Ženský vzdělávací spolek Vesna navazuje na odkaz brněnské textilní tvorby v duchu udržitelnosti. Naučí vás ušít pánské trenky nebo uháčkovat zero waste stojan na mobil
- 15. února 2023
- Aktuality
- autor: Tereza Oprchalová
- Foto: Tereza Oprchalová
BRNO - Nacházíme se v jedné z učeben vzdělávacího spolku Vesna. Kolem nás cvakají šicí stroje, kromě nich je slyšet hovor v češtině, ale i ukrajinštině. Téměř dvacítka žen se tu účastní kurzu šití pánských trenek.
„Aktuálně se zde koná kurz šití pánských trenek, které pak věnujeme lidem bez domova. Chceme tu vytvořit prostor pro setkávání, místo, kde se lidi něco nového naučí, bude jim dobře a zároveň budou spolupracovat na dobročinné věci. Dnes se tu například můžete naučit šít. Trenky, ty mají jednoduchý střih, jsou to dva díly, pěkně se na tom naučíte pracovat se střihem, sešít jednotlivé části, navléct gumu a podobně,” vysvětluje Šárka Syslová, koordinátorka textilního hubu, kde se všechny rukodělné činnosti odehrávají.
Když téměř před rokem začala na Ukrajině válka, chtěla Šárka Syslová se svým projektem Zašívárna, který se zaměřuje na ruční výšivku, také nějakým způsobem pomoci. „Oslovila jsem naše dodavatele, ti nám darem poslali poslali balík jehel, bavlnek, pletacích jehlic a podobně a následně jsem spojila síly se spolkem Vesna. Do Vesny tehdy začátkem války chodily ukrajinské ženy s dětmi zejména pro materiální pomoc. Když už tu byly měsíc, dva, pocítily tíhu toho, že nemohou domů a nemohou se věnovat tomu, na co jsou zvyklé. Společně s Vesnou jsme začaly organizovat právě vyšívací workshopy, kterých se účastnily jak Češky tak Ukrajinky. Mělo to obrovský ohlas,” vzpomíná Šárka Syslová.
Spojení z Vesnou bylo tehdy nasnadě. Tento ženský vzdělávací spolek vznikl v už sedmdesátých letech devatenáctého století. „Vesna bývala a je nejen edukačním, ale i výrobním spolkem. Jeho posláním bylo vzdělávání a emancipace žen - a na tomto programu nemáme co měnit ani dnes. Vesna představovala i velmi významnou kulturní instituci, podporovaly ji četné osobnosti, z těch nejznámějších Leoš Janáček, Gabriela Preissová nebo architekt Dušan Jurkovič, který pro prostory spolku také navrhl vybavení,” popisuje Barbora Antonová, ředitelka spolku Vesna.
Mobiliář od proslulého architekta je mimochodem k vidění na Údolní 10 v takzvané Jurkovičově jizbě, kterou má spolek Vesna ve správě. Jizbu spolek zpřístupňuje v době konání větších akcí, během komentovaných prohlídek nebo na vyžádání. V těchto týdnech jsou tam vystaveny papírové modely historických kostýmů, které zhotovila kyjevská designérka Tetyana Nikolayeva se svými studenty.
Dnes Vesna kromě zmíněné Údolní 10, kde zaštiťuje volnočasové, vzdělávací a komunitní aktivity, také provozuje na Pellicově 2c šatník pro rodiny. Dárci sem přinášejí věci, pro které už nemají využití. „My tyto věci předáváme rodinám, které momentálně nebo dlouhodobě nemají prostředky na nákup nových. Kromě sociální stránky nás velmi těší ekologický aspekt, principy re-use, recyklace. S každou zbytečně vyhozenou věcí totiž vyhazujeme nejen materiál, ale i kus lidské práce a energie,” zdůrazňuje Barbora Antonová.
A právě na principu udržitelnosti, upcyclingu a recyklace jsou založené i kurzy a akce textilního hubu pod vedením Šárky Syslové. „Nosila jsem v hlavě už dlouho myšlenku textilního centra, kde by se soustředila různá textilní řemesla a pořádaly workshopy. Komunitní místo, kde by se scházely ženy, trochu jako kdysi bývalo třeba draní peří a podobně. A právě ve Vesně byl prostor, který toto všechno pěkně propojil,” popisuje.
Na kurzech textilního hubu už se tu například vyráběly háčkované dečky a kapsáře ze špagátů vytvořených ze starých triček, konal se tu i workshop háčkování masopustních masek. Kromě trenek tu dobrovolnice šijí například i dětské ručníky pro školku Vesněnka, jako materiál slouží vyřazené ručníky z hotelu Anybody. Hub by své kapacity rád nabídnul například i brněnským divadlům a zapojil se do šití kostýmů.
Od nového roku pořádá textilní hub pravidelné úterní programy pojmenované Na kus práce a kus řeči. Navštěvují je jak Češky tak Ukrajinky, střídají se tu česká a ukrajinská lektorka a kurzy jsou vedené v češtině. „Snažíme se mluvit česky, poslouchat české audio, aby ukrajinské ženy získaly větší sebevědomí mluvit v češtině. Některé, zejména starší Ukrajinky, česky moc neumí, ale vždycky se nějak domluvíme. Ruční práce spojují a všechno se dá ukázat,” míní Šárka Syslová.
Textilní hub má ambici nejen spojovat na kurzech textilní tvorby, ale i vzdělávat. Každý měsíc pořádá exkurze spojené s tématem textilu. Ukazuje účastnicím, kde jsou v Brně místa, kam mohou přijít a něco si vytvořit, jako například Design Lab v Moravské galerii nebo dílna Brno tiskne. Šárka Syslová doplňuje: „Pořádáme i přednášky, měly jsme tu velmi zajímavé povídání o české a ukrajinské výšivce. Na březen se domlouváme s Kateřinou Tučkovou na přednášku o brněnském textilním průmyslu. Přijde nám důležité učit se o textilní historii Brna a je to zároveň odkaz, na který bychom chtěly navazovat.”
Jednou z možností, jak zvýšit povědomí o textilním hubu a získat pozornost podporovatelů, je spolupráce s designéry a návrháři. „Oslovily jsme brněnskou návrhářku Gábinu Páralovou, která pro nás navrhne kolekci oděvů z vybraných kousků z šatníku Vesny. A tady v hubu se bude oblečení přešívat podle jejích návrhů. Plánujeme i módní přehlídku,” popisuje Šárka Syslová. Díky spolupráci s profesionální návrhářkou by měly být výsledné modely sofistikované, rafinované a atraktivní. „Na to se opravdu těším, že se tu pokusíme o nějakou vyšší krejčovinu a jsem zvědavá, nakolik se nám to povede výsledné oděvy prodat,” říká.
A jak se může do aktivit šatníku, textilního hubu a spolku Vesna zapojit veřejnost? „Vítáme zejména stálé dobrovolníky, kteří jsou schopni věnovat nám kus svého času pravidelně - i kdyby to bylo jen na pár hodin měsíčně. Nejjednodušší je přijít do šatníku ve středu, čtvrtek nebo neděli od 10 do 17 hodin, skvělá parta dobrovolníků vysvětlí, jak to v šatníku chodí. Další dobrovolníky vítáme na Údolní, zejména v textilní dílně, a také při stěhování, malování či práci na zahradě. Máme skvělé zkušenosti s firemním dobrovolnictvím. Když přijde najednou sehraná parta pěti až deseti lidí, stihnou za malou chvilku spoustu práce. Jsme však otevření i veškerým novým nápadům na aktivity, které nás možná ani nenapadly. A vděční budeme i za jakoukoli finanční podporu, díky níž můžeme okamžitě spouštět věci, o které je zájem,” říká Barbora Antonová.