Chceme změnit fungování architektury, ať jen nezahlcujeme planetu budovami, říká Jozef Olšavský o X Utopia na bienále architektury

BENÁTKY – Každý máme svůj bod X – místo, které milujeme a na kterém nám záleží. Ať je to náš domov, dětství, vzpomínka, která nám evokuje klid a štěstí. Většina institucionální pozornosti se dnes upírá k městu a centru, zatímco periferie zůstává do značné míry opomíjena. Nehledě na měřítko, periferií se může stát venkov, předměstí, čtvrť nebo klidně celá země. X Utopia staví marginální místa do popředí. Protože na každém X záleží.

Hybatel projektu X Utopia je architekt Jozef Olšavský z rotterdamského studia Futuresearch, jenž se loni spojil s několika velkými jmény v oboru (Winy Maas, Mitchell Joachim, Rem Koolhaas a další), aby zvrátil trend opouštění periferie (psali jsme zde). Od té doby nabaluje další a další, kteří mají k tématu co říci, a dávají dohromady jakýsi manifest současného okraje, souhrn zkušeností a pohledů na jeho pozdvihnutí. Jejich výzkum se opírá o architektonické utopie minulého století a ke spolupráci si zvou další vědní a společenské obory.  

„Názory architektury minulosti charakterizuje tvrdohlavost a izolace. Architektura nového klimatu tuto zatuhlost zpochybňuje. Hledá svobodu a přidává se přitom ke společenským a humanitním vědám, technologiím a umění. X Utopia dává dohromady širokou mezinárodní síť. Napojila se na mnoho lidí nehledě na jejich národnost nebo odbornost, protože se chce soustředit na vášeň, kterou sdílíme, spíše než rozdělovat. S nadhledem kombinuje globální názory s lokálními zkušenostmi a získává tím ohromné spektrum perspektiv. Společně navrhujeme vize možných budoucností a proměňujeme tyto plány v uskutečnitelné řešení krizí zespodu,” stojí v popisce na výstavním panelu v Arsenale, kde jsme Jozefa Olšavského vyzpovídali. 

Jak jste spokojený s prezentací X Utopia v kurátorském výběru bienále?

Dlouho jsme přemýšleli, jak pokryjeme komplexnost lidí v projektu a vymysleli jsme takovou tapisérii. Je to deset na deset po dvou, takže dvě stě fotek, uspořádali jsme to podle lidí, měst, projektů, nápadů. Bienále se to moc líbilo, ale v komunikaci nám proběhly nějaké zmatky, takže nakonec použili fotku z katalogu. Ta ale taky tvoří tapisérii – koláž obrazů, plakátu, fotek, vizualizací. Domluvili jsme se, že to po předpremiéře vymění. Zatím je tu QR kód, který odkazuje na zamýšlenou podobu. Zajímavé ale je, že tady ty citace Orwellova 1984, Metropolisu a 5. elementu přitahují lidi, takže to taky funguje. Ovšem některé z těchto symbolů byly do katalogu vybrány jako špatné příklady utopií 20. století.  

Máme tu taky video, které vytvořili ve Vídeňském Atlas Design pod vedením architekta Bena Jamese a art designéra Erna Forsströma s pomocí AI. Přináší ideu perspektivy X, která symbolizuje, že když směřujeme dopředu, jsme perspektivně uzavření vůči jiným pohledům, jsme tak trochu v tunelovém vidění. Chtěli jsme se zamyslet nad tím, kde je hranice mezi přírodním a umělým a jaké se dají najít průniky, aby byla příroda skutečnou součástí architektury a nežili jsme jen v uměle vytvořeném prostředí. Proto se ve videu prostředí mění. 

Další věc je otázka, kdo je skutečným autorem videa. Jestli je to člověk, kreativec, příroda, božstvo, AI. Podle nás se to nedá jasně oddělit, je to průnik. Když to úplně zjednoduším, příroda jsou i chemické reakce, fotosyntéza, člověk má DNA, počítače a AI jsou naprogramované, teoreticky je to všechno ale velmi podobné. Je to nějaký kód a my hledáme, jak ho propojit. AI může pomoci zachránit planetu, když lidi selžou. Když ji naprogramujeme na artificial ecology nebo něco takového. Ať se nedíváme jen na teoretická negativa AI, ale pokusíme se v ní spatřit i ta pozitiva, když ji budeme chápat jako nástroj, který přináší možnosti.

Jaký přínos má mít pro projekt prezentace na bienále?

Jsme šťastní, že jsme toho součástí. Vypadá to skvěle, letošní ročník jde za klišé a fráze o udržitelnosti, cirkulární ekonomice a podobně. Je to vážně o tom, kde všude mohou architekti přispět ke zlepšení světa, nejen životního prostředí, ale celkově společnosti. 

Jsme v sekci Collective, projekt X Utopia je network. Tato sekce není úplně o nápadech, ale o změně přemýšlení o architektuře a použití technologie, jak zapojit společenské vědy a změnit způsob, jak architektura funguje, abychom jen nezahlcovali planetu budovami. Nám se podařilo dát dohromady network lidí a plánujeme během bienále, tedy až do listopadu, uspořádat další setkání a workshopy. 

Máte nějaké reakce?

Celkově jsou fantastické reakce na bienále, je tu toho hodně a je to opravdu pestré, spousty nápadů. Reakce na nás – v prvé řadě se tu potkala skupina lidí, kteří se projektu účastnili dosud nepřímo, což je super. Začali jsme se bavit o konkrétních plánech, co by se dalo podniknout a na jakých projektech bychom mohli dál spolupracovat. 

Jaké jsou další plány?

Teď v květnu budeme na festivalu architektury a designu Pulse v Ostravě, potom v Budapešti a vypadá to, že se na každém setkání zaměříme na konkrétní téma, jež bude souviset s daným místem. Nechceme jen recyklovat program, ale rezonovat s místní zkušeností. Na architektonickém festivalu Edge v Budapešti se budeme bavit o tom, co se dosud na poli utopií odehrálo a kam se diskuze posunula. Od psaných manifestů architektů, kde jednotlivec – architekt komentoval skutečnost nebo formuloval názor, se posouváme ke kolektivní práci, doba nás nutí spolupracovat.

Utopie 20. století byly hodně konceptuální, byly to názory, nebo umělecká díla, ale dnes se dostáváme k tomu, že pokud chceme řešení, činy, musíme to dělat komplexně. Klimatickou změnu nevyřešíme jednou budovou. Na festivalu zazní přednáška Unwritten Futures, z níž vznikne předmluva ke knize, kterou připravujeme. Přednáška bude o tom, že budoucnost nemá být jasně daná, ale volná. 

První setkání X Utopia proběhlo na podzim loňského roku v Košicích, na konferenci Art &Tech Days, pořádanou Creative Industry. To je pozoruhodné sdružení, které tam dělá skvělou práci od roku 2013, kdy byly Košice hlavním městem kultury. Intenzivně se věnuje podpoře a rozvoji kultury a kreativního průmyslu a rozvíjí mezinárodní spolupráce. Také je partnerem a podporovatelem X-utopie. 

Celý projekt vyústí vydáním knihy, jejíž poselství postupně krystalizuje. Je to výzkumný projekt a je těžké dát dohromady tolik různých témat. Shodli jsme se, že pro knihu bude dobré řešení prezentace prostřednictvím koláže, tapiserie, podobně jako tady na bienále. Budou tam zastoupena všechna témata, kterým se věnujeme ale bude na čtenáři, aby si vytvořil vlastní obrázek. Nemá to být manuál pro budoucnost, ale spíš jakýsi iniciační moment, s nímž si může člověk naložit svobodně.

Jozef Olšavský, narozen v roku 1975 v Košicích, je kreativní ředitel Futuresearch Studio a vystudovaný architekt (FAD STU v Bratislavě). Své zkušenosti získal během práce v OMA (Office for Metropolitan Architecture) Rema Koolhaase v Rotterdamu a v Bogle Architects a Building Designs v Londýně a Praze. Jeho pracovní filozofie je založena na neustálém zkoumání a designování v širších souvislostech. Futuresearch Studio se transformovalo z více než dvacetileté práce, od projektů AUAOAY po LIMINAAL, zaměřených na experimentální architekturu, design a výzkum. Futuresearch Studio je v současné době kurátorem výzkumného projektu X Utopia – projektu věnovaného tématu periferní utopie – zaměřeného na konkrétní lokalitu, který si však klade za cíl překonat rozdělení na město/venkov a lokální/globální.