Má vůbec smysl připomínkovat návrh územního plánu? Dozvíme se, až ho schválí

Červen 09, 2021 | autor: Jan Gerych | Foto: KAM Brno

Kancelář architekta města Brna v kampani uvádí, že na novém návrhu pracuje 381 346 územních plánovačů. Má však veřejnost skutečně možnost připravovaný dokument ovlivnit?

 

Brno – Návrh nového územního plánu je ve druhém čtení a veřejnost má tak poslední příležitost se k němu vyslovit, podat připomínky a námitky. Termín je 29. června, poté se podněty zpracují a v druhé polovině roku 2022 má dojít k vydání definitivní verze dokumentu.  

Ve čtvrtek 10. června proběhne veřejné diskuzní setkání v kině Scala, další pak o pět dní později. Mají Brňany informovat a připravit na následná dvě veřejná projednání návrhu na výstavišti 21. a 22. června. Obdobně to proběhlo i v loňském roce. Do kanceláře tehdy dorazilo přes 36 tisíc připomínek. Podatelé k nim však neobdrželi žádnou zpětnou vazbu a doteď neví, proč nebyly případně zohledněny v aktualizovaném návrhu. Stejný postup mohou očekávat i nyní. Podle portálu územního plánování města Brna budou podatelé zpraveni o způsobu vypořádání jejich návrhů až spolu s vydaným územním plánem. 

Aktualizovaný návrh neeviduje změny, lidé tak musí porovnávat novou mapu s tou předchozí a hledat, jestli a kde došlo k úpravám. Daleko horší situace platí u několikasetstránkové textové části a karet lokalit, kde jsou změněné formulace a jejich pořadí. Pokud se podateli podaří zjistit, že jeho připomínka nebyla zohledněna, nedozví se důvod a těžko tak může ve druhém čtení patřičně reagovat. 

Zklamání z upraveného návrhu neskrývá starosta městské části Brno-Líšeň Břetislav Štefan. 11 let ve funkci opakuje jasné stanovisko stran zeleně v intravilánu obce, ale magistrát jej nechce vyslyšet. Nový územní plán konečně představoval příslib k prosazení přání Líšeňských, avšak ani po prvním kole připomínek jejich požadavky vyslyšeny nebyly. 

Foto Břetislav Štefan

 

Jedná se o tři nevelké lokality, které chce Líšeň překlasifikovat na zeleň, která se tam také v současnosti nachází. Jejich hodnotu starosta odhaduje na 40 milionů a předpokládá, že by se tam nedalo vybudovat více než 60-80 bytů. Nemyslí si proto, že by stálo za to plochy zastavět, když se stovky nových bytů staví jinde v Líšni. Jeho úsilí navazuje na množství veřejných petic, které místní požadavky formulovaly. Jen vloni podal k návrhu územního plánu pět připomínek. Dále se stal zástupcem veřejnosti, aby mohl vznášet také námitky. K ničemu to však nevedlo, takže po aktualizaci plánu začal opět sbírat podpisy a nezbývá mu, než všechno opakovat. Poslední úpravu návrhu považuje za zbytečné zahušťování třicetitisícového sídliště. 

Další boj o zeleň v novém územním plánu hoří kolem osudu dosluhující černovické pískovny. Původní návrh z roku 2019 určil dosud nezastavěnou část Černovické terasy k výstavbě skladišť a montoven. Jde přitom o významné biocentrum a hnízdiště téměř 130 druhů ptactva s rozlohou přes 100 ha. Proti se postavila Česká společnost ornitologická (ČSO), několik místních organizací a ochránci přírody. Tisková zpráva ČSO a zapojení veřejnosti umožnilo podání oficiální námitky a o problému se začalo diskutovat. KAM Brno pak přišla se líbivým řešením, když v místě ohlásila zřízení nového největšího městského parku. Po zveřejnění letošního připomínkovaného návrhu se však ukázalo, jak to má ve skutečnosti vypadat.    

Mezi kritiky patří i krajinný ekolog Vilém Jurek ze spolku Rezekvítek.Plocha zeleně se v novém návrhu prakticky nezměnila, jen se elegantně prohodily plochy na severu a jihu. Přitom obě části vykazují stejně vysokou biologickou rozmanitost a mají velký význam v boji s dopady klimatických změn. Nachází se zde pestrá mozaika biotopů, na které jsou vázány stovky druhů včetně těch zvláště chráněných zákonem,” vysvětluje.

„Pes je zakopán v tom, že pozemky v jižní části jsou vesměs soukromé, kdežto severní část, která byla původně navržena na výstavbu, je v majetku města a černovické pískovny. Ve skutečnosti to vypadá, že se vyšlo vstříc požadavkům majitelů pozemků. Pro soukromé vlastníky bude výnosnější komerční zástavba nežli park. Přitom město může od soukromých vlastníků pozemky koupit nebo je směnit.” 

„Proč se město nesnažilo zachovat krajinnou zeleň i v jižní části, čímž by se onen největší park v Brně ještě zvětšil? Teprve takto by dával krajinářský park smysl. Namísto toho, aby se město a kancelář architekta snažily maximálně chránit tamní přírodu, přichází na Černovické terase s megaprojektem nového parku, ovšem v té nejminimálnější variantě,” upozorňuje Vilém Jurek. 

Zdroj Vilém Jurek

 

Největší rozruch kolem aktualizace návrhu způsobilo umístění budoucí nové městské nemocnice do parku na Kraví hoře. KAM Brno od záměru upustila po prudké reakci veřejnosti podpořené některými politiky. Situace v Masarykově čtvrti však není zcela klidná ani nadále. Zástupce veřejnosti Michal Závodský tentokrát podává 17 připomínek a na náš dotaz odpověděl: „Já těch pozitivních úprav v Návrhu moc nevidím, spíše na mne některé změny působí ještě hůř – kupř. nároky na minimální rozsahy zeleně splnitelné i na zelené střeše kdesi v nebi, nebo děsivé počítání výšky objektů, jež dovoluje stavět jakési nekonečné pyramidální stavby ve svazích."

„Z mých předchozích námitek se v aktuálním textu promítlo úplné zblo, takže stále zůstávají ty stejné, a to zejména proti rizikové velké flexibilitě, kdy si jde každou regulaci vyložit skoro všemi směry. V nových námitkách pak třeba chci, aby adaptační opatření nebyla jen „preferovaná“, ale přímo (kde to jde) povinná. A konkrétně třeba co do určité lokality: u Žlutého kopce chceme, aby se rozšířil veřejný park na Helgolandu, a to místo pěti plánovaných oplocených rodinných domů, z kterých Brno mít žádný veřejný přínos nebude," uzavírá.

Líšeňský starosta Břetislav Štefan sbírá podpůrné podpisy ke svému zmocnění zástupce veřejnosti a připomínkám k návrhu do středy 23. června během úředních hodin na úřadě městské části. 
Připomínky Michala Závodského lze podpisem podpořit v kavárně Tři ocásci na třídě Kapitána Jaroše během otvírací doby a v úterý, středu a čtvrtek od 13:00 do 16:00 v Nadaci Veronica na Panské 9. Na stejných místech sbírá podporu také Gabriela Stögerová, jež se s ohledem na návrh plánu zasazuje za smysluplný rozvoj zeleně ve městě. Její úvahu Nový územní plán nahrazuje vzrostlé stromy parodií zeleně na střechách si přečtěte zde

Autor: Jan Gerych