Ve Francii musí být větší parkoviště zastřešena fotovoltaikou ze zákona, říká architektka BudexHUBu Eva Schilhart Faberová

PLANÁ, PRAHA — Hybridní dřevostavba BudexHUB zazářila v několika soutěžích včetně Adapterra Awards, které vybírají příklady hodné následování při adaptačních opatřeních na změny klimatu. Její návrh šel před pěti lety na maximální povolený požárně-výškový limit dřevostaveb 12 m, což z ní dělalo nejvyšší v zemi. Dnes už je možné stavět hybridní budovy až do požární výšky 22 metrů, svým technoloigickým vybavením však stále stojí na špici. Spojili jsme se s její architektkou Evou Schilhart Faberovou, abychom o ní zjistili víc. 

Co je hybridní stavba?

Jde o kombinaci dřeva a dalšího systému. Většinou jde o kombinaci s železobetonovými konstrukcemi na chráněné únikové cesty a jádra objektů s ohledem na požární limity. Pro větší kapacitu objektu potřebujete rychlý únik do chráněné únikové cesty s vysokou požární odolností. I BudexHUB je příkladem tohoto konceptu.

Jak se na tak velkou dřevostavbu dívali hasiči? U dřevokonstrukcí se údajně ví lépe, jak dlouho odolají žáru než třeba u železobetonu? 

S hasiči jsme v rámci projednání na žádný zásadní problém nenarazili. Proces po téhle straně šel velmi hladce. Ostatně jsem se snažili celý projekt od začátku koncipovat tak, abychom v tomto bodě nenarazili. Projekty chceme realizovat, ne projektovat „do šuplíku”.
Musí se dokládat buď certifikát ke skladbě konstrukce nebo k samotnému dřevěnému produktu. Výrobci CLT panelů nebo systému Novatop požární odolnost dokládají spálením svého produktu kontrolovaně v peci, což dokládají certifikátem. Odolnost se dá ještě navyšovat různými certifikovanými nátěry, to se ale BudexHUBu netýkalo. Železobetonové konstrukce jsou pořád stranou požární odolnosti výrazně odolnější než dřevěné konstrukce, ale jde samozřejmě o to, jak je uchopíte, jak jsou dimenzované a celkově koncipované – mimo jiné jaké má výztuha krytí.  

Co je systém Novatop?

Je toucelený stavební systém z masivního dřeva vyráběný v České republice. V produktovém listu mají řadu produktů, včetně čistě interiérových obkladů. V BudexHUBu jsme používali z jejich produkce primárně stěnové a stropní systémy v kombinaci s biodeskami pro sjednocení vizuálu. Jejich systém jsme použili především pro vysoké pohledové kvality, důležitým aspektem pro nás i pro klienta také bylo  podpořit českou firmu. Při návštěvě jejich výroby bylo zřejmé, že péče, kterou věnují svým produktům, je vysoká a téměř se rovná truhlářské produkci, což se jinak u nosných konstrukcí jen tak nevidí.

Jestli jste ze systému Novatop dělali stěny a stropy, co se dělalo z CLTéček?

CLT panely se použily na nepohledové stěny, protože vycházely ekonomicky levněji. Jsou to funkčně srovnatelné produkty. U Novatop produktů je limit v tom, že mají menší požární odolnost. Ale jejich certifikát na odolnost po dobu 60 minut nám bohatě stačil. 

Pohledové kvality jste našli u Novatopu, jak vypadají?

Je to do kříže skládaná konstrukce smrkového masivu s jemnou vrstvou lepidla. Je to vizuálně velice čisté a třeba v práci se suky má Novatop velmi vysoké standardy, kdy suky vyspravují ručně na dílně. 

Jak jdou dohromady přesné CLT panely s betonem?

Beton není možné realizovat v přesnosti dřevěných konstrukcí. S dřevaři komunikujete na úrovni milimetrů, betonáři rozlišují nejpřesněji na půl centimetru. S tímto rozdílem musíte počítat, takže jsme řešili negativní spáry a pár specifičtějších míst. V ateliéru preferujeme rozdíl přiznát a nesnažit se navázat plynuje jednu konstrukci na druhou, je pak možné dosáhnout vizuálně čistého detailu.  

Dřevostavby se rychle montují, jak dlouho trvalo smontovat BudexHUB?

Tato dřevostavba je velkou výjimkou, došlo z vícero důvodů k několika prodlením a celková doba realizace objektu proto nevypadá, z pohledu možností montáže dřevěných konstrukcí, jako plně využitá. Dřevostavby je možné montovat velmi rychle. Mohu však říct, že jakmile došlo na dřevěné konstrukce, bylo jedno patro smontováno do 2 týdnů včetně rezervy.

Životnost této budovy se udává 80-100 let. V počátcích dřevostavebnicví se za hlavní výhodu udávala jejich snadná odstranitelnost, což mi u rodinných domů přišlo irelevantní, změnilo se něco? Dělají se už trvanlivé dřevostavby?

Je to kombinace dvou protichůdných parametrů, které jdou však u dřeva ruku v ruce. Dřevo má tu výhodu, že když se o ně adekvátně staráte a objekt je postavený správně, může vydržet léta ku spokojenosti majitelů – tedy klidně i 80-100, teoreticky i více let. Ostatně máme i památkově chráněné objekty z dřevěných konstrukcí.

Demontáž/odstranitelnost je ale výrazně jednodušší. Tento bonus začínáme vnímat výrazněji na západě, ale věřím, že i u nás bude hrát tento parametr výraznější a výraznější roli. Jako příklad si můžeme vzít modelovou situaci, kdy se rozhodnete objekt prodat a kupec se rozhodne parcelu vyčistit pro nový záměr. Na demolici a likvidaci dřevěné konstrukce tak může výrazně ušetřit. Zlikvidovat dřevěnou konstrukci je výrazně levnější než u železobetonu a dřevo je možné zužitkovat také lépe a na více frontách. 

Vy jste na pozemku taky museli nejprve bourat?

Je to tak, ale to byla záležitost klienta. My jsme do projektu přišli v momentě, kdy měl klient zpracovanou dokumentaci k územnímu rozhodnutí od jiného ateliéru a demolici objektu měli rozjednanou. Rozhodnutí k ní padlo dříve, jelikož původní dispozice objektu klientovi výrazně nevyhovovaly a zachování objektu nedávalo smysl. 

Parkovací stání stíní bifaciální soláry, o co jde?

Bifaciální soláry mají aktivní složku PV panelů jak z horní, tak spodní strany. Spodní strana v našem případě pracuje primárně s odraženým slunečním zářením od plochy parkovacích stání, která je realizována ve světle šedém kartáčovaném betonu tvořícím odrazivou plochu. 

Budova zužitkovává při vytápění také odpadní teplo z výrobních procesů firmy, to nebývá běžné?

Je to poměrně výjimečné – především v tomto formátu. Je to jedinečná záležitost a je tam proto, že na tom měli klienti velký zájem a také jsou velmi otevření aktuálním trendům. Téměř při prvním kopnutí do země se rozhodli implementovat i tuto technologii. Byla to výzva, projekt s tím od začátku úplně nepočítal, ale dokázali jsme to integrovat. Sami jsme zvědaví, jaké dopady tento krok bude dlouhodobě na objekt mít.

BudexHUB je manifestem dlouhodobého směřování studia Perspektiv, které vidí architekturu jako partnera inovací, cirkulárních materiálových strategií a zodpovědného nakládání s energií a zdroji. Budete po mateřské pokračovat v dřevostavbách a třeba i větších?

Doufám, že ano. Mám dvě děti a mezi nimi jsem si odskočila do studia, kde jsem pracovala na projektu základní školy s nosnou dřevěnou konstrukcí, která pokračuje a v mnoha ohledech dále rozšiřuje tuto ideu. 

Může tato technologie řešit krizi bydlení? 

Rozhodně ano, vícepodlažní dřevostavby jsou jednou z nadějných cest, jak řešit bytovou krizi (ilustrační článek zde). Jejich hlavní výhodou je jednoznačně rychlost. Díky tovární prefabrikaci má hrubá stavba potenciál růst o měsíce rychleji než klasický beton a vyžaduje na staveništi méně dělníků, kterých je dnes kritický nedostatek.  

Ocenění Adapterra Awards má vést k inspiraci ostatních, nakolik se tento projekt dá opakovat?

Nemám ráda slovo opakovat. Jako architekti se vždy snažíme najít vhodné řešení pro danou lokalitu a většinou je odpověď vždy unikátní. Najdete na projektu ale určitě řadu prvků, které mohou dále inspirovat. 

Zaujala mě ta solární parkovací stání, protože se divím, že se dávno nepoužívají plošně 

Určitě to dává smysl. Důvodů proč nejsou použity plošně je však několik - počáteční náklady, legislativa a délka povolování (snad se v tomto ohledu ukáže nový stavební zákon jako krok správným směrem) i návratnost s ohledem na aktuálně vypsané dotace. Věřím však, že je tento projekt součástí nové vlny. Pokud se nepletu je již ve Francii platný zákon, kdy větší venkovní parkoviště dokonce musí být zastřešeny solárními panely.

Eva Schilhart Faberová vystudovala architekturu na ČVUT a praxi absolvovala u Evy Jiřičné v Londýně, kde se podílela na návrzích klenotnictví. Působí ve Studiu Perspektiv, kde navrhla ve své době nejvyšší dřevostavbu v zemi. 

Adapterra Awards

Studio Perspektiv