Orientuje se vám dobře v metru? Poděkujte Rathouskému. Jeho dílo vystavuje Moravská galerie

BRNO – Jeho díla dříve nevystavovaly galerie, ale běžné ulice, knihkupectví, chodby hotelu a možná i vaše knihovna. Lidé je míjeli, nepřikládali jejich existenci velký význam, bez nich by ale byli doslova ztracení. Grafika, cedule a ukazatele patřící pod komplexní a důmyslné orientační systémy byly jednou z mnoha královských disciplín Jiřího Rathouského. Měly v první řadě co nejlépe sloužit svému účelu – rychlému a přesnému sdělování informací. Například v metru je třeba na první dobrou zjistit, kam východ vede, nad důmyslnou grafikou či podobou fontu Metron se dá žasnout v galerii – té Moravské. Rozsáhlou tvorbu jednoho z nejvýraznějších grafiků a typografů poválečné éry mapuje výstava Systém Rathouský v Pražákově paláci.

Jméno Rathouský u široké veřejnosti sice úplně nerezonuje, logo nakladatelství Albatros, původní orientační systém pražského metra nebo Jižního Města II. a spousty dalších návrhů na předmětech každodenní potřeby ale ano. Více než desítka tisíc ukázek nebývale kvalitní řemeslné práce je důležitým a inspirativním důkazem komplexního, nadčasového a empatického přístupu Jiřího Rathouského. Chápal význam svého oboru tak dokonale, že jej právě tím do značné míry formoval.

Ať už se jednalo o návrh zmíněného orientačního systému, grafické identity, podoby knižních edic, fontu, plakátu, infosystému hotelů, obchodních domů nebo loga, komplexní přístup, který na první místo staví účel a nikoliv touhu být za výsledkem za každou cenu poznat, Rathouskému viditelnost přesto, a právě proto zajistil. Přes precizní a do detailu propracovanou formu jeho práce esteticky kultivuje životní prostředí, děje se tak ale nevtíravě. Přesně, jak autor zamýšlel, přesně, jak by to mělo být.

Kvalita, kterou Jiří Rathouský vypouštěl do světa v podstatě v jakékoliv formě, se tak postarala o nesmrtelnost jeho celoživotní tvorby. Velkou část z ní rozprostřely kurátorky Marta Sylvestrová a Helena Maňasová Hradská do celého přízemí Pražákova paláce. “Podařilo se nám odkoupit rozsáhlou pozůstalost Jiřího Rathouského, obsahovala i práce jeho manželky Dory Novákové. Také ona byla významnou designérkou a my ji tímto vracíme do povědomí. Často lze jen stěží poznat, co který z nich tvořil, výstava ukazuje třeba jejich společný návrh dětské encyklopedie,” okomentovala Sylvestrová nález čítající asi deset tisíc sbírkových předmětů, které postupně digitalizují.

Výstavu Systém Rathouský tvoří sedm tematických celků, které zachycují to nejlepší z grafikova celoživotního díla. Provádí od padesátých let – začátků tvorby a spolupráce s Dorou Novákovou, přes plakátovou tvorbu až po známý první orientační systém pražského metra. Tato část je doplněna o autentické prvky z metra zapůjčené od soukromého sběratele.

Více než jednotlivé části ale výstava Systém Rathouský hovoří jako celek – o nezastupitelném místě kvalitní grafiky v každodenním životě. “Pořád nemáme dopočítáno, kolik log navrhl, kolik se používá či zneužívá… Výstava má sice oprášit dílo Rathouského jako významného grafika, připomíná ale význam grafického designu obecně. Připomíná také tradice, které český grafický design má. Grafik je významným tvůrcem vizuální kultury, jak tehdy tak dnes. Samozřejmě je zapleten do konkrétního ideologického rámce, ale můžeme jej sledovat i v kontextu nahlodávání toho systému,” shrnula Maňasová Hradská. A právě tehdejší režim nenechal Rathouského ani dokončit studium, nevyhoval totiž straně. Absolutorium mu bylo uznáno až v devadesátých letech.

28472845284428332835283228462837283628342842284328412839283128382840282828292830

Vybrat z tak rozsáhlého odkazu to stěžejní jistě nebyl lehký úkol. Kurátorky volily především soubory děl, ze kterých je patrný jejich význam a autorův přesah. Kromě dokončených návrhů výstava nechává skrze původní nákresy nahlédnout do procesu tvorby i způsobu přemýšlení. “Grafika organizuje náš svět, organizuje pohyby v dopravě a životě a utváří představu o našem životě. Od nejmenších detailů až po teritoriální řešení. Výstava se snaží ukázat roli designéra jako tvůrce prostoru od detailu ke komplexnímu systému – odtud vzešel i název. Snažily jsme se vybrat vizuálně atraktivní a celistvé věci,” doplnila Maňasová Hradská. Mezi exempláři jsou například legendární hodiny Pragotron s písmem Digita nebo jediné dva filmové plakáty, které kdy navrhl, snímků Starci na chmelu a Dáma na kolejích.

Význam pro obor i pokrokovost Rathouského tvorby byly dány hned několika faktory, jistou váhu kurátorky přikládají nedokončenému studiu architektury. Určitě dopomohlo k hlubšímu pochopení prostoru a přesahu autorovy práce. Součástí jeho návrhů bylo často i řešení ukotvení cedulí, což pro grafika nebylo obvyklé.

Kromě architektury lze Rathouského přesah sledovat i v současném výtvarném umění, přemýšlel velmi kreativně a měl smysl pro originální typografii, ostatně několik písem sám i vytvořil. Vše zmíněné ještě povýšil komplexním a systematickým přístupem, za který je často vyzdvihován. Celistvě totiž nepřemýšlel jen při návrhu orientačních systémů, kde si to situace nadmíru žádá, dal tvář několika knižním edicím, které jsou rozpoznatelné právě systematickým uchopením – měli vlastní logo, font a uspořádání. Jako vrcholnou můžeme označit edici Mladé cesty. “Jedná se o unikátní knižní řadu s potištěnými textilními přebaly inspirovanými abstrakcí, lettrismem informelem, vizuální poezií a dalšími směry šedesátých let,” vyjmenovala Sylvestrová.

I tuto knižní řadu na výstavě můžete obdivovat. Expozice Systém Rathouský, která se koná u příležitosti stého výročí narození talentovaného grafika bude v Pražákově paláci k vidění do 22. února 2026. Pokud by výstava nestačila, dílo Jiřího Rathouského zmiňuje také dokumentární seriál Identita o českém grafickém designu, který je dostupný na stránkách iVysílání České televize.