Jak vypadá moderní japonský design? Poznejte 7 nejzvučnějších japonských designérů

Japonská architektura, ze které se interiérový design později vyčlenil, se pyšní jednou z nejdelších kontinuit a tradic. Jako jedna z mála si totiž zachovává stále stejné základní elementy, jako jsou minimalismus, přírodní materiály, důraz na precizní řemeslnost a čistý, přímočarý vzhled. Jak je všeobecně známo, japonské interiéry se přehnanou velikostí až na výjimky rozhodně chlubit nemohou. Přesto, že jedna místnost slouží vícero účelům, prostory nejsou přehlcené ani zdaleka. 

Japonci často pracují s „ma“ neboli negativním prostorem – větší míra otevřeného ničím nezaplněného prostoru totiž skýtá možnost pro rozvíjení myšlenek a kreativity. Tento Lao-ciho koncept zrcadlí i jednotlivé objekty interiéru, které neskrývají cit pro detail, přívětivý materiál a upřímnou jednoduchost. Přestože se design v Japonsku vyvíjel odděleně, v určitém slova smyslu má jeho tradice velmi blízko například ke skandinávské. Se kterou se ve 20. století dostával do stále častějšího dialogu. Není proto překvapující, že japonští designéři často spolupracují se skandinávskými značkami.

Nejvíce ze všech stylů byl ovlivněn modernismem, z pohledu tradic je ale pevně zasazen do forem vzešlých z období Shinto, Taosimu, a Zenového Budhismu. V japonském interiéru se nejčastěji setkáte s přírodními materiály, které se promítají i do barevné palety místností. Často v nich najdeme paravány shoji, nebo celé zdi fusuma, které přepažovaly místnosti a umožňovaly flexibilitu v rámci ročních období, místnosti ale mění charakter i v rámci denních fází. Flexibilitu místnosti musí logicky následovat i důmyslně navržený nábytek, jehož charakteristiky lze nejlépe poznat z konkrétních příkladů…

Isamu Noguchi 

Jedním z nejvýraznějších a nejvlivnějších zástupců japonského designu je překvapivě sochař Isamu Noguchi. Narodil se sice v Los Angeles, od dvou let žil ale v Japonsku a díky svým častým cestám po světě se pyšnil celosvětově oceňovaným stylem. Jedinečný vizuální jazyk promítal do velkoformátových děl i do menších kousků, pro které využíval široké spektrum materiálů. Celosvětově nejznámějšími návrhy jsou Noguchi stolek a lampy Akari, které jsou stále ve výrobě.

Naoto Fukusawa

Dalším ze zásadních designérů je bezpochyby Naoto Fukusawa, který má za sebou spolupráce se značkami jako Muji, Alessi, Herman Miller, HAY nebo Samsung a B2B Italia. Více než působivým výčtem si ale své postavení získal umně přímočarým estetickým designem, který vpluje do každodenního života až překvapivě přirozeně. Což bývá častou devizou, pro jakou je japonský design jako celek vyzdvihován.

Fukusawův design vychází ze zkoumání každodenní interakce člověka a objektu a snahy začlenit objekt tak, aby jej člověk užíval podvědomě. Tyto ideje prezentoval například na výstavě s výmluvným názvem Super Normal, kterou kurátoroval s dalším světově uznávaným designérem a zastáncem podobných myšlenek – Jasperem Morrisonem. 

Shiro Kuramata

Ne úplně typických, zato jeden z nejvýraznějších zástupců japonského designu Shiro Kuramata dokázal uchvátit pouhou myšlenkou, kterou zhmotnil nejčastěji pomocí průmyslových materiálů. Jeho kousky v domácnostech úplně nehledejte, patří spíše na piedestaly designových muzeí jako ukázka revoluční dynamiky poválečné japonské estetiky. O křesle How High the Moon jsme se rozepsali už v článku o křeslech, která unikla konvencím, proto vzpomeneme další z jeho známých designů – židli Miss Blanche. Pojmenovaná podle hlavní postavy filmu Tramvaj do stanice Touha odkazuje ke větu iluzí. Růže zalité akrylovou pryskyřicí svou formou i vzhledem působí delikátně až průhledně, než zjistíte, že kus sedacího nábytku váží sedmdesát kilo. 

Oki Sato a studio Nendo

Současný a velmi uznávaný tvůrce Oki Sato (na úvodním snímku) má se svým studiem Nendo na kontě několik celosvětově známých kousků. Jmenujme třeba sérii Componibili pro Kartell, která se pomalu ale jistě stala jedním z ikonických designů studia. Na portfoliu Nendo jde jasně vidět, na jak široké spektrum forem lze japonské zásady designu použít. Nendo nepřestává udivovat svou ničím neomezenou kreativou, která se vine od konceptuálního uchopení webových stránek studia, po výstupy jako byl konceptuální návrh 50 židlí založených na tradičních japonských komiksech manga.

Manasori Umeda

Ani klidný japonský design se vždy nedrží při zemi. Jakých nečekaných podob mohou tradiční japonské elementy jako tatami matrace nabývat, ukázal Manasori Umeda – jeden ze zakládajících členů buřičské skupiny Memphis Group. Pro tu vytvořil boxerský ring Tawaraya, který byl metaforickou potyčkou mezi estetikou Východu a Západu. Pokud si vzpomenete na ikonickou fotografii skupiny Memphis, byla focená právě ve zmíněném ringu. Dalším Umedovým ikonickým počinem byl také robot Ginza. 

Tokujin Yoshioka

Rozkročený mezi architekturou, designem a současným uměním, Tokujin Yoshioka tvoří to nejlepší často se pohybující na hranici všech zmíněných. Jeho minimalistická díla často pracují především s tokem světla a přírodními materiály. Oceňovaný designér tvořil pod křídly Issey Miyake a zmíněného Shira Kuramaty, není proto divu, že jeho kousky najdete ve stálých sbírkách nejprestižnějších muzeí jako jsou MoMA, Centre Pompidou nebo Victoria and Albert Museum. Jeho um pronikl do portfolia značek jako Toyota, Hermès, Cartied, Kartell a mnoho dalších. 

Pozoruhodným kouskem je třeba koncept křesla Honey-pop, které se rozprostřením rozvíjí z dvojrozměrného do tří dimenzí. Jeho tvar se zafixuje až v momentě, kdy je zatíženo lidskou váhou. Yoshioka se nechal inspirovat podle jeho slov dokonalou architekturou včelích pláství, vytvořil tedy křeslo z navrstveného skelného papíru, který při rozevření formuje strukturu pláství. Podobně zajímavý je také koncept židle Venus. Toto dílo svou konečnou podobu židle nabyde pěstováním přírodních krystalů ve vodní nádrži.

Zdroje: noguchi.org, naotofukasawa.com, tokujin.com, nendo.jp, kartel.com, wikipedia.org, hay.dk, vitra.com, memphis-milano.com