Technologie jsou dnes v architektuře standard, vyplatí se skutečně? Nebo je lepší stavět low-tech?

PRAHA — Technologie jsou důležitou součástí staveb, ale neměly by nahrazovat kvalitu architektonického návrhu. Low-tech architektura nepředstavuje krok zpět, ale strategii, která propojuje ekonomickou racionalitu s udržitelností a dlouhodobou funkčností. „Pokud budovu navrhnete tak, aby přirozeně regulovala světlo, teplo a vzduch, investice do složitých systémů může být výrazně nižší stejně jako budoucí náklady na jejich servis. Low-tech je vědomá volba směrem k ekonomické i ekologické odpovědnosti,“ uvádí Ján Antal, zakladatel studia Perspektiv.

Princip low-tech architektury stojí na jednoduchosti, odolnosti a dlouhodobé provozní udržitelnosti. Méně technologií znamená nejen nižší investici při realizaci, ale také menší nároky na servis, údržbu a budoucí obnovu zařízení. V prostředí veřejných staveb, škol nebo administrativních budov to může představovat zásadní rozdíl v dlouhodobém rozpočtu provozovatele. Zkušenosti z praxe ukazují, že složité technologické systémy sice mohou v prvních letech fungovat bez větších problémů, ale bez pravidelného servisu a odborné správy se po deseti či patnácti letech stávají významnou finanční zátěží.

„Low-tech není o rezignaci na komfort nebo kvalitu vnitřního prostředí. Je to o chytrém návrhu, který využívá pasivní principy – orientaci ke světovým stranám, práci se stíněním, přirozené větrání nebo optimalizaci požárního řešení. Pokud architektura funguje sama o sobě, nepotřebuje tolik podpůrných technologií,“ říká Markéta Pavlunová, Head of Architecture studia Perspektiv.

Výsledky srovnání potvrzují, že rozhodnutí o míře technologické vybavenosti budovy je klíčové nejen z hlediska investičního rozpočtu, ale i z pohledu celkového životního cyklu stavby. Nejvýraznější rozdíly se projevily u zdravotně technických instalací, kde náklady klesly o 73 %, a u vzduchotechniky, která se snížila o 72 %. U systémů větrání, vytápění a chlazení činí rozdíl téměř 34 %. Silnoproudé a slaboproudé rozvody klesly o 20 %. Data potvrzují, že architektonický koncept zásadně ovlivňuje rozsah i cenu technologického vybavení budovy. Celkové náklady na technologickou část projektu dosáhly u konvenční varianty 176 milionů Kč. Low-tech varianta pracuje s částkou 76 milionů Kč, což představuje průměrné snížení nákladů na technologie o 50 %.

Studio Perspektiv

Titulní foto zobrazuje stavbu BudexHUBu – ve své době nejvyšší dřevostavby v zemi (rozhovor zde).