V čem drhne ochrana brněnských architektonických památek

Březen 08, 2021 | autor: Jan Gerych | Foto: Matěj Hollan

Vše co potřebujete vědět o současném stavu ochrany architektonických památek, o případu pozdních zápisů a výhledu do budoucna.

 

BRNO - Od předminulého týdne sledujeme osud vily z 19. století, kterou majitel znehodnotil i přesto, že u ní Ministerstvo kultury zahájilo řízení o prohlášení kulturní památkou. Veřejnost nás upozornila na další dva případy kulturních památek v Masarykově čtvrti, které už jsou téměř zbořené. V jejich případě vše proběhlo v souladu se zákonem kvůli současnému stavu, kdy město nedokáže chránit hodnotnou architekturu mimo městskou památkovou rezervaci. Platí to i pro stovky kulturních památek, které Nejvyšší správní soud v listopadu definitivně zbavil památkového statusu.    

Minulý týden informoval iDnes.cz, že Národní památkový ústav obdržel další žádost o demolici domu, jenž byl do loňského roku chráněn jako kulturní památka - neorenesanční Veveří 11. Mezi jeho vlastníky figurují komunální politici Robert Kerndl a Pavel Blažek (oba ODS). Situaci vysvětlili tak, že ve skutečnosti budovu demolovat nechtějí, jen potřebují zjistit, co je na ní chráněného. 

Veveří 11, foto Palickap, Wikimedia Commons

 

Pozdní zápisy

V roce 1988 vstoupil v platnost nový zákon o památkové péči a zároveň se zrušil státní seznam kulturních památek. Jeho fond přešel do nového Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Dosavadní legislativa uznávala status památky nejen nemovitostem v seznamu, ale také budovám, na něž se jako na kulturní památky pohlíželo. Proto koncem roku 87 vyrazili památkáři do ulic, aby všechny tyto objekty evidovali a dodatečně zapsali na seznam. 

Na konci 80. let nebyl státní aparát v ideální formě a samotný zápis trval 3 roky údajně také proto, že k tomu účelu existoval jediný speciální psací stroj. Vše se zdálo v pořádku až do roku 2015, kdy se Ministerstvo kultury rozhodlo posoudit situaci přísně a všechny “pozdně zapsané” památky ze seznamu vyřadilo. Celkově jde o 2500 budov, z toho 1400 v Brně. Město se pokusilo situaci řešit mnoha způsoby včetně soudního sporu. Ten vyvrcholil loni v listopadu, když Nejvyšší správní soud definitivně potvrdil rozhodnutí Ministerstva kultury.    

Možná řešení

Po soudním rozhodnutí nezbývá než reprohlášení, a tedy standardní postup zápisu jednotlivých budov na seznam kulturních památek. Ministerstvo tvrdí, že ročně z kapacitních důvodů stihne až 30 řízení. Reálně je to spíš méně. Od roku 2015 se to v případě brněnských budov podařilo jen dvakrát. Doba do schválení zbývajících 1398 případů bude tedy hodně dlouhá.

Lužická 4, Žabovřesky, foto Aleš Homola

 

Rychlejší alternativa by mohla být v zavedení městské památkové zóny (MPZ). Odbor památkové péče města Brna (OPP) vypracoval návrh už v roce 2002. Představoval zavedení čtyř zón se čtyřmi ochrannými pásmy. Národní památkový ústav (NPÚ) dokončil vlastní návrh v roce 2013 a podal jej ke schválení na ministerstvu. Byl podstatně rozsáhlejší, protože zóny navržené městem zceloval do téměř nepřerušené plochy a na dvou stech stranách dopodrobna rozebral kulturní hodnoty všech domů. Ke schválení však nedošlo a skončil někde v šuplíku. Když se po roce 2015 znovu objevil na stole jako možné řešení pozdních zápisů, městu nevyhovoval, protože zahrnoval i většinu rozvojových oblastí. Následovala spolupráce města a NPÚ na kompromisním řešení, které vyvrcholilo loni v létě. Finální verze stanovovala zónu v nepravidelném prstenci kolem historického jádra ve čtyřech kategoriích. Od té doby čeká na Ministerstvu kultury na schválení. 

Zóna, ochranné pásmo, rezervace

Městská památková rezervace (MPR) byla v Brně zřízena roku 1989 zhruba na ploše historického jádra. Chrání nejen jednotlivé kulturní památky, ale i ostatní objekty od sklepů, přes zeleň, až po výhledy. Kolem ní o rok později vzniklo její ochranné pásmo. To už neposkytuje komplexní plošnou ochranu, hlídá především výhledy na rezervaci. Mrakodrap byste tu postavit neměli, ale obouchat secesní dekor kvůli polystyrenu můžete. Městská památková zóna (MPZ) funguje plošně, chrání především urbanistickou strukturu místa a taky vnější parametry budov. Historická fasáda je tu chráněna, ale uvnitř si bydlení zařiďte, jak chcete. Mrakodrapy stavět lze, ale v zónách k tomu určených. 

Loni na podzim naznalo vedení Brna-střed se starostou Vojtěchem Menclem (ODS), že by připravený kompromisní návrh zónování mohl být pro jejich městskou část nevýhodný. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) prostřednictvím Kanceláře architekta města Brno iniciovala sérii kulatých stolů s odborníky, kde chtěla věc prodiskutovat. Ministerstvo kultury dostalo dopis, aby připravený návrh neschvalovalo, že se město vyjádří až po proběhnutí diskuzí. Na třetí pokračování kulatého stolu byli přizváni i představitelé Ministerstva kultury, aby se dozvěděli, že Brno přichází s novou verzí MPZ, vracející se k původní variantě. Vývojem se věc propadla zpět někam do roku 2018.  

Tichého, Masarykova čtvrť, foto Aleš Homola

 

Debaty u kulatého stolu 

Prvních dvou kulatých stolů se ve virtuální kanceláři městského architekta v prosinci a lednu zúčastnili představitelé města, městské správy, památkové ochrany, kanceláře městského architekta, architekti a developer. Praktické zkušenosti s památkovými zónami zprostředkovala architektka plzeňského útvaru koncepce a rozvoje a předseda České komory architektů. 

Proti zavedení zón se vyslovil především starosta Brna-střed Vojtěch Mencl, který krok považuje za příliš velký zásah do práv majitelů nemovitostí v zóně, dále odkázal na možné změny situace po schválení nového památkového zákona a navrhl ochranu území řešit regulačními plány vydanými pro jednotlivé architektonické soubory. 

Architekti se, s výjimkou Ondřeje Chybíka, vyslovili v podstatě jednohlasně proti zónové ochraně. Jejich pohled pregnantně vyjádřil při druhém kulatém stolu Aleš Burian: “V zóně A a B by měl architekt povinnost se přizpůsobit, dodržet charakter čtvrti. Dnešní doba chce vyjádřit svůj vlastní charakter, zapsat se svým výrazem do našich měst.” 

Plzeňský příklad dvou ochranných zón Irena Králová prezentovala jako hodný následování. Jan Kasl na příkladě pražských čtvrtí Karlín a Smíchov zdůraznil nutnost jasného stanovení úrovní ochrany, aby nedocházelo k omezením při drobných stavebních úpravách. Ochrannou zónu podpořil ředitel NPÚ Zdeněk Vácha a vedoucí OPP Martin Zedníček. Zdeněk Vácha upozornil na fakt, že zóna nepředstavuje tak přísnou ochranu jako MPR a vzhledem k faktu, že za 30 let existence MPR v centru Brna zde mohlo vzniknout 35 novostaveb, nehrozí ani v zóně obávané přiškrcení vývoje. 

Martin Zedníček vyvrátil obavu architektů, že by museli začít navrhovat historizující fasády. “Nová výstavba v území A sice musí respektovat měřítko a charakter památkově hodnotné zástavby (ne všech domů kolem), ale má taky dotvářet celek soudobou kontextuální architektonickou tvorbou ve formě a míře odpovídající památkovému významu jednotlivých částí památkové zóny. Před 14 dny jsem byl přítomen jednání, kde se řešila novostavba na Bratislavské, která asi 3x přesahuje zástavbu a městská část Brno-střed se marně snaží přesvědčit investora, aby to snížil. Naše kompetence tam nesahá, kdyby byla památková zóna, tak je to jinak,” uvedl Zedníček 

“Diskuze o památkové zóně se tady vede mnoho let a to, co je teď navrhováno a diskutováno, tuhle mnohaletou diskuzi opravdu reflektuje. Kategorizace památkové zóny A až D naprosto reflektují nejen charakter jednotlivých území ve městě Brně, dochované architektury, kvality té architektury, ale i záměry nového vývoje a stavebních aktivit ve městě. To z nich je naprosto patrné,” uzavřel první kulatý stůl historik Michal Doležel.

Na druhé setkání bylo pozváno více architektů a zúčastnila se jej i primátorka Vaňková se svým 4. náměstkem Robertem Kerndlem (oba ODS). Hodně rezonoval názor architektů, často se principiálně apelovalo na život a ekonomiku města, jeho budoucí vývoj a hodnoty. Opakoval se argument, že zóna stejně neochrání pozdně zapsané kulturní památky, protože se vztahuje jen na jejich exteriér. Mezi navrhovanými alternativami zazněly regulační plány či legislativní úpravy.

Martin Zedníček (OPP) vyjasnil, že dvě  třetiny pozdně zapsaných kulturních památek měly chráněný právě exteriér a radní Filip Chvátal spolu s Bohumilou Hybskou (KAM Brno) vyvrátili použitelnost regulačních plánů. “Shoda nad regulačním plánem nějakého území v širším centru Brna, větším či menším, se bude hledat velmi dlouho a velmi těžce. Takový regulační plán je v dnešním legislativním rámci prakticky neschvalitelný,” uvedla Hybská. 

Ze zúčastněných koaličních politiků zazněla zónám podpora od lidovců zastoupených Petrem Hladíkem a Filipem Chvátalem a Pirátů prostřednictvím Tomáše Koláčného. Primátorka Vaňková druhý kulatý stůl zhodnotila pozitivně. Ten předcházející ji nepřesvědčil skladbou účastníků, kterým podle ní chyběla odbornost, zato u druhého se jí potvrdilo, že navrhovaná zóna je moc velká. Zmínila, že den předtím odešel dopis na ministerstvo, aby zónu nevyhlašovali, že se Brno vyjádří až po právě probíhajících diskuzích.

 

Brněnská architektonická hodnota

Jiří Slavík z Ministerstva kultury poznamenal, že “Brno je starobylé, ale jeho urbanistický a architektonický charakter je dán obdobím, kdy šlo o moravskou metropoli (19. a počátek 20. století), kdy tu stavěla světová špička, žáci Vídeňské školy. Město je unikátní koexistencí německé architektury 19. století a českého meziválečného funkcionalismu, což má být cílem ochrany městské památkové zóny. Památková zóna neznamená konzervování místa, ale cizelování jeho kvalit a povahy.”

Většina z pozdně zapsaných 1400 památek pochází právě ze zmíněného zlatého období brněnské architektury. I kdyby k zavedení MPZ došlo v odmítnuté rozsáhlejší verzi, 200 z nich by do ní nespadalo. V případě nejnovějšího návrhu KAM Brno by se to týkalo až 500 z nich. V tomto případě pak nezbývá, než čekat na zdlouhavé reprohlašování po jednom, jež v dnešní době znamená kompletní ochranu objektu včetně interiéru. Památky spadající do zóny by získaly alespoň ochranu exteriérů. 

Z diskuzí se postupně vytratilo téma, jež naposledy připomněl Michal Doležel. Ve městě se v širším prstenci kolem centra množí demolice kvalitní historické architektury, protože jí ochranné pásmo ve skutečnosti žádnou ochranu neposkytuje. Právě tento problém mělo vyhlášení MPZ řešit. Po třech kulatých stolech víme, že se v dohledné době ochranné zóny město nedočká. Jedinečné architektonické dědictví Brna je teď vydáno na pospas trhu s nemovistostmi a developerskému byznysu. 

Foto Kirk, Wikimedia Commons

 

Další na řadě je nárožní dům mezi Kounicovou a Slovákovou. Nahradí ho devítipodlažní polyfunkční dům Mouline Rouge. 

Autor: Jan Gerych