Naše práce není ve skutečnosti „od–do”, ale probíhá víceméně pořád, říkají berlínští porotci Zlin Design Weeku

BERLIN – Mezinárodní soutěž Best In Design je jeden z pilířů každoročního programu Zlin Design Weeku. Letos proběhne ve čtyřech kategoriích designu – produktovém a průmyslovém, módním, komunikačním a designu služeb. Specifikum soutěže je zvyk zařazovat do poroty vítěze předešlého ročníku. Tímto způsobem se do hodnotící pozice dostala polská designérka Zuzanna Wójcik, s níž jsme rozhovor už přinesli (zde). V porotě se setká s českým hvězdným designérem Petrem Novaguem a oblíbeným designérským duem Büro Famos z Berlína, s nímž jsme pořídili rozhovor tentokrát.    

Letos jste opět porotci na Zlin Design Weeku. Můžete popsat své studio? Co děláte?

Hanna Litwin: Ano, jsme studio produktového designu a děláme víceméně produkty pro každodenní život. Věci ke stolování.

Romin Heide: Taky nábytek.

Hanna Litwin: Rádi pracujeme s různými materiály – se dřevem, textilem, sklem, porcelánem, a proto si při navrhování pomáháme s kartónem, protože je lepší se na začátku nevyhraňovat jedním konkrétním materiálem, ale vyzkoušet si to obecně a pak najít ten správný, který se na daný úkol bude hodit nejlépe.

Romin Heide: Rádi pracujeme s kartónovými maketami kvůli názorné ukázce, abychom design přivedli k životu co nejdříve a viděli, jak budou fungovat a vypadat na světě. Celkově děláme takový mix. Buď dostaneme nápad, který rozvineme a pak hledáme společnosti, s nimiž bychom na něm mohli spolupracovat a nebo naopak máme společnost, která nám zadá práci. Třeba BMW Mini, to půjde ven letos, kdy jsme jim dělali kolekci doplňků. Takže pracujeme oběma způsoby – jak s vlastní iniciativou, tak na zadání.

Jaká je filozofie Büro Famos?

Romin Heide: Je pro nás důležité přivést věci co nejrychleji do reality. V našem oboru, kde děláme užitné věci pro život, praktické věci pro každého, je důležité je vyzkoušet, jak budou fungovat a sedět. Samozřejmě při designování používáme taky počítač a digitální technologie, ale i tak si myslíme, že je potřeba dotáhnout věci do skutečného života, což naplňují právě ty makety a, jak Hanna zmínila, různé materiály. Pomáhá nám to taky se dobrat udržitelného základu.

Udržitelnost podle nás vychází právě už z materiálu, ale nejen z něho, svou roli hraje i celý životní cyklus produktu. Snažíme se dělat takové, které umí, řekněme, dobře stárnout, patinovat. I když se poškrábou a zašpiní, tak jim to neuškodí, o to nám jde.  

Hanna Litwin: S bobtnajícím digitálním světem a obrazovkami všude nám přijde důležité, aby to, co vyrobíte, nebo si hlavně koupíte, vydrželo. Možná ne navždy, ale dlouho. Proto hledáme způsoby, jak umožnit vyměnit součásti, nebo rozebrat konstrukci a znovu ji sestavit.

Sleduji u mladých módních návrhářů, když dostudují, jak se vyrovnávají s neudržitelností a toxicitou svého oboru. Řeší se něco takového u produktového designu?

Hanna Litwin: Děláme design přes deset let a aspekt udržitelnosti se snažíme řešit od začátku, ale, řekněme, před osmi lety na to společnosti moc neslyšely. Tvrdily, že jim to prodražuje výrobu, že si to nemohou dovolit, nebo že to lidi nebudou kupovat. Teď nás žádají od začátku, abychom navrhli něco udržitelného, aby měly produkty delší život, daly se opravit, vyměnit, a když už se musí vyhodit, aby se daly roztřídit. Jsme za to rádi.

Romin Heide: To mluvíme o oboru, v němž pracujeme. Produktový design je skutečně obšírný obor – od kartáčků na zuby po auta, takže je tam hodně spotřebních produktů, které se prostě vyhazují. Ale přinejmenším v naší bublině sledujeme, že se takové uvažování rozšiřuje. Pro nás to bylo vždy důležité, ale jsme jen jeden díl řetězce, takže nemůžeme ovlivnit všechno. Je to skupinová práce. Třeba na našem projektu s TONem vidíte, že jsme využili odřezky, které by se normálně vyhodily jako odpad nebo spálily. My jsme jim dali další život. Svědčí to taky o otevřenosti té společnosti, že tomu jde naproti. Doufáme, že budeme dělat více takových věcí i dál.

Bavíme-li se o spolupráci s TONem, jaká byla vaše zkušenost s českou firmou? Lišila se nějak od toho, na co jste zvyklí v Německu?

Hanna Litwin: TON je jako společnost zajímavá především z pohledu kompletního výrobního procesu pod jednou střechou. Vyrábí v Česku, a hotovo. To je prostě ohromné. To je odlišuje od firem, se kterými pracujeme v Německu, Dánsku, Itálii. Je vzácné, že se vše dělá na jednom místě. Většina firem se snaží přivést výrobu do Evropy, ale no…

Romin Heide: Je zajímavé, že mají celý ten řetězec v jedné firmě – od těžby dřeva až po hotový produkt. To nebývá zvykem. Ostatně náš design Logs, který stojí na odřezcích, by ani nebyl možný, kdyby to TON neměl takto nastavené. Když pracujete s externí firmou, nemáte pod kontrolou zdroj materiálu. A vedle těchto faktických aspektů, byla spolupráce s TONem velmi dobrá i na osobní úrovni. Byli ohromně milí. Jsme pořád v kontaktu, tak třeba ještě k něčemu dojde.

Můžete přiblížit váš pracovní postup?

Romin Heide: Na začátku absorbujeme hodně informací, děláme si digitální průzkum, prohlížíme si obrázky, informace získané z veletrhů a dáme si dohromady takový mix věcí, o němž pak diskutujeme. Vedeme dialog jako designéři, takže se na konci ani nedá říct, jestli to udělala Hanna nebo já, protože se to odehraje v diskuzi. Obvykle si během průzkumu utvoříme každý nějakou představu, pak dáme hlavy dohromady, probereme, co jsme zjistili a pokud narazíme na něco zásadního, tak to taky rychle otestujeme nejčastěji lepenkovou maketou. Ta nezabere moc času, ale už se na ní dá ledacos ověřit.

Pokud to za něco stojí, přecházíme do digitálního rozhraní a ladíme to, abychom pak vytvořili prototyp. Jde tedy o náš dialog ale taky dialog s nástroji, které používáme. Ty hrají svoji roli. Různé nástroje vás mohou posunout různým způsobem. Digitální nástroje dodají hodně přesnosti, ale nechávají taky spousty otázek, na které zpočátku procesu nedokážou odpovědět. Něco jako kresba nebo hodně přibližná maketa může hodně pomoct.       

Když pracujeme pro klienta, následuje prezentace. Nemusí to být ještě hotové, ale už je to zralé na konzultaci. Když je to náš vlastní nápad, tak uděláme první prototyp a nafotíme ho, abychom ho mohli někomu předvést. Pak následuje dialog s klientem a dělají se úpravy.

Čerpáte inspiraci z jiných oblastí než z designu?

Hanna Litwin: Já se právě ráda inspiruji kdekoli jinde než v designu. Může to být umění, příroda venku, lidé, móda, časopisy, cokoli, co se dá pozorovat a uplatnit v nějakém nadcházejícím projektu.

Romin Heide: Rádi cestujeme a měníme prostředí, ať už jde o vycházky do přírody, nebo návštěvy jiných měst, vždycky je super zajet si do cizí země a podívat se, jak to dělají tam. Naše práce totiž ve skutečnosti není od–do, ale probíhá víceméně pořád. Inspirace může přijít v autobusu ráno cestou do práce, nebo ve vlaku, když jedete na túru a řeknete si, jé, to je zajímavé. Musíte být prostě pořád otevření a pozorovat věci kolem sebe.

Hanna Litwin: A to je taky důvod, proč jsem ráda, že jsme v Berlíně, protože to město se pořád proměňuje, nikdy není stejné. Je to strašně stimulující prostředí, které nikdy nenudí.

Na který svůj produkt jste pyšní? Nebo jsou to všechno vaše děti, takže nemůžete vybrat jedno?

Romin Heide: Vlastně ano, jsem šťastný za všechny, které to dotáhly na trh. Ale obzvlášť radost mi dělá projekt Step, který jsme dělali pro Norman Copenhagen. Jde o skleněné vázy. I proto, že nám to zabralo fakt dlouhou dobu, přes pět let od prvního prototypu, nebo ode dne, kdy jsme si sedli a rozhodli se, že do toho půjdeme. Tam jsem fakt šťastný, že se to podařilo dotáhnout do konce.

Hanna Litwin: Já se nechci opakovat s TONem, ale musím. To pro mě byla opravdu skvělá spolupráce. Měli v týmu lidi, kteří brali v potaz udržitelnost až po balení. To my jsme ani neřešili, ale oni přišli s tím, že mají ty lepenky a proč je nevyužít i k udržitelnému balení. Už ten produkt je tak jednoduchý, a i to balení jsme vyřešili úsporně, jo, to bylo fakt skvělé. Přestože dělají velké produkty a toto byla taková drobnost, tak prostě, no..

Jste ve hře už deset let, co byste poradili mladým designérům, když vyjdou ze školy?

Hanna Litwin: Ať věří své práci. A nevzdávají se předčasně.

Romin Heide: Přidal bych, aby se nebáli jít do toho. Oba učíme na uměleckých školách a občas se setkávám s pohledem, i vzhledem k těm všem současně důležitým otázkám o udržitelnosti, rozvoji a tak, jestli by vlastně nebylo lepší už žádné nové produkty nevyrábět. Opravdu potřebujeme další židli, sklenici? Taky jste to zmínil u módního průmyslu, kde se do toho zapojují trendy a tendence, a kde se to pohybuje o dost rychleji než v produktovém designu, ale to je prostě součást nás všech, lidstva – hledat něco nového, dalšího, čím se můžeme odlišit v tom individualizovaném světě. Nemyslím si, že bychom to mohli zastavit. Takže je lepší do toho jít. Když děláte něco nového jako designér, máte s tím i tu zodpovědnost. Není to sice jen o vás, protože jste součástí řetězce, ale když do toho jdete, můžete něco změnit. Pokud se toho nezúčastníte, udělá to někdo jiný a může to udělat hůř. Pokud jste v tom od tak rané fáze, jak jen designér může být, můžete ve skutečnosti ovlivnit mnohem víc.

Těšíte se do Zlína? Je to dost zajímavé město a zahraniční designéři z něj bývají unešení, když přijedou.

Hanna Litwin: My jsme byli v porotě už vloni, takže ano, víme o tom. A jsme šťastní, že nás pozvali znovu. A loni jsme tam vlastně byli už podruhé. A ta architektura a urbanismus a Baťův odkaz jsou úžasné. Osobně oceňuji, že se město nebojí ten architektonický odkaz posouvat. Třeba na to tržišti. Mají tam takové mobilní stánky se stříškami, které podle mě skvěle kombinují nové se starým, aniž by se to tlouklo, hezky se to doplňuje.

Romin Heide: Ano, to bych taky zmínil. Jak jsem říkal, sledujeme všechno a tohle je poblíž rušné třídy, ale když je trh otevřený, nevadí to, funguje to jedno vedle druhého. Je to příklad, jak současný architektonický koncept výborně zapadl do toho města. Je to super zajímavé město, s obří továrnou v centru. Líbí se mi to a těším se tam.  

Büro Famos je designové studio partnerské dvojice Hanna Litwin a Romin Heide. Založili je v roce 2012 a od té doby spolupracovali se značkami jako Normann Copenhagen, Bolia, Mini, La Cividina a za věšák Logs společnosti TON vyhráli Red Dot Award 2020. Navrhují světla, nábytek, doplňky, věci ke stolování, jednoduché, seriózní a okouzlující předměty.  

Zlin Design Week aktuálně vyhlásil otevřenou výzvu pro modely a modelky, kteří vystoupí na Fashion Show. Koncept přehlídky Future is a Spectrum podtrhuje dynamickou povahu budoucnosti, jež není omezena na jedinou lineární cestu, ale rozprostírá se jako rozmanité spektrum možností. Každý bod tohoto spektra reprezentuje jedinečný aspekt možné reality, vytvářející pestrou a propojenou tapisérii budoucího vývoje. Přihlásit se může doslova každý, protože Zlin Design Week hledá diverzní modelky i modely různých tváří a tvarů, věkových kategorií, bez ohledu na předchozí zkušenosti. Je to příležitost pro kohokoli, kdo má chuť ukázat svůj talent a vášeň pro design. V případě zájmu pište do 3. března na fashionshow@zlindesignweek.com.