Postaví si Brno superúřad 21. století, nebo to dopadne jak na vizualizacích?

Brněnská radnice pokračuje v záměru zbudování superúřadu, který by sloučil dosavadních 10 pracovišť a umožnil občanům vyřídit vše na jednom místě. Veřejnou architektonickou soutěž však nevyhlásila.

Brno - Magistrát pokračuje v přípravách devítipatrového komplexu tří objektů s atriem mezi Kolištěm a Benešovou vedle autobusového nádraží u Grandu. Chtějí do něj přestěhovat většinu úředníků a zjednodušit tak Brňanům jejich „obíhání“. Náklady se odhadují na 1,5 miliardy, ale o veřejné architektonické soutěži zatím nepadla ani zmínka.

Brno se s oblibou prezentuje jako město s kvalitní, především meziválečnou, architekturou. Projekt nové radnice - superúřadu představuje neopakovatelnou příležitost obohatit brněnský veřejný prostor další zásadní architektonickou památkou. Podle chování magistrátu se však můžeme těšit spíše na opakování případu novostavby městského soudu. Prodražila se o miliardu a její hlavní architektonický přínos je v umístění - pokud je člověk bezúhonný a zaměstnaný (v sousedství je pracovní úřad), může se jí poměrně úspěšně vyhnout.

Architekt a ředitel Galerie Architektury Gabriel Kurtis na naši žádost o komentář uvedl: „Nápad sestěhovat odbory brněnského magistrátu na jedno místo je dobrý. Při správném rozvržení budovy umožní efektivní chod odborů, jejichž činnosti se částečně překrývají. Vedlejším efektem může být reorganizace zkostnatělých částí úřadu, kterou jinak udělat nemůžete. Volba umístění na brněnský Ring je dobrá, neboť na jejím okruhu, po vzoru Vídně, byly umisťovány významné budovy světské moci. Lokalita má také dobré napojení na veřejnou dopravu a město. Co ovšem nelze hodnotit kladně, je bezradnost již několika vedení magistrátu, se kterou k tomuto nápadu přistupují. Koupě “hotového” projektu naznačuje, že sami nevěří svým schopnostem postavit radnici pro 21. století, ale raději chtějí úřad přestěhovat do utilitárního projektu z devadesátých let, který budou muset pro tento účel nákladně adaptovat.

Přece jen jsme se porozhlédli v zahraničí a pro inspiraci přinášíme 3 příklady současných evropských radnic navržených architekty. Odolali jsme pokušení pokukovat po Londýně a jeho Greater London Authority od Lorda Normana Fostera a zvolili jsme menší regionální centra, s nimiž se Brno může poměřovat. Na závěr uvádíme i zmíněnou novou radnici v Holešovicích.

Bilbao – IMB Arquitectos

Bilbao je postindustriální město o 380 tisících obyvatel, kterému se podařilo oživení právě díky odvážné architektuře. Tzv. „Bilbao efekt“ způsobila výstavba Guggenheim Muzea od Franka Gehryho, ale ani přístavba radnice z roku 2011 není k zahození. Původní neobarokní radnice z konce 19. století přestala kapacitně stačit, takže se IMB Architekti dali do jejího rozšíření. Navrhli kontrastní novostavbu, aby nerozmělňovali estetický dojem z původní architektury. Jejich návrh obsahuje v přízemí krytý veřejný prostor a zachovali průchodnost územím pro pěší. Vnitřek radnice je flexibilní, modulární, takže se dá podle potřeb upravovat a funkčně měnit. Architekti věnovali zvláštní pozornost úspornosti a ekologičnosti budovy. Implementovali v ní jak pasivní, tak aktivní energetické principy – dvojitá fasáda s aktivními prvky ke stínění a akumulaci tepla, inteligentní osvětlení reaguje na intenzitu přirozeného světla, využívání dešťové a šedé vody atp.

Freiburg im Breisgau – ingenhoven architects

Freiburg je univerzitní město v jihozápadním Německu, žije zde kolem 230 tisíc obyvatel. Původní dvě radnice na Radnickém náměstí v historickém centru byly přestavěny v 19. století, potřebám rostoucího města však dávno nedostačují. V roce 2017 tak byly dokončeny první dva objekty ze třích plánovaných, již vytvoří zcela nový moderní komplex. Jde o světově první veřejnou budovu, která vyrobí víc energie, než spotřebuje. Její součástí je i mateřská školka k dispozici pro 840 úředníků, kteří zde pracují. Prostorové rozložení nabízí open space a kanceláře pro jednoho či dva úředníky. Půdorys je ale flexibilní a dá se měnit. Interiér je navržen tak, aby podporoval interakci a komunikaci. V plánu je finální fáze výstavby, která přidá další budovu oválného půdorysu.

Uppsala – Henning Larsen Architects

Uppsala je 4. největší město ve Švédsku, kde žije přes 150 tisíc obyvatel. Jeho charakter dotváří studentský život a biomedicínský průmysl. Současná radnice je ve výstavbě, jde o dostavbu budovy z roku 1957. Půdorys původní radnice do L se doplňuje do obdélníku a uvnitř nabídne zastřešené nádvoří přístupné přímo z ulice. Nad hlavami návštěvníků povedou pěší mosty, které propojí jednotlivá oddělení a umožní spolupráci. Budova bude pro 1500 úředníků a nabídne kavárnu, restauraci, obchody a prostory pro konference, výstavy a akce. Vize primátorky je otevřená, moderní radnice podporující dialog s občany, která je zároveň funkční pracoviště a místo ke schůzkám politiků, úředníků a měšťanů.

Praha 7 – Atelier bod architekti

Pražské Holešovice si po 135 letech provizorií dopřály novou budovu radnice. Nejprve však občané v referendu odmítli megalomanský projekt za 1,6 miliardy a nové vedení (Praha 7 sobě) stanovilo strop 500 milionů. Mezinárodní architektonická soutěž proběhla v roce 2015 a stavba byla dokončena letos. Jde o kompletní přestavbu, jež vychází z industriální minulosti a estetiky Holešovic, charakterizované cihlou a detaily (okrouhlá okna na chodbách odkazují k přístavní minulosti). Budova o symbolických sedmi patrech kaskádovitě graduje hodinami v nároží, uvnitř je dvorana s komunikačním jádrem a točitým schodištěm, jímž se architekti vyhnuli dlouhým chodbám. Klíčovým pojmem v interiéru je transparentnost – kanceláře jsou do prostoru umístěné jako „boxy“ bez dotažení příček ke stropu, takže je do nich trochu vidět a mohou využívat přirozené světlo.    

Titulní vizualizace archiv CD Centrum Coms.