Gabriela Stögerová: Nový územní plán nahrazuje vzrostlé stromy parodií zeleně na střechách

Květen 24, 2021 | autor: Gabriela Stögerová | Foto: KAM Brno

Zahradní specialistka rozbíjí tvrzení městského architekta, že návrh nového brněnského územního plánu dává větší prostor pro rozvoj zelených ploch.

 

Brno – Kancelář architekta města Brna tvrdí, že návrh nového územního plánu (Návrh) s požadavkem 30 % zeleně dává pro zeleň ve městě mnohem větší prostor, než stávající územní plán. Ten totiž požadavek na minimální zastoupení zeleně neobsahuje. Co ale oněch 30% představuje ve skutečnosti?  

Adaptace městského prostředí na nastupující klimatickou změnu je v Brně obrovskou výzvou. Intenzivně zastavěná území jsou proti extrémním výkyvům počasí (sucho, vedro, bleskové povodně) velmi zranitelná a pomoci může navyšování podílu zeleně, především stromového patra. Sázet stromy v historických centrech je však problematické nejen s ohledem na archeologická naleziště nebo husté inženýrské sítě. Je tedy žádoucí, aby se výsadba soustředila do míst, kde tyto kolize nehrozí - na terénu, ve volné půdě. Obecné pojetí Návrhu však umožňuje zelené plochy zastavět a nahradit pokácené stromy výsadbou na střechách. 

Původní Návrh z roku 2019 vyžadoval „Minimální 30% plošné zastoupení zeleně ve funkčních plochách „B” (bydlení) a „C” (smíšené obytné plochy) s možností kompenzace zelení na střešní konstrukci nebo na okolních veřejných prostranstvích“. Nedávno aktualizovaný návrh už dává stavebníkům na výběr mezi „Minimálním plošným zastoupením zeleně na terénu ANEBO intenzivní na konstrukci…“. Cílené snaze o zachování a rozvoj zeleně je tedy nakloněn ještě méně, než předchozí verze.

Význam ozeleněných střech je pro adaptaci města na klimatické změny značný a nepopiratelný. Neměl by se ale používat jako argument pro zástavbu ploch sídelní zeleně. Ty jsou totiž, nespadají-li pod „veřejnou městskou zeleň“, v Návrhu součástí větších funkčních celků, které údajně nelze blíže vymezit.  Strategie KAMu je následující: “Návrh ÚPmB je oproti platnému územnímu plánu v méně podrobném měřítku. Zeleň (stávající i budoucí) je tedy i součástí jiných funkčních ploch (např. bydlení, smíšené obytné, veřejná prostranství) a je v těchto plochách chráněna regulativem. Územní plán není dokument primárně sloužící k ochraně zeleně, ale ke stanovení využití a rozvoje území.“ Jenže podrobný popis lokalit s podmínkou zastoupení 30 % zeleně na rostlém terénu je zpracován jen na několika málo kartách. A ony regulativy spíše uvádějí, kdy není nutné 30 % zastoupení zeleně dodržet.

Foto Gabriela Stögerová

 

Kvalitu životního prostředí ve městě zásadně ovlivňuje velikost volných nezastavěných ploch a zejména přítomnost vzrostlých stromů s velkou listovou plochou, nikoliv parodie zeleně na střechách, udržovaná uměle při životě automatickou závlahou. Zeleň na střešní konstrukci z technologických důvodů nedokáže přiměřeně nahradit zeleň rostoucí na terénu (ve volné půdě) vzhledem k omezené velikosti prostoru pro kořenový systém stromů. Návrh pro intenzivní zeleň na konstrukci požaduje mocnost souvrství alespoň 0,3 m pro bylinné a keřové patrominimální mocnost 1 m pro stromové patro. 

Standardy „Vegetační souvrství zelených střech" vydané Svazem zakládání a údržby zeleně s kolektivem autorů uvádí u velkých stromů potřebné hodnoty mocnosti souvrství 1,5 až 2m. Ani to ale není prostor pro zdárný růst velkých stromů, na jaké jsme ve městě zvyklí. Vzrůst koruny se přímo odvíjí od možnosti prokořenění stromu do hlubších vrstev, a ta je v případě střech značně omezená. Z toho vyplývá, že mohutných stoletých stromů se na střešní konstrukci asi nedočkáme. Návrh územního plánu tedy patrně do budoucna ve městě počítá pouze spíše s velkými keři a malými stromy ve velmi omezeném druhovém sortimentu. 

Návrh dále požaduje, aby byl růst stromového patra umožněn na minimálně 30% dané zelené plochy. Hned v úvodní větě však stavebníky informuje, že se může jednat o zeleň na konstrukci intenzivní. Další úlitbu stavebníkům představuje tvrzení, že pokud nejde jinak, musí být pro stromové patro využito alespoň 16 m2. To představuje prostor pro výsadbu jednoho malokorunného stromu s průměrem koruny 4 m. A zase není specifikováno, jestli musí strom růst na terénu nebo jestli se musí jednat o souvislou plochu. Takto variantně nabízené řešení plošného zastoupení zeleně a podrobná specifikace případů, kdy není potřeba minimální plošné zastoupení zeleně dodržet, dává de facto 100% možnost kompenzace normálně rostlé zeleně tou “umělou“ na konstrukci. 

Karty lokalit, na které se zpracovatel Návrhu odkazuje jako prostředky bližšího určení zastoupení zeleně v různých lokalitách, jsou zpracovány velmi obecně: „Uliční stromořadí jsou nedílnou součástí městských tříd, jsou významným prostorotvorným prvkem, zvyšují pobytovou hodnotu veřejných prostranství.“ a neurčitě: „Bude-li to možné, zůstane zachován rozsah a charakter středně vysokých a vysokých vegetačních prvků“. Ve výjimečných případech odkazují na příslušnou městskou vyhlášku, jinde není položka sídelní zeleně specifikována vůbec.

Je evidentní, že nepodrobnost Návrhu ohrožuje plochy zeleně nežádoucí stavební činností, z níž profitují spíše developeři než obyvatelé. Jakým způsobem budou mít stavební úřady možnost posoudit, zda je zastoupení zeleně v ploše stavebního pozemku přiměřené, když ani závazná územně plánovací dokumentace mnohdy nedává jasnou odpověď a nebo zeleň zkrátka minimalizuje? A co dává obyvatelům jistotu, že jejich oblíbený kus zeleně se vzrostlými stromy za domem nepadne za oběť přestavbě s výsledkem zelené střechy na konstrukci? Snahy o zahuštění městského prostoru na úkor zelených ploch jsou bohužel stále častějším negativním jevem. Přitom platný strategický dokument města BRNO 2050 dává jasnou prioritu výstavbě v brownfieldech, nikoliv intenzifikaci na úkor městské zeleně. 

Návrh zřejmě uznává pouze „veřejnou městskou zeleň“, a tu ostatní (vnitrobloky, zahrady), jež je součástí větších funkčních ploch, nejenže nechrání, ale dokonce nepřímo odsuzuje k postupnému zániku. Velmi vágní územní plán ruku v ruce s chystanou rekodifikací stavebního zákona (a jeho omezením vlivu sousedů, spolků i např. orgánů ochrany přírody) otevírá dveře nekontrolovatelnému stavebnímu boomu a hrozí zničením rezervních zdrojů, zelených ploch a volné půdy ve městě. 

Foto Adapterra Awards

 

Příklad: Investor chce odstranit stávající bytový dům, jenž má dvorní trakt s plochou se vzrostlými stromy. Na místě zrealizuje novostavbu, zachová zastavěnou plochu v nadzemních částech, tedy nic proti územnímu plánu. Parkovací stání ale zrealizuje v ploše dvorního traktu se vzrostlými stromy jako  garáže podzemní nebo do výše prvního patra. Stromy ve dvoře vykácí, protože budou v kolizi se stavbou a podzemní zásah do kořenového systému by je stejně staticky ohrozil. Potom tedy stačí, když vysadí „zeleň na konstrukci intenzivní“ tedy na střeše těch garáží. Podmínku, aby vysadil stromy opět na rostlý terén, mu územní plán nedává, a ani příslušný odbor životního prostředí nevidí problém v náhradní výsadbě zeleně na konstrukci. Lidem z okolních domů zůstane místo korun stromů výhled na střechu osázené garáže. A do nového domu se možná nastěhují ti, co zakoupili byt v domě na základě líbivých vizualizací, kde je za domem “park“.

Dobrý územní plán by měl adekvátním ohleduplným způsobem rozvíjet pohodu bydlení a neupřednostňovat výstavbu na úkor volných ploch zeleně. To je ostatně plně v souladu s cíli územního plánování dle § 18 stavebního zákona: Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. 

O brněnském návrhu územního plánu toto však říci nelze a bohužel na něj doplatí obyvatelé Brna, kteří si možná neuvědomují, jak daleké následky to může mít pro komfort života ve městě.

Gabriela Stögerová

Text nevyjadřuje názor redakce.

 

Autor: Jan Gerych