Knihy, které mluví obrazem. Nejkrásnější české knihy roku mají své vítěze

Společnost mnohokrát předpovídala jejich zánik, knihy se však navzdory nejnovějším technologiím stále těší velkému zájmu – a to nejen čtenářů. Právě neutuchající zájem grafiků o knihu a její pochopení jako média spolu se znalostí tradice řemesla i typografických pravidel vyzdvihla porota letošního ročníku soutěže Nejkrásnější české knihy roku 2024.

Do jubilejního 60. ročníku se přihlásilo více než tři sta titulů, oceněny byly v sedmi kategoriích. „Největším překvapením pro mě byla obrovská rozmanitost soutěžních titulů a jejich nebývale vysoká kvalita,“ říká předsedkyně poroty, teoretička designu Linda Kudrnovská. Ocenila také schopnost zpochybňovat a kreativně experimentovat s pravidly typografie.

Grafika knihy nejenže podtrhuje její téma a charakter, u některých titulů je výtvarné zpracování naprosto zásadní pro zpřístupnění tématu a jeho úspěšnou komunikaci – například těm úplně nejmenším. Příkladem je kreativní deník oceněný mezi knihami pro děti a mládež Máma a táta už nejsou spolu od Lenky Blaze. Grafická úprava je zde jedním z hlavních průvodců nelehkým tématem.

Knihou roku se stal šibalsky nazvaný titul Kniha roku – humorně pojatý dvojdeník autorek a ilustrátorek Michaely Kukovičové a Magdaleny Rutové, které po dobu jednoho roku vedly dialog nad každodenními událostmi. Nechybí reflexe, často více než textové právě vizuáně zpracované.

Mezi knihami o výtvarném umění zaujal pozoruhodný příběh Bohumila Krčila a jeho knižní životopis s názvem Bob Krčil (1952–1992): Žít, jako by šlo o život. Jeho fotografie se prolínají s textem Jana Douši a vizuální úpravou Zuzany Lednické. Krčil v sedmnácti odešel do exilu na jih Francie, kde pronikl do komunity tuniských beduínů. Pomocí hledáčku zaznamenal i kulturu afghánského Herátu, která dnes již neexistuje.

Kategorii katalogů už podruhé za sebou ovládla Západočeská galerie, tentokrát s publikací vzdávající hold mistrovi typografie Rostislavu Vaňkovi. Porota ocenila respektující a zároveň moderní grafické zpracování Zuzany Burgrové a Roberta V. Nováka.

Cenu Unie grafického designu obdržela kniha vydaná Hvězdárnou a planetáriem Brno Vyjít do tmy a zaklonit hlavu. Jozef Ondrík ještě před jejím vydáním hlavu zaklonil, na obálku proto promítl efekt připomínající hvězdnou oblohu. V kategorii krásné literatury zaujalo zpracování deníku děvčete ze Slovácka, dospívajícího po první světové válce – Vlasta Hustáková – Deník (1918-1923), který za nenápadnou obálkou skrývá jímavý příběh doplněný o linoryty Zuzany Hustákové Maškové. O vizuální úpravu knihy se postarala Helena Šantavá.

Letošní ročník byl výjimečný i slovenskou účastí – autoři se kvůli tamním politickým zásahům do kultury rozhodli soutěž pořádanou na Slovensku bojkotovat, pro tu českou připravili kurátorský, nesoutěžní výběr. Po boku českých zástupců budou knihy vystaveny v Muzeu literatury v Praze od letošního října. Do konce tohoto týdne, tedy do 8. 6. jsou obě sbírky k vidění v pražském CAMPu, kde se také konalo slavnostní vyhlášení soutěže.

Nejkrásnější české knihy roku je nejstarší a největší soutěž knižního designu v České republice. První ročník v roce 1965 přinesl úspěch Jiřímu Rathouskému, který formoval podobu knižní úpravy u nás. Souhrnnou výstavu jeho celoživotního grafického díla si nyní můžete prohlédnout v Pražákově paláci Moravské galerie na výstavě Systém Rathouský.

Kompletní výsledky všech kategorií najdete na webu Nejkrásnější české knihy roku.