šetrnosti trochu pozapomněli.

Ukazatelem kvality vody je hodnota chemické a biochemické spotřeby kyslíku. Jak je to v případě fasádní kořenové čistírny?

Účinnost v odstranění biologicky odbouratelných látek se pohybuje na devadesáti pěti procentech. Samozřejmě, hovoříme o užitkové, a nikoli pitné vodě. Mám-li výsledný produkt s něčím srovnat, představte si například vyčištěnou říční vodu.

Lze v tom pěstovat třeba vlastní rostliny nebo zeleninu?

Ničemu to neublíží, ale současně ty rostliny nemají pro čisticí proces žádný význam. Pokud jde o plodiny určené k jídlu, ty se sem nehodí. Můžete je zalévat vyčištěnou vodu, ale nelze je pěstovat v kořenové čistírně jako takové.

Nízkou úsnosnost zdi řeší samonosná konstrukce

Potřebují rostliny nějakou zvláštní péči?

Je to mokřadní vegetace, která má kořenový systém pod vodou a nevyžaduje žádné přihnojování. Ale je pravda, že s prvními mrazy odchází. Potom je vhodné ji ostříhat. Jiná péče nutná není. Rostliny na jaře znovu vyrostou.

Fasádní kořenová čistírna přes zimu nefunguje?

V případě LIKO-Noe funguje, protože jsme to vyřešili rekuperací. Fasádní kořenová čistírna má neustále v zádech teplý vzduch z interiéru. Pokud nejsou teploty nižší než -15 °C, je normálně v provozu. Na druhou stranu, v tomto období není nutná voda k závlaze. V případě haly LIKO-Vo čističku přes zimu obtékáme.

Jak?

Uzavřeme šoupě, přes které natéká voda do septiku. Místo toho putuje do čerpací stanice, areálové kanalizace, a nakonec do obecní čistírny odpadních vod.

Kolik běžný člověk vyprodukuje odpadní vody?

V České republice je průměr 103 litrů na osobu a den.

Jak velká musí být fasádní kořenová čistírna, aby vyčistila odpadní vodu pětičlenné rodiny?

Na jednoho člověka jsou potřeba 3 m². U pětičlenné rodiny to bude 15 m².

Fasádní kořenová čistírna je poměrně těžká. Jak se to řeší u zdí, které nemají dostatečnou únosnost?

Máme variantu fasádní kořenové čistírny, která je ukotvená přímo do obvodové zdi. Druhou možností je samonosná konstrukce. Svislé síly jsou tak přenášeny do základové desky domu nebo do betonového pásu, který je pro ni přichystaný.

Takže je možné ji dostavět k již existujícím stavbám? Nebo je třeba počítat s ní jen u nových projektů?

Lze ji využít u stávajících budov, od rodinných domů až po výrobní haly. A díky samonosné konstrukci ji přistavíte i k dřevostavbě.

Pokud se soukromý investor rozhodne dostavět k rodinnému domu kořenovku, za jak dlouho ji může mít hotovou?

Samotná montáž může být hotová za dva dny. Pokud jde o funkčnost, osazujeme fasádu rovnou vzrostlými rostlinami. Standardně mají přibližně 30 cm. Do plné výšky vyrostou během tří měsíců.

ROSTISLAV DVOŘÁK / LIKO-S

Rostislav Dvořák je produktový manažer zelených střech a fasád firmy LIKO-S. Rodinná firma ze Slavkova u Brna letos představila mediálně úspěšnou první živou halu na světě nazvanou LIKO-Vo. Společnost se zabývá především výrobou příček, posuvných stěn, stavbou montovaných hal, kovovýrobou, chytrými izolacemi nebo živými stavbami.