Nejslavnější židle TON: model číslo 14 prý přežil i pád z Eiffelovky

Tipnete si, kolik židlí číslo 14 se už za celou existenci dnešní firmy TON prodalo? Číslo přesahuje 80 milionů. Stala se tak ikonickou: nejen pro dílo Michaela Thoneta, zosobňuje židli jako takovou. Najdete ji po celém světě, ve firmách jako Microsoft, Google, v kavárnách Starbucks nebo na portrétech Dalího, Picassa, Renoira nebo Tolstoje. Židle číslo 14 je zkrátka taková všudypřítomná nevtíravá připomínka počátku designové historie.

Model číslo 14 byl poprvé představen roku 1859, tedy v samých začátcích firmy. Genialitu návrhu i odolnosti dokazuje dodnes – úctyhodných 165 let. Už v době svého vzniku byla tato židle nejblíže Thonetově představě o moderním typu sezení, to ale netušil, jako moc hluboko do budoucnosti vidí.  

Právě číslo 14 bylo totiž sestaveno tak, aby šlo masově vyrábět – jako první židle v historii lidstva. Když byla postavena továrna TON v Bystřici pod Hostýnem, protože ta původní v Koryčanech už výrobou nestačila, byla celá dedikovaná právě tomuto modelu. O jeho rozšíření se postarala souhra několika skutečností. 

Úspěch Thonetky má jistě na svědomí měnící se doba, ve které se jednak otevřely možnosti prodávat nábytek do běžných domovů, zároveň měl být cenově dostupnější a lehčí. K oblibě rozhodně přispěl i jednoduchý a elegantní design, který stále nevyšel z módy. Michael Thonet se navíc jeho elegancí zbavil zbytečných spojů, které by mohly narušovat stabilitu a kvalitu dřeva. Ohnutím bukové kulatiny a vytvořením zadních noh i opěradla v jednom jen dokázal, jak moc vizionářsky uměl uvažovat.

Masová výroba prvního industriálního kusu nábytku byla ale možná především díky Thonetově bravurnímu zdokonalení techniky ohybu dřeva ve třech rozměrech, která se dodnes nezměnila. Do té doby dřevo často praskalo, nebylo možné ani předvídat, zda budou dva kusy vypadat totožně. 

8 dní, 8 částí a půl minuty

Recept na úspěch v celosvětovém měřítku je překvapivě velmi jednoduchý. A právě pro svou jednoduchost mohl být tak úspěšný. Z původních šesti ohýbaných kulatin, osmi vrutů a dvou šroubů sice narostl na osm kulatin a dvacet šroubů, proces výroby ale pořád trvá osm dní a sestavení židle zabere pouhou půlminutu. 
Protože ale židle putovaly na všechny světové strany a v nemalém počtu, mohly být velmi efektivně baleny v rozložené podobě a složeny až na místě, což patří k dalšímu Thonetovu vynálezu.

Lehké, funkční, nadčasové a nezničitelné

Kromě hesla „lehké, funkční a nadčasové“ se Thonetky, jak je židlím z této továrny přezdíváno, mohou pyšnit ještě jednou předností – svou kvalitou. Protože se dřevo při výrobě neřeže přes vlákna, ale ohýbá, je velmi těžké jej zničit. Traduje se, že tuto vlastnost Thonet úspěšně demonstroval při výstavě v Paříži hodem židle z Eiffelovy věže. Střízlivější podání stejného příběhu se odehrává v Bystřici, kde prý židle zkoušeli vyhazovat z jeho kanceláře. V současné době odolnost testují také speciálně navrženým strojem, který simuluje lidskou zátěž jen několikrát znásobenou. Hod Thonetkou je prý ale disciplína, o které se tradují různé příběhy.

Tak či tak je možné, že kousky zhotovené roku 1856 tady ještě stále někde jsou. Aby připomínaly dobu, kdy byly položeny základy designu, dostupného nábytku a propracovaného konceptu industriální výroby.

Zdroj: ton.eu, publikace +-160 let, www.plusminus160.com,