Na vlastní kůži v pohádce: prohlédněte si Andersenovo muzeum od Kenga Kumy

Vzít řádky textu a zkusit podle jejich odkazu navrhnout budovu je kousek nelehký, ale ne nemožný. Důkazem je Muzeum Hanse Christiana Andersena v dánském Odense, které navrhl Kengo Kuma se svým týmem. Umně propojili hned několik světů a zdánlivých protikladů smířlivým a nenápadným celkem, který symbolizuje vše, čím byla tvorba slavného spisovatele. Životní dílo plné příběhů spojených osobitým rukopisem jednoho autora zrcadlí seskupení staveb kruhového půdorysu, kterým se ladně proplétá zahrada a lineární zelená stěna. Stejně jako autorova slova vedou příběhem, provádí zelená linie mezi jednotlivými budovami a nadzemní i podzemní částí muzea. 

Andersenovy příběhy jsou velmi populární i v Japonsku. Kuma si z tvorby bere především přesah autorova poselství a neustálou přítomnost protipólů. Inspiroval se ale také uměním dobře vyprávět. Tato komplexní dovednost na něj prý jedinečným způsobem zapůsobila už v útlém dětství, kdy pohádky četl. Příběh stavby muzea Kuma vypráví pomocí základních elementů jako je materiál, tok světla nebo osobitý dojem z dřevěného masivu. Japonský architekt pak také přirozeně čerpal z Andersenových příběhů, nejvíce z pohádky Křesadlo, ve které se lze skrze vykotlaný kmen stromu dostat do magického světa. 

Všechny ideje ilustruje prostorová kompozice budov, která nemá jednoznačný střed ani hierarchii, vede nad zemí i pod ní. Narušením zajetých pravidel a zvyklostí se příchozí snáze tak trochu „ztratí“, což může být využito k odpojení se od reality a přenechání vedení na narativu budov i slavného spisovatele. 

Pozemek, na kterém se muzeum rozkládá, spojuje původní zástavbu Odense, která se datuje až do středověku, s modernější částí. Muzeum je napojeno také na rodný domek spisovatele, který se svým přívětivým charakterem a tvarováním světla stal jednou z hlavních inspirací Kenga Kumy. Stejně jako další dualita: kontrast mezi malým domem a nekonečným světem Andersenovy imaginace.

Zahrady pojí dohromady také komplex budov i muzeum se zbytkem města. Jsou průchozí, přičemž přístup se z každé strany liší úrovní, čímž příchozímu naskytne úplně jiný pohled. Ať už se jedná o stoupání po schodech nebo organicky meandrující stezku, každou z cest od začátku až do konce lemuje bující zeleň. Ta nehraje pouze doprovodnou roli, jak tomu u mnoha návrhů bývá, ale tvoří podstatu celého Kumova záměru. 

Zahrada přirozeně žije v průběhu ročních období vlastním životem, a tím obměňuje i charakter vyznění celkového díla. Krajinnému uspořádání dává ještě více vyniknout minimalistický charakter budov, který díky absenci rušivých elementů vede pozornost ven. Dominující příroda tak vytváří kulisy expozicím a navozuje pocity, které chtělo studio Kenga Kumy návrhem předat.

Raději, než znovu vyprávět příběh Hanse Christiana Andersena se tým pod vedením slavného japonského architekta rozhodl atmosféru předat pomocí smyslových zážitků po vzoru známých pohádkových příběhů, které tak lze subjektivně prožít. Octnete-li se v podzemní části, můžete například studovat, jak na vás působí otevřený pohled na dění zpět nahoře na zemi, se kterým ale nelze interagovat ani jej zaslechnout. Možná si přitom vybavíte příběh Malé mořské víly, jež při sledování světa z hlubin moře zatoužila stát se také člověkem. 

Komplex muzea v Odense se snaží ukázat Andersenův svět v jeho celé šíři. Jak už bylo naznačeno, často se tak děje skrze přítomnost dualit, které na první pohled tvoří opačné póly, často se ale nejen v Andersenově tvorbě vyskytují jeden vedle druhého. Světlo a tma, reálné a imaginární, svět lidí a všechno ostatní. Ještě více tomu podle studia Kenga Kumy nahrálo období pandemie, ve kterém byla stavba realizována. Bezprecedentní podmínky nastalé situace vytvořily atmosféru něčeho, co si do té doby šlo jen těžko představit, pro architekty se tak celá záležitost stala také jedinečnou zkušeností.

Zdroj: kkaa.co.jp, hcandersenhus.dk, 

Pokud se někdy octnete v Odense a rozhodnete se tuto stavbu nevynechat, blízko jednoho ze vstupů do areálu muzea objevíte také murál slavného spisovatele od umělce jménem Don John. Ještě více potrhuje spisovatelovu důležitost a hrdost, se kterou jej Dánové zmiňují.