Konec plechových krabic. Ve Slavkově vyroste živá výrobní hala

Chystaná živá výrobní hala společnosti LIKO-S slibuje revoluci. O návrh haly se zelenou fasádou se postaral architekt Zdeněk Fránek, pro kterého projekt zpracovává architekt Jiří Vítek, student Zahy Hadid, a jeho kolegové z progresivního studia vasi-architekti.cz.

vasi-architekti.cz: Violetta Iarmolinska, Jiří Železný, Jiří Vítek, Foto: Jiří Hloušek

Hala s plochou 1040 m² bude sloužit kovovýrobě firmy LIKO-S, která sídlí v Slavkově u Brna. Architekti v principech vyšli z konceptu experimentálního centra LIKO-Noe, které využívá zelené fasády, zelené střechy a kořenové čističky. Projekt zelené haly pro Fránek Architects zpracovává Ing. arch. Ing. Jiří Vítek a jeho kolegové Ing. Jiří Železný a Ing. arch. Violetta Iarmolinska.  

Vizualizace projektu zelené výrobní haly LIKO-S. Autor Zdeněk Fránek

Ve Slavkově po experimentálním centru LIKO-Noe vznikne další unikátní průmyslová stavba. Můžete popsat genezi projektu? 

Jiří Vítek: Společnost LIKO-S v roce 2015 postavila LIKO-Noe, prototyp zelené průmyslové architektury.  Ta vyniká kvalitou vnitřního prostředí, její zelené fasády mají v létě 35°C, zatímco obvyklé plechové se zahřívají na 60°C. To je nejdůležitější základ, sekundárním prvkem jsou kořenové střešní a fasádní čističky, které přetváří odpadní vody na jezerní vodu. Tyto principy budou přeneseny do většího měřítka na celou výrobní halu.

Principy fungování LIKO-NOE lze tedy libovolně škálovat?

Jiří Vítek:  Zelená výrobní hala může být jakkoli velká. Základem je zelená střecha a fasáda. Máme vizi, že budovy budou integrovanou součástí krajiny, takže člověk továrnu či výrobu de facto neuvidí. V tomto případě ale nejde jen o to, že je na fasádě rošt se substrátem, ze kterého pod závlahou rostou bylinky a dokonce i jahody, ale zeleň je i uvnitř výrobního haly.
Violetta Iarmolinska: Trojúhelníkové výklenky budou vyplněny květináči s rostlinami.

Situační vizualizace  zelené haly v areálu společnosti LIKO-S

Jaké benefity toto řešení přinese zaměstnancům provozu?

Jiří Vítek: Každé pracoviště působí přívětivěji, když zahrnuje květiny. Lze také předpokládat, že v dobrém pracovním prostředí dělník vydá lepší výkon. První benefit je tedy vizuální. Květiny navíc pomůžou čistit vzduch a pohltí určité množství prachu.
Jiří Železný: V neposlední řadě budou fungovat jako akustický tlumič. Projekt, na rozdíl od standardních hal, počítá s využitím denního světla a přirozeného větrání.

Jaké můžou být omezení?

Violetta Iarmolinska: Patrně míra prašnosti provozu, ačkoli tryskání či barvení mají vlastní uzavřené box v rámci výroby. Tento koncept bude tedy pravděpodobně využitelný pro většinu výrobních provozů.

Přestože jde o montovanou halu, návrh působí nadstandardně. Je o pracovníky postaráno i uvnitř?

Jiří Železný: Hala je sestavena z komponent, které vyrábí a montuje LIKO-S, tedy prvků haly samotné, izolace, vestavek, příček atp. Největší vestavek je nahoře v zadní části haly a obsahuje kanceláře s osmi pracovními místy plus místo ředitele provozu, ale také velkoryse pojatou denní místností pro pracovníky a zasedací místnost. Hala samotná má dva výrobní oddíly, každý zahrnuje prosklenou vestavku vedoucího směny.

Cílem tedy je integrovat „celou firmu“ do jediné haly.

Jiří Vítek:  Přesně, obchodníci, vedení a další profese jsou na jednom místě, což zrychluje veškeré procesy, zjednoduší kontrolu a komunikaci. Vedoucí směny okamžitě vidí, zda jde výroba podle plánu.

Vraťme se k životu samotné haly. Jak by měl vypadat management vody?

Jiří Vítek: Zásadním problémem současných průmyslových hal je ten, že neumí být součástí krajiny. Jsou to obrovské plochy, které nepracují v dešťovou vodou, všechna odteče ze střech do kanálu. Hala, kterou připravujeme, zadrží až 95 % srážek. Ty nasákne zelená střecha, fasády a to co nepojmou, odteče do retenční nádrže. Zachycená voda bude sloužit k závlaze fasády a jako užitná voda.
Violetta Iarmolinska: Dalším unikátním principem převzatým z LIKO-Noe je čerpání odpadních vod na střechu, která spolu s fasádou odpadní vodu bez zápachu filtruje.

O kolik bude zelená hala dražší než standardní?

Jiří Vítek: Počáteční náklady výstavby budou vyšší v řádech desítek procent, ale správný režim chování haly vzhledem k vnitřnímu a vnějšímu enviromentu je zárukou nižších provozních nákladů. Inteligentní zelená fasáda ušetří za chlazení, větrání a částečně i vytápění budovy. V delším horizontu se tedy rozdíl může setřít a budova naopak může začít náklady šetřit.

Dům Žďár, vasi-architekti.cz, Jiří Vítek & Jiří Železný

Už samotný koncept budovy napovídá, že zákazníkům půjde spíše o šetrný přístup k přírodě a image, než tu nejnižší pořizovací cenu.

Jiří Vítek: Primárně nejde o to, aby hala byla co nejlevnější, ale o udržitelnost a působení na venek ve smyslu práce s krajinou, vodou a teplem. Jak říká majitel společnosti LIKO-S Libor Musil, jde o to, zda si vybereme poušť, nebo oázu.

Jak náročná bude údržba zelených prvků budovy?

Jiří Vítek: Společnost LIKO-S zahájila spolupráci s biologem, který bude při využití konceptu v různých podnebných, geografických podmínkách a podle orientace určovat vhodnou skladbu květin, půdy a nastavení závlahového systému. Vše je ve fázi experimentu, sběru a vyhodnocování dat.

Je cílem nasazení  fasádní a střešní kořenové čističky, aby nová hala nepotřebovala připojení na sítě, respektive splaškovou kanalizaci?

Jiří Železný: Cílem je nebýt připojen ke splaškové kanalizaci. Ale má to zásadní háček – odbor životního prostředí s něčím takovým nepočítá. Každá stavba musí být na kanalizaci napojena. Takže halu napojíme, ale do kanalizace nic nepoteče. Všichni volají po udržitelných stavbách, ale normy samotné je neumožňují, bude tedy nutné aktualizovat celý systém veřejné správy.

Dům Žďár ve dne, vasi-architekti.cz, Jiří Vítek & Jiří Železný

Práce na progresivním projektu vám po tříletém studiu u Zahy Hadid patrně vyhovuje. Jakým způsobem její osobnost ovlivnila váš architektonický přístup?

Jiří Vítek: Maximálním možným způsobem. Tři roky studia u Hadid a Patrika Schumachera mému radikálnímu uvažování daly křídla. Když to velmi zjednoduším, dříve jsem bojoval s „hranatým“ a „kulatým“. Chápal jsem tlak racionalizace, který směřuje hranatým stavbám, zvláště tady v Brně.  Většina architektů dělá hranaté baráky, protože kulatým nerozumí. Nechápe je a věří v dogma pravého úhlu. U Hadid jsem pochopil, jak integrovat emoce a strukturu v jeden koherentní celek.

Zásadní vliv tato zkušenost měla také na způsob vaší práce – využíváte parametrické navrhování.

Jiří Vítek: Většina moderní architektury vznikala podle principu top-down. Přišel master architekt, udělal skicu a víceméně všechno se tomu podřizovalo. Protipólem je emergentní způsob práce, který je nám vlastní. Vše v návrhu se díky softwarovým možnostem může měnit od spodu, tedy od uživatele stavby, projekt může kvasit zespoda. Další klíčový prvek je týmová práce.

Dům Žďár interiér, vasi-architekti.cz, Jiří Vítek & Jiří Železný

Jaký váš tým využívá software?

Jiří Vítek: Využíváme rozšířený 3D software Rhino, ale především parametrický software Grasshopper. Ten umožňuje všechny kroky dělat parametricky, tedy vracet se k jednotlivým krokům a optimalizovat je. Díky genetickým plug-inům dokážeme optimalizovat orientaci a sklon fasády vůči osvětlení. Software můžeme naprogramovat, aby transformoval fasádu pro maximální zisky sluneční energie.  

Do jaké míry už se cítíte být programátorem?

Jiří Vítek: Já někdy až z 90 %, ale rozhodně to není tak, že software udělá nějakou práci za vás. Psát kód je často náročnější než navrhovat architekturu analogově.
Jiří Železný: U mě je to tak z poloviny, pracuji na BIM (Building Information Modeling), což je metoda, která se aplikuje do CADu. Je to soubor veškerých informací o stavbě od projektu až po likvidaci, který bude sloužit místo projektové dokumentaci. Zajišťuje správu, fungování a řízení projektu. Všechna data dáme do BIMu, vizualizujeme je v 3D a v LIKO-Su si pomocí 3D brýlí mohou stavbu prohlédnout.
Violetta Iarmolinska: Například naposledy jsme díky software snadno mohli zareagovat na požadavek umístit okna s parapety o něco níže. S LIKO-Sem máme sdílenou složku na Dropboxu a oni mohou vidět všechny změny, které provedeme.

Rekonstrukce prvorepublikového řadového domu v Brně, vasi-architekti.cz, Jiří Vítek & Jiří Železný

Můžete přiblížit práci v parametrickém software?

Jiří Vítek: Aktuálně pracujeme na parkovacím domě, který má stěnu perforovanou malými otvory. Software po naprogramování navrhne jejich umístění tak, aby světla aut v parkovacím domě neoslňovala rezidenty v domech, které stojí naproti. S tímto software pracuje studio Zahy Hadid a další. Když jsem před dvěma lety psal řadě architektů, že umím parametrickou optimalizaci, nikdo se neozval, protože tomu nikdo nerozuměl. Zdeněk Fránek byl jediný, který věděl o co jde a k čemu to použít.

Tudy tedy vedla vaše cesta k spolupráci s Fránek Architects.

Jiří Vítek: U Fránka jsem byl na praxi v roce 2008, ale protože dělá odvážné věci, byla práce na nich bez dnešních možností náročná. Fránek je geniální architekt, objem práce ale prevyšuje kapacity jeho ateliéru, takže pro něj zpracováváme asi třicet procent z objemu jeho práce. My jsme zase geniální v tom, že jeho poutavé skici dokážeme převést do počítače, který bez našeho přičinění rozhodně neměl takový cit, jako ruka architekta. Fránek potřeboval sofistikované řešení metodami, které ovládáme.

Vaše trio tvoří pod značkou vasi-architekti.cz. Jaká je vaše filozofie?

Jiří Vítek: Mysleli jsme si, že zachráníme svět kvalitními rodinný domy.
Jiří Železný: A taky jich pár děláme.
Jiří Vítek: Nemáme čas na Public Relations. A lidé dál kupují projekty od Gservisu.
Jiří Vítek: Náš záměr byl pomoci normálním stavebníkům, kteří si chtějí postavit dům třeba za 2,5 milionu korun.

Rekonstrukce prvorepublikového řadového domu v Brně, vasi-architekti.cz, Jiří Vítek & Jiří Železný

V čem byl problém?

Jiří Vítek: Lidi mají svých problémů dost, k čemu by bylo najmout si architekta. Nakonec jsem dospěl k názoru, že by architekti rodinné baráky spíš neměli dělat. Většinou jsou zbytečně ambiciozní a komplikují lidem život. Klienti chtějí především přežít – a ne uvěřit architektovi, který jim postaví dům ve tvaru lahve a oni se tam potom cítí kalustrofobicky. Lidé jsou pak naštvaní a architekt je za blázna. Ega architektů je třeba vymlátit na veřejné stavby, ze školy jsou na to připraveni.
Jiří Železný: Navíc je problém s cenou. Nejsrozumitelnější bylo přirovnat cenu domů k autům. Někdo má na fabii, někdo na octavii a někdo si koupí bavoráka.
Jiří Vítek: Háček je v tom, že lidé většinou mají na fabii, ale chtějí bavoráka.

Zelená hala „LIKO-VO“

Místo: Slavkov u Brna
Investor: LIKO-S
Architekt: Zdeněk Fránek, Fránek Architects
Spoluautor: Jiří Vítek, Jiří Železný, Violetta Iarmolinska
Projekt: duben 2017
Předpokládaná realizace: 2018

Hub architektury v Alfa pasáži v Poštovské ulici v Brně. Sídlo vasi-architekti.cz

vasi-architekti.cz

Ing. arch. Ing. Jiří Vítek
narozen 1979
2006 stavební inženýrství a architekturu na VUT v Brně
2009 fakultu architektury VUT v Brně (2009)
2012 - 2015 Die Angewandte ve studiu ZAHA HADID ve Vídni
specialista digitální/parametrická architektura
od 2017 vyučuje na FA VUT Brno

Ing. Jiří Železný
2006 FAST VUT v Brně
2006-2009 athelier BRNO
od 2010 vasi-architekti.cz
BIM specialista

Ing. arch. Violetta Iarmolinska
2008 - 2013 FA KNUCA KIEV
2016 FA VUT BRNO
2D/3D specialistka

Všechny informace o experimentálním vývojovém centru LIKO-Noe ZDE.