Developerská rebelie v Kreuzbergu; první komerční Baugruppe Frizz23 ukazuje novou cestu

Duben 07, 2021 | autor: Jan Gerych | Foto: Ana Santl

Berlín čelí nejen krizi bydlení, ale schází mu i pracovní prostory pro kreativní profese. Radnice na ohrožení reputace kreativního centra reaguje se zpožděním, a tak musí s řešením přicházet architekti. 

 

Berlín – Ve městě vyhlášeném svou kreativní komunitou chybí až 4000 ateliérů. Růst nájmů neohrožuje jen bydlení Berlíňanů, vytlačuje také umělce a drobné podnikatele. Už před lety si Matthew Griffin, polovina architektonického studia Deadline, všiml, že malé komerční prostory padají za oběť luxusním loftům. Dnes spolu s partnerkou Brittou Jürgens stojí za první úspěšnou Baugruppe, jež postavila družstevní komplex uměleckých, výchovných a kulturních pracovišť.  

Foto Jan Bitter

 

Kolektivní výstavbu obvykle ve městech provádí soukromí developeři s úmyslem maximalizovat zisk, nebo samospráva, aby si naklonila voliče. V Německu toto pravidlo od 70. let narušuje model Baugruppe – stavební skupiny, kdy se za účelem stavby spojí komunita s vlastním financováním. Množství členů Baugruppe s sebou nese související komplikace a ne vždy se projekt podaří dotáhnout do konce. Případ Frizz23 je vůbec první úspěšný model Baugruppe komerčních, vzdělávacích a kulturních jednotek. Práce na něm trvaly 7 let a provázelo je nemálo zatěžkávacích zkoušek.  

Foto Matthew Griffin

 

První přišla krátce po úspěchu ve výběrovém řízení na zástavbu opuštěné plochy u Besselparku v sousedství Südliche Friedrichstraße. Když od projektu odstoupil developer, rozhodli se architekti pro radikální řez. Místo náhradníka začali hledat jednotlivé investory - konkrétní uživatele stavby. Za nabízenou cenu 3000 eur/m2 se do jejich Baugruppe přidalo 42 zájemců. Teprve na základě následné společné domluvy a požadavcích každého člena navrhli architekti výslednou budovu. 

Foto Matthew Griffin

 

Ve skutečnosti se pod fasádou z opálených prken a půlnočně modrých hliníkových panelů skrývají tři budovy. Západní pětipatrová je sídlem nevládního vzdělávacího centra Forum Berufsbindung, jež má mírnit dopady gentrifikace v lokalitě a poskytovat nízkoprahové služby komunitě. Východní blok ukrývá sedmipatrovou pobočku Miniloft Hotelu, který provozují přímo architekti Deadline. Centrální část pak jako pracoviště na míru navrhli pro 38 majitelů. Jsou mezi nimi umělci, hudebníci, spisovatelé, ilustrátoři, nakladatelé, agenti, designéři, cyklodílna a galerie. Působí v prostorách od 23 m2 až po třípodlažní co-working. 

Foto Ana Santl

 

Parter je vyšší než podlaží nad ním a nabízí spektrum služeb - kavárnu, cyklo obchod, dílnu a další. Zubatá korunní linie stavby odkazuje na podobu tržnice, která v místě stála dříve a temné barevné ladění fasády se odvíjí od Neptunu, jenž byl prvně pozorován v roce 1846 z hvězdárny v přilehlém parku. 

Foto Ana Santl

 

Britta Jürgens a Matthew Griffin si při tekutém procesu navrhování museli projít skutečně náročnou a složitou komunikací s investory i úřady. Dovolit si to mohli především díky dalším příjmům z hotelového podnikání, a tak není vůbec jisté, jestli se jejich cestou vydá někdo další. Výsledek tohoto odvážného modelu však působí velmi přesvědčivě a trvanlivě. Letošní nominace na EU Mies Award proto není překvapením.       

Deadline Architects
Deadline Architects
Deadline Architects
Deadline Architects
Deadline Architects
Foto Jan Bitter

 

Deadline Architects

O ceně EU Mies Award jsme psali zde.

Autor: Jan Gerych