Zemřel Jaroslav Bejvl. Autor dvacetihaléře a tisíců návrhů svítidel

Červenec 01, 2016 | autor: red

Odešla významná, byť ne známá, osobnost českého uměleckého řemesla a designu Jaroslav Bejvl (13. dubna 1941 – 28.června 2016). Vytvořil tisíce návrhů svítidel Preciosa a řadu medailí a mincí.

Jaroslav Bejvl se narodil 13. dubna 1941 v Janovicích nad Úhlavou na Klatovsku v západních Čechách. Dětství prožil v městečku Chudenice, z něhož pocházela mocná a uměnímilovná panská rodina Černínů. Otec Jaroslava Bejvla se živil truhlařinou a uměleckým řezbářstvím a syn se v  jinošských letech vydal obdobnou cestou. Díky rodičům Gabrielovi a Marii Bejvlovým mu bylo umožněno, i když to pro rodinu nebylo jednoduché, dát prostor rozvoji jeho nesporného talentu a v letech 1956 – 1960 studovat na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze na Žižkově pod vedením profesorů Fixla, Markupa a Havlase obor tvarování uměleckých předmětů. Profesora Ladislava Havlase, žáka Josefa Drahoňovského – a dle mnohých posledního velkého glyptika naší doby – zaujal natolik, že jej neodmítl formou soukromých kurzů vzdělávat v umění nízkého reliéfu.

Práce v Preciosa-Lustry

Když musel Jaroslav Bejvl nastoupit na základní vojenskou službu, byl přidělen do severních Čech, do Jánské. Po Praze jej čekal pozapomenutý kus země, který horečně hledal svou poválečnou identitu. A svou novou identitu zde nalezl i Jaroslav Bejvl – získal ženu svého srdce a práci, která mu měrou vrchovatou umožnila nejen zužitkovat vše, co do té doby z uměleckého řemesla vstřebal, ale i rozšířit si obzor – s nadsázkou řečeno – až nad obzor. Roku 1962 se stal návrhářem svítidel dnešní akciové společnosti Preciosa-Lustry v Kamenickém Šenově a stanul tak na počátku via lucis, cesty světla. Stal se tím, kdo má možnost dávat světlu tvář.

Výroba lustrů a svítidel se v Lužických horách pevně usadila již v první třetině 18. století a je zde domovem dodnes. A Jaroslav Bejvl měl, díky svým návrhům, významný podíl jak na uchování výtvarné kvality, tak na vývoji zcela nových svítidel, která jsou šita na míru konkrétním interiérům.

Projekty pana Jaroslava Bejvla historizujících nebo moderních svítidel zaujaly, od roku 1969 po současnost, desítky náročných klientů z celého světa. V této době vytvořil svítidla pro Operu a hotel v Teheránu, mešitu v Mashadu, v letech osmdesátých například svítidla pro Královský palác v Saudské Arábii a světelný sloup pro hotel Pyramides v Tunisu. V roce 2000 pak na Jaroslava Bejvla čekal jeden z největších autorských projektů vůbec, svítidla pro všechny společenské prostory hotelu Ritz Carlton ve Filadelfii. Následovaly unikátní projekty pro Asii – světelné objekty do rezidence v Hong Kongu, pekingského China World Hotel a pro hotel Ritz Carlton v Hong Kongu.
Jeho tvorba se objevuje například v domě pro návštěvy ruského prezidenta Putina, v privátní královské rezidenci v Rijádu, v Dragon hotelu v Hangzhou, v hotelu Ritz Carlton v Singapuru a v kasinu v Macau. Za celou profesní kariéru návrháře svítidel vytvořil tisíce návrhů. Vedle práce se sklem a světlem, byla pro Jaroslava Bejvla stěžejní ještě jedna výtvarná disciplína, medailérství, sochařská práce s reliéfem.

Práce medailéra

Jako medailér se Jaroslav Bejvl snažil prosadit od konce sedmdesátých let, kdy se začal účastnit soutěží vypisovaných Národní bankou na návrhy pamětních mincí. A zkušenosti získané při práci s profesorem Havlasem, výtvarný talent a víra ve vlastní schopnosti jej i v medailérství vynesly poměrně brzy na výsluní. Vytvořil více jak 350 návrhů pamětních mincí a medailí, z nichž se více jak 70 dočkalo realizace. Spolupracoval s Českou mincovnou, Českou národní bankou a Pražskou mincovnou. Byl autorem pamětních desek T. G. Masaryka, Jana Husa a dalších realizací v architektuře.

Prof. Věněk Šilhán, rektor University Karlovy jednou řekl, že medailérská tvorba Jaroslava Bejvla není pouze tovrbou umělce - medailéra, ale je hlavně odkazem pro generace, galerií osobností české historie. Bejvl tak vytvořil návrhy mincí významých historických osobností, například Karla IV, Jiřího z Poděbrad, Přemyslovců. Vytvořil také mince významných umělců, například Josefa Lady s dětmi hrajícími si v poetické krajině Ladových Hrusic, Marca Chagalla, Josefa Čapka, ale také například Vlasty Buriana. Vytvořil pamětní mince presidentů Masaryka, Beneše, Klause, ale také například paměntí minci pro Karla Gotta. Byl autorem nám všem dobře známého oběživa, dvacetihaléřové mince.

Chodský vliv

Jaroslav Bejvl miloval hudbu. A opět se musíme vrátit na Chodsko. Chodský folklór jej ovlivnil natolik, že si osvojil hru na housle, které k této muzice neodmyslitelně patří. Každoročně tuto hudbu jezdil obdivovat do Domažlic na vyhlášené Chodské slavnosti. S velkým úžasem pozoroval malé zpěváčky a hudebníky, nositele tradic a jejich pokračovatele. Miloval hudbu Josefa Suka, kterou s oblibou hrával.

Umělecká činorodost Jaroslava Bejvla byla v souznění s jeho rodinným životem. V harmonickém zázemí, tvořeném ženou Zdeňkou, společně kolem sebe rozdávali měrou vrchovatou především lásku. Nadevše milovali svojí rodinu, své děti, které příkladně vychovali, svá vnoučata, kterým věnovali každou možnou chvilku, a nikdy se nestalo, že by si na ně neudělali čas. Rodina byla totiž pro Jaroslava Bejvla, i při jeho neuvěřitelném, celoživotním nasazením, stále to nejdůležitější, to na čem mu nejvíce záleželo a co by za sebevětší úspěchy nevyměnil.

Jaroslav Bejvl byl neobyčejně nadaným tvůrcem, obětavým manželem, rodičem a člověkem, kterému nechyběla velká skromnost a neutuchající pozitivní přístup k životu. Za svoji práci získal řadu ocenění. Byl uveden do Síně slávy společnosti Preciosa, je čestným občanem Kamenického Šenova a za jeho celoživotní přínos v oblasti sklářství a medailérství mu byla v říjnu 2014 udělena Pocta hejtmana Libereckého kraje.

Co říci závěrem tohoto krátkého připomenutí běhu života Jaroslav Bejvla, skromného a moudrého člověka a jedné z neopomenutelných osobností českého uměleckého řemesla a designu našeho věku zároveň?

Však to výstižně napsal de Gourmont: „Geniální člověk může žíti neznám. Vždy se pozná stezka, po níž v lese kráčel. Šel tudy obr. Větve jsou polámány do té výše, jíž jiní lidé nedosahují.“

Autor: red