Nástupce slavné Ton 14: Švédští designéři ji očistili vizuálně i konstrukčně

Jaké to asi je, zkusit zdokonalit jeden z nejslavnějších a nejlépe fungujících modelů židle z pera Michaela Thoneta? Své o tom mohou povědět přední švédští designéři studia Claesson Koivisto Rune, kteří přišli s iterací na slavnou Thonetku 14. Variace na ikonu nese číslo 314 – symbolické pro původní model i trojici designérů. Na stránkách Tonu je hned v několika provedeních.

Designéři „čtrnáctku“ studovali velmi bedlivě, z pohledu nynějších technologií i estetiky. Zpovzdálí se možná nová 314 nezdá tak odlišná, z hlediska vzezření i konstrukce ale prošla několika změnami. „Židle 14 nese určitý aspekt romantismu 19. století, ten jsme se pokusili odstranit a vytvořit návrh, který bude víc současný,“ předestřel Mårten Claesson. 

Jak už víte z předchozího článku o židli 14, skládá se pouze z šesti dřevěných dílů a devíti šroubů, redukování takto minimalistického návrhu bez ztráty kvalit je tedy opravdovým uměním. „Vystačíme si s pěti dřevěnými díly a osmi šrouby,“ upřesnil Claesson. Hlavním cílem ale nebyla redukce dílů, nýbrž zjednodušení estetiky.

Čtyři nohy, opěrka i sedák zůstaly, ptáte se, který díl tedy ubyl? Sedák nově charakterizuje masivnější rám zhotovený na speciálním stroji zvaném „sádlík“ vyvinutém v Bystřici pod Hostýnem. Není proto již třeba nožního spoje, který původně nohy židle pod sedákem zpevňoval. I podnož židle tak prošla redesignem, nohy jsou o něco rovnější a jinak posazené. 

Charakteristická zádová opěrka přecházející v zadní nohy sice zůstala, její sklon je ale také odlišný, než u původní „čtrnáctky“. Bylo složité především najít ideální úhel zadní opěrky a nacítit to správné narovnání křivek, příliš rovné je totiž příliš nudné,“ popsal Eero Koivisto proces hledání nejvyššího komfortu sezení. 

O komfort sezení se postará také látka „polo“, která vyplňuje místo původního výpletu. Podle Tonu se používá především v obuvnictví, proto mnohé konzervativní zastánce designu možná mírně vyvede z míry. Jemná textura látky, která se v některých variantách objevuje i v opěradle, židli propůjčuje její vlastní charakteristický vizuální prvek. 

Design studio Claesson Koivisto Rune zjednodušilo i s myšlenkou na velká množství, ve kterých se často původní židle 14 objevuje – i model 314 totiž cílí především na kavárny a veřejné prostory. „Je dostatečně zajímavá, aby obstála sama, zároveň ve velkém počtu prostor nezahltí,“ uzavřel jeden z trojice designérů Mårtin Claesson.