Budapešťský kampus MOME těží z estetiky Moholy-Nagye a funkčně odkazuje k Bauhausu

Dostavba kampusu od 3H ARCHITECTS umožnila univerzitě přejít na v Maďarsku unikátní operační model. Nové centrum pro inovace má přidruženými tržními strategiemi doplnit financování státu.

Budapešť - Mezinárodní architektonickou soutěž na dostavbu kampusu Moholy-Nagyovy univerzity umění a designu (MOME) vyhrálo místní studio 3H ARCHITECTS. Návrh se soustředil na rozšíření výukových prostor, přestavbu zahrady a vytvoření výzkumné jednotky, která má spoluprací s firmami přinést dodatečné příjmy. 

3H ARCHITECTS založili v roce 1994 Katalin Csillag a Zsold Gunther, dnes studio tvoří 15 lidí. Jsou držitelé různých domácí i mezinárodních ocenění a mají za sebou realizace rezidenčních, administrativních nebo církevních staveb spolu s  rekonstrukcemi historických objektů. Před třemi lety se umístili na třetím místě v soutěži na přestavbu brněnské věznice na kreativní centrum. Když plánovali rozšíření kampusu, chtěli z univerzitního pozemku vytvořit prostorový základ současného i budoucího tvůrčího vzdělávání. 

„Než jsme začali navrhovat, řešili jsme otázku identity. Hledali jsme spojení s osobou, jejíž jméno univerzita nese, umělcem s inovativní povahou, známým posouváním uměleckých a technických hranic a dále s průkopnickým uměleckoprůmyslovým hnutím předchozího století - Bauhausem,” vysvětluje Katalin Csillag.

László Moholy-Nagy byl maďarský konstruktivista a profesor Bauhausu. Byl významný avantgardní fotograf své doby, ale jeho působení na novátorské škole stálo na technooptimismu a propojování umění s technologií a možná i celoživotním projektu stroje na krásu. Celou kariéru usiloval o využití světla jako plastického výrazu, až v roce 1930 dokončil vrcholné dílo přístroj Lichtrequisit.  

Moholy-Nagy's Light Prop, displayed @ SBMA from Santa Barbara Museum of Art on Vimeo.

Meziválečná německá škola Bauhaus vznikla sloučením umělecké průmyslovky a výtvarné akademie s programem spojit všechny aktivity v Gesamtkunstwerk - totální umělecký počin. Vyučovaly na ní legendy oborů a její poselství a především diaspora po zákazu nacisty určily další vývoj v umění, architektuře a designu ve světě po zbytek století. Stanovila dodnes užívané “moderní” výukové metody a stále více inspiruje také schopností kompenzovat nedostatečné státní financování komerční činností a spoluprací s firmami.  

Kampus leží v lehce se svažujícím veřejně přístupném parku. Každý může přijít a ve výstavní síni si prohlédnout prezentace studentských prací. Dostavily se tu vyučovací kapacity, výzkumné centrum a podzemní fórum. Architekti se svým návrhem pokusili dodat studijnímu prostředí dynamiku, a tak přišli s nadčasovým, neutrálním designem, který nemá určovat chování, ale poskytovat příležitost, svobodu a zároveň inspirovat a stimulovat k práci. Urbanisticky navázali na původní plán architekta Zoltána Farkasdy, který od počátku počítal s komplexem tří staveb v ose. V jejím středu leží jeho původní budova A z roku 1953.  

Komplex se budoval delší dobu, což je přiznáno různorodým vzhledem, přesto jsou užitá řešení zcela v souladu. „Architektura kampusu přináší v každé ze tří budov osobité prostorové řešení, zavěšená stavba BASE maximalizuje svobodu užití napříč patry, budova A podporuje interdisciplinární dialog a zatímco exteriér UP představuje novou vizuální image univerzity, interiér skýtá konstantní a konstantně se proměňující zjevení,” pokračuje Zsolt Gunther. 

V nejvyšším bodě hlavní osy leží budova BASE pro studenty bakalářského programu. Má pozoruhodnou zavěšenou konstrukci. Tři zesílená betonová jádra nesou váhu budovy distribuovanou dodatečně předpjatými betonovými nosníky pod střechou. Umožňuje to vizuálně otevřít přízemí do okolí bez jakýchkoli bariér. 

Uprostřed leží původní budova A s kapacitami pro magisterské kurzy a administrativní část. Interiér doznal značných změn, ale z venku zůstala víceméně stejná. „Při tvarování nového prostoru budovy A jsme ji prakticky obrátili naruby a původně uzavřené místnosti překonfigurovali na otevřenou prostorovou strukturu. Spojuje tři podlaží budovy jak vertikálně, tak horizontálně,” dodává Katalin Csillag.

Třetí budova je nejblíže městu, má svým způsobem výsadní pozici, jde o univerzitní inovační centrum UP s aulou. Fasádní systém UP odkazuje na světelné experimenty Moholy-Nagy. Na základě výpočtů byl navržen rastr odlévaných skleněných tabulí, které navenek působí jako ornament, ale dovnitř v konstrastu se škvírami mezi sebou rozehrávají optickou iluzi tvořenou proměnlivými ohniskovými vzdálenostmi. Efekt inspirativního vnitřního prostředí je založen na lidském pohybu, v každý moment nabízí odlišné průhledy.  

Každá budova má vlastní vchod, ale hlavní vstup do areálu tvoří trychtýřová skulptura, jež vede až do univerzitní auly uvnitř UP. Nad zemí se jednotlivé výukové části jeví jako oddělené samostatné budovy, avšak pod zemí jsou na různých úrovních propojené. Vznikla zde ještě podzemní část GROUND, navržená jako pulzující centrum interakce, které se může stát významným kolektivním prostorem celého kampusu.

Kampus MOME je nominovaný na EU Mies Award. 

3H ARCHITECTS

Napříč všemi budovami, v několika patrech a všech možných variantách jsou použity příčky české firmy LiKO-S.