archSPACE výlet do Bratislavy s Kristínou Kandrikovou I. Architektura

Ve druhém díle cestovatelského seriálu navštívíme Bratislavu a provázet nás bude malířka Kristina Kandriková. Představí nám současnou architekturu, design a místa setkávání kreativní komunity.

Bratislava - Hlavní město Slovenska je pro milovníky architektury vzrušujícím zážitkem. Kde jinde parkuje UFO na mostě, magistrála vede nad portálem do katedrály a pyramida stojí vzhůru nohama na špici. Navíc se tu v poslední době staví jak o život, včetně mrakodrapů a ročně přibude kolem 2000 bytů. Současný primátor je architekt Matúš Vallo, který říká, že městu pomáhá, když se staví, že je rozvoj důležitý. Přitom nastavil pravidla developerům, některé cinklé projekty se zrušily a v jednom případě dokonce město od developera odkoupilo pozemek zpátky.    

Kristina Kandriková se do Bratislavy přistěhovala za studiem na Vysoké škole výtvarného umění před 10 lety. Netají se, že není úplně městský typ a často vybíhá do lesů, což hodně zpracovává ve svých obrazech, ale Bratislavu si oblíbila a cítí se tam jako doma. Požádali jsme ji o její výběr současné architektury, designu a míst setkávání kreativní komunity. 

„Pre mňa topka miesto, čo sa týka architektúry v rámci Bratislavy, je táto Vodná veža z ktorej páni architekti Kusý II., Paňák a pani architektka J.Paňáková vytvorili priestor pre architektonické štúdio. Atypický pôdorys, točité kovové schodisko, ktoré sa vinie zvonku okolo veže a môžete sa dotknúť listov stromov a parádny výhľad zo strechy veže na mesto a zároveň aj na Karpaty. Je to mimo širšieho centra, takže je tam pokoj... Podnetné miesto na tvorbu. Bývajú tam občas aj dni otvorených dverí. Chvíľu som tam randila s jedným architektom, tak som mala česť nasať aj tú pracovnú atmosféru,” prozrazuje Kristína. 

Další vydařená konverze industriálního komplexu je Mlýnice. Výroba betonových tvárnic a panelů tu skončila v roce 1992. Následně objekt chátral, dokud si jej nevyhlídl odvážný investor. K přestavbě vyzval ateliér GutGut, který zde vytvořil administrativní, kulturní a obytnou budovu. Centrální hala v přízemí slouží jako prostor pro pořádání akcí, podlaží nad ní obsahují kanceláře od menších, přes open spacy až po coworkingy a na posledních dvou patrech jsou obytné lofty s terasami. 

Na místě bývalého továrního areálu Cvernovky se dostavuje nová luxusní čtvrť Zwirn. Začalo to příkladnou rekonstrukcí přádelny, kde vznikly kanceláře a komerční prostory (o Pradiarne 1900 jsme psali zde). K ní se přistavují nové tři bloky s byty, které slibují kvalitní veřejné prostory i příjemné soukromé dvory pro rezidenty.  

„Neďaleko odtiaľ prerába opäť ateliér GutGut Jurkovičovu Tepláreň, bude z toho coworking, priestor na eventy a galériu,” pokračuje malířka. Teplárna od Dušana Jurkoviče z roku 1944 se dostala do hledáčku developera Penta Investments, který z ní chce vytvořit srdce vznikající nové čtvrti a doplněk rezidenčních věží od Zaha Hadid Architects. Jde o Národní kulturní památku, takže do ní architekti vkládají nové konstrukce bezkontaktně. Objekt navrhli průchodný pro veřejnost jako pasáž. 

„Riadne to vyrastá na Mlynských Nivách - autobusová stanica a okolie, ešte to tam nie je úplne dorobené, ale som zvedavá, ako to tam bude fungovať, keď svet zase ožije. Lebo tie naše “cestičky” v pomere s tým koľko obytných miest tam vzniklo… Nie je to miestečko, kam by som sa ja vybrala na kávu, ale je to tu medzi nami,” hodnotí Kristína development HB Reavis, o němž jsme napsali zde.

„Z tej staršej architektúry je taký skvost u nás na okraji Bratislavy Krematórium od Ferninanda Milučkého, moderna v súlade s krajinou.” Na západě Bratislavy na svazích Malých Karpat dokončili první slovenské krematorium v roce 1968. Minimalistická stavba v duchu severské moderny kontrastuje se starými duby a borovicemi, jde o jeden z nejlepších exemplářů poválečné slovenské architektury. 

„Keď už, tak rada sa túlam Starým mestom a potom smerom na Slavín - na tomto vŕšku nad mestom je veľa kľukatých uličiek, viliek, domov historických aj nových, skrývajúcich sa v zeleni. Vždy tam objavím nejaké nové zákutia. Taká dobrá energia tam je. Je tam aj retro kúpalisko na vrchu kopca medzi vilami, ale asi pôjde preč, vraj sa povráva :( "

Kristina Kandriková absolvovala Vysokou školu výtvarného umění v roce 2017. Venuje se malbě a instalaci, experimentuje s médiem obrazu, malby a prozkoumává jejich hranice. Mimo Slovensko vystavovala v Česku, Polsku a taky Indii. 

Nočné stretnutie II., 80 x 100 cm, olej na plátně 2020