Superúřad jako základní škola, brněnský magistrát navrhli Tempo Architekti

PRAHA — „Novostavba magistrátu města Brna v podobě kompaktní, solitérní hmoty reprezentuje transparentní veřejnou instituci 21. století. Objekt citlivě navazuje na sousední paláce a skrze prosklenou vnitřní dvoranu plynule propojuje různé výškové úrovně města a zajišťuje celkovou prostupnost územím. Architektonický koncept sází na strohou upřímnost přiznaného železobetonu v kombinaci s kovovými prvky fasády, přírodními materiály a všudypřítomnou zelení. Hlavními tématy návrhu jsou reprezentativní veřejný prostor, maximální provozní variabilita a budoucí adaptabilita s minimálními nároky na spotřebované energie.” 

Nemají ještě pořádný web ani společné foto, zato ale vyhráli mezinárodní soutěž na brněnský superúřad (psali jsme zde). Ateliér Tempo Architekti ve složení Josef Choc, Filip Rašek, Barbora Lopraisová, Jonáš Mikšovský, Natálie Kristýnková, Michail Nužnyj, Michaela Hasnedlová a Mikoláš Vavřín vznikl na konci loňského roku po předchozí praxi u Aoc Architekti. Zaměřují se na veřejné soutěže a za krátkou existenci uspěli v soutěžích od kulturních staveb přes školy, sportovní stavby, veřejné prostory až k bytové výstavbě. 

Gratuluji k vítězství v mezinárodní soutěži, představte nám studio. 

Děkujeme, je to pro nás velká příležitost i závazek. Pracujeme společně už několik let, soustředíme se víceméně pouze na architektonické soutěže, soukromých zakázek máme minimum. Nějaké menší úspěchy už máme za sebou, hlavně na nové základní školy a plavecké areály. Zatím nejblíže realizaci z těchto větších projektů je škola Jana Vodňanského na Praze 7, ale je to vždy dlouhodobý proces. Web už brzy bude funkční, zatím Instagram.. 

Magistrát druhého města je poměrně velké sousto, s čím by se dalo co do rozměru a funkce srovnat? Administrativní budova velké firmy? 

Z hlediska měřítka veřejné výstavby vznikající z architektonické soutěže je taková budova v Česku téměř unikátem, většina úřadů je menší, sídlí tradičně v historických budovách. Administrativní budovy o objemu ve stovkách tisíců kubíků jsou u nás doménou soukromého sektoru, univerzitní kampusy stále architektonické soutěže téměř nevyužívají (čest výjimkám). Nicméně, základní škola pro 540 dětí je, co do komplexity provozu, v podstatě analogická budově pro 550 úředníků. V obou se musí uživatelé cítit dobře, rychle se orientovat a mít možnost soustředěné individuální práce i společného oddechu. K oběma typologiím - administrativě a vzdělávání - tak vlastně přistupujeme obdobně.

Zlatá éra této typologie byl přelom 19. a 20. století? Jak se od té doby proměnily nároky?

Paláce ještě z období monarchie vlastně užíváme dodnes a známe je dobře - dlouhé chodby a jednotlivé uzavřené kanceláře pro každou agendu. Instituce pro 21. století by ale měla umět především snadno a přehledně sloužit veřejnosti. Flexibilitu prostor, maximální otevřenost a energetickou úspornost vnímáme jako základní kameny veškeré občanské výstavby. Otevřený nosný skelet lze kdykoliv vnitřně upravit jak pro malé kanceláře, tak pro větší open-space či menší týmové prostory. Velký důraz klademe na pobytovou kvalitu společných prostor - hlavní atrium a společné prostory do něj otevřené.

Tisková zpráva mluví o transparentní a srozumitelné budově, která svou otevřeností symbolizuje přístup veřejné instituce a umožňuje občanům nahlédnout do vnitřního dění. Veřejnost reagovala na vizualizace s odkazem na továrnu, či garážový dům, je váš záměr podat magistrát jako instrumentální zařízení (továrnu na městskou správu)?

V podstatě ano, přístup k budově jako stroji na “něco” je nám ideově blízko. Ale nechceme to naschvál redukovat jen na prvoplánovou tovární strohost, snažíme se vytěžit maximum z toho, co nám tradiční i moderní technologie výstavby nabízí. Důležitým prvkem je pro nás materiálová pravdivost.

Zohledňovali jste koncept Ringstrasse, kde má magistrát stanout?

Vznik městské okružní třídy výstavních institucí dle vídeňského vzoru je rozhodně urbanisticky určující. Nyní je ale Koliště hlavně vnitřní periferií, dálnicí uprostřed města. To jedna budova nezmění. Pokusili jsme se ale alespoň zpřístupnit a propojit centrum Brna s touto tepnou skrze hlavní pobytové atrium. Pata domu je odstoupená, a jeho náplň může tomuto místu přinést nový impuls. Zároveň je velkou příležitostí revitalizace prostoru autobusového nádraží a vznik nového městského parku.

Navržená budova stojí na transparentnosti a odhalení vnitřních procesů, nebudou tam úředníci vystavení jak v akváriu? Není rezignace na vlastní estetický výraz škoda v místě, kde se už přes sto let řadí reprezentativní instituce města? Nemohla by taková budova nakonec stát kdekoli jinde ve městě?

Pokud jako návštěvník-klient budete moci být plně součástí tohoto vnitřního dění, pak v tom nevidíme problém. Přehlednost prostoru a transparentnost instituce mohou v přenesené rovině představovat pro veřejnost pozvání k otevřené spolupráci. V době konstantní nedůvěry a skepse je otevřenost společenských institucí nezbytná. Naším cílem nebyl architektonický výstřelek, ale racionální odpověď na potřeby moderního města ve specifické topografii a na určitém místě. 

Máte k návrhu nějakou inspiraci? Můžete uvést příklad stejné typologie odjinud, který se osvědčil?

Stadskantoor v Utrechtu má velké prosvětlené atrium a do něj orientované otevřené přepážky. Radnice v Norském Bodø klientům nabízí 100% pobytové chodby s různým posezením a stoly s připojením k internetu, kam můžete přijít i když zrovna nevyřizujete žádnou agendu. Prosklená Londýnská radnice si dokonce zahrála v několika filmech. Inspirovali jsme ale také otevřenými univerzitními budovami z Dánska či Francie. Tyto otevřené stavby ukazují, že je možné nabourat bariéru mezi úředníkem a občanem, a že je možné vnímat instituci jako otevřenou službu veřejnosti.

Ve zprávě se píše o pasáži spojující Koliště a Benešovou, které jsou každá na výrazně odlišné výškové úrovni, jak je spojíte? 

Pohodlné propojení obou ulic byl pro nás důležitý bod. Horní úroveň železničního náspu jsme nechtěli nijak narušit, budoucí park zůstane v rovině a bude mít přímou návaznost do interiéru vstupního podlaží v úrovni Benešovy. Vnitřní atrium budovy ale projde až dolů na úroveň Koliště a vytvoří tak novou brněnskou pasáž. Obě úrovně budou vizuálně i fyzicky propojeny, kromě schodišť a výtahů také eskalátory.

Veřejnost hodně zaujala celková prosklenost, nebude se budova přehřívat? Jak se bude vnitřní klima regulovat?

Tyhle obavy plně chápeme a respektujeme, že na první pohled to někoho odradí. Starší administrativní budovy trpí přehříváním a právem si vysloužili nelichotivé přezdívky. Kvalitní vnitřní klima budovy je vždy výsledkem souhry komplexního systému opatření. Fasády kromě parteru mají plné parapety do výše pracovního stolu, tím je zásadně zredukována plocha prosklení. Vnitřní atrium nabízí možnost využít větrání přirozeným komínovým efektem. Nosný systém budovy je navržen jako monolitický betonový - ten nabízí vysokou tepelnou akumulaci - nabízí se zde například systém nočního provětrání. Zároveň máme betonovou konstrukci tepelně aktivovanou, takže ji budeme chladit či zahřívat přímo ze systému tepelných čerpadel. A v neposlední řadě je základem pasivní i aktivní systém vnějšího stínění na všech osluněných plochách. 

Zaujal mě vnitřní vodní prvek, který má tlumit hluk u přepážek. Nebude šum vody spíš zvyšovat hlučnost? 

Je to zejména psychologický efekt v prostoru s otevřenými přepážkami. Jemný, konstantní a frekvenčně homogenní šum vody dokáže maskovat (překrýt) zvuky konkrétního hovoru a člověk pak nemá pocit, že ho každý slyší. Samozřejmě součástí domu bude nadstandardní řešení prostorové akustiky, které má velký vliv celkovou atmosféru budovy.

Hodně veřejných dotazů směřovalo na parkování, jak ho řešíte?

Rozumíme, že parkování v centrech měst představuje problém. Součástí návrhu nové budovy je velkokapacitní vícepatrové podzemní parkoviště přístupné z Koliště. Nemůže se ale stát odstavným parkovištěm pro celé širší centrum města a ještě více indukovat provoz individuální automobilové dopravy. Budova je dobře napojena na městskou hromadnou dopravu, počítáme s kapacitním parkováním kol jak pro zaměstnance, tak pro návštěvníky. 

Slibujete úspornější provoz, jak ho docílíte? Jaké technologie budova obsahuje?

Takto velké budova je už prakticky vždy protkána složitými systémy řízení technologie, regulace, rekuperace, jímání dešťových vod, závlahy.. To, na co se ale asi ptáte, souvisí už s tématem, kterého jsme se dotkli dříve, tedy s vnějším stíněním. Namísto běžných stínících lamel či žaluzií bude externí fasádu domu tvořit hlavně těleso skloněných fotovoltaických panelů, které nejenže pasivně zastíní vnitřek, ale zároveň u toho vyrobí elektrickou energii, která se pozitivně projeví v celkové bilanci spotřeby.

Tempo Architekti na Instagramu