Pivovar přeměnili na nejmodernější technologický park dle návrhu architektonického tandemu otce a dcery
- 28. března 2023
- Realizace
- autor: Jan Gerych
- Foto: Petr Polák
PLZEŇ – Areál Světovaru se začal budovat v roce 1910 za použití tehdy revoluční železobetonové konstrukce. Převratné zde bylo také vertikální uskladnění piva. Svému účelu přestal sloužit kolem druhé světové války, kde se jej podařilo ovládnout konkurenčnímu Prazdroji. Po válce našel nejrůznější využití třeba jako armádní sklad nebo opravna tanků. Tentokrát ne na pivo, ale bojových. Vždy byl obehnán zdí, takže byl městu uzavřený a veřejnosti nepřístupný. Tereza Vojtěšková z ateliéru Vojtěšek architekti spolu s Milanem Varvařovským dostali za úkol navázat na industriální odkaz, včetně včetně interiérů areál uzpůsobit pro účely technologického parku TechTower a začlenit jej do života města.
Město se pro architektonické řešení obrátilo na rodinný tandem, který má za sebou úspěšné adaptace objektů na Centrum robotiky a SIT Port v DEPU2015. Konverze památkově chráněných skladových prostor na funkční technologické centrum je téměč neřešitelný oříšek, ale jak nám prozradili v předchozím článku (zde), jsou oba Umprumáci, což znamená, že památkáře respektují, ale ne zas tak moc. Proto se nezdráhali do struktury zasáhnout tak, aby mohla novému účelu úspěšně vyhovět.
Prvním krokem k obnově bylo bourání
Na rozdíl od dnešních prostorů pro práci a setkávání interiér původně sloužil k nadzemnímu uskladnění masivních pivovarnických sudů. Původní fasády tak byly slepé, téměř bez oken. Na počátku všeho byl proto dialog se zástupci památkové péče, techniky a odborníky z oblasti statiky staveb. Během něj se podařilo prosadit a následně do návrhu vtisknout otevření fasád objektu probouráním okenních otvorů. Díky velkorysým oknům s lehce historizujícím členěním, které odkazuje na typologii původně průmyslové stavby, se podařilo v interiéru domu zajistit dostatek přirozeného světla pro jeho další využití.
Vnitřní dispozice
Původní účel stavby s sebou nesl řadu výzev pro uspořádání nových funkcí a vnitřní dispozice. Prvním krokem ke konverzi proto byla snaha o celkové jak horizontální, tak vertikální propojení jednotlivých hmot. Na to navázala organizace vnitřních funkcí uvnitř objektu a řešení návazností na okolní venkovní plochy. Nově je tak například možné do objektu vstoupit z několika směrů a míst, podle příležitosti a účelu návštěvy.
Hmotově nižší severní část objektu orientovaná do ulice Sladová slouží jako hlavní vstup podtržený velkorysou nástupní rampou. Přízemní část je primárně koncipována pro užívání veřejností. Je zde umístěna recepce, multifunkční sál s kapacitou až 300 osob pro pořádání široké palety kulturních a vzdělávacích akcí, konferenční místnosti a dílny. Nechybí potřebné provozní, hygienické a gastro zázemí.
Ve vyšších podlažích se nachází kancelářské prostory s možným samostatným vstupem a kapacitou až 500 pracovních míst, které jsou doplněny odpovídající kapacitou jednacích místností.
Sedmé podlaží, ve kterém se historicky nacházela sušárna sladu, se proměnilo v druhý multifunkční prostor, tzv. SeedUp Space, pro neformální jednání, setkávání i společenské a reprezentativní akce uživatelů budovy. Prostory pro využití dále rozšiřuje pobytová střešní terasa s velkorysým výhledem na okolní panorama města.
Výšková dominanta komplexu Techtower, původně vodárenská věž, byla upravena do podoby komorní galerie, jejíž nevelkou plochu vyvažuje nezaměnitelná atmosféra.
Skladbu vnitřních funkcí doplňují laboratoře virtuální reality, dílny pro vývoj a testování dronů a dokonce také testovací vodní nádrž procházející skrze výšku čtyř podlaží včetně kompletního technologického a provozního zázemí.
Navýšení kapacit užitné plochy
Potřebné navýšení užitné plochy kanceláří umožnilo využití masivních železobetonových konstrukcí původní stavby. Díky nim šlo velkorysou světlou výšku místností upravit formou nových vložených pater, které navýšily užitnou plochu o stovky metrů čtverečních.
Interiérové řešení
Skrze prováděcí a realizační dokumentaci interiéru měla architekta Tereza Vojtěšková možnost alespoň částečně navázat na principy navržené v rámci architektonické studie.
Hlavní snahou bylo v rozsáhlém objektu udržet výrazově jednotný a ekonomicky racionální koncept. Tereza Vojtěšková alespoň částečně navázala na principy z architektonické studie prostřednictvím prováděcí a realizační dokumentace. Kde to atypická dispozice a provoz dovolily, vložily se jemně variované, nicméně opakující se prvky – recepce, sedací boxy, šatní skříňky či kuchyňky kanceláří.
Ve všech případech na míru vyráběný autorský mobiliář (recepce, sedací boxy na chodbách, bar, kompletní vybavení stoly a sedacím nábytkem, veškerý úložný nábytek, kuchyňky, vybavení lounge i drobný sedací mobiliář) se drží jednotné materiálové a barevnostní palety kombinující překližku s bílými povrchy a barevně akcentovaným čalouněním.
V interiéru vložené konstrukce jsou ponechány v černé a doplněné místy o transparentní skleněné nebo mléčné výplně příček.
Charakter a atmosféru interiéru tvoří navržený mobiliář a také nepřehlédnutelné rozvody technického a technologického vybavení. Jejich koordinace spolu s osvětlením a výběrem koncových prvků nebyla součástí projektu interiéru. Návrh uspořádání a využití venkovních teras s atypickými lavicemi a dalšího venkovního vybavení pro trávení pracovního i volného času už ano.
Architektonické řešení: MgA. Tereza Vojtěšková (Vojtěšek architekti) a arch. Milan Varvařovský
Interiérové řešení: MgA. Tereza Vojtěšková (Vojtěšek architekti)
Grafické řešení a navigační systém: Circle line, s. r. o.
Generální projektant: Obermeyer Helika, a. s.
Původní autor: Bohuslav Strébl, Müller Kapsa
Investor: Město Plzeň
Architektonická studie: 2016
Projekt interiéru: 2020–2022
Realizace: 2019–2022
Užitná plocha: 9 300 m
Obestavěný prostor: 51 500 m2