Z brownfieldu po těžbě ropy ráj na zemi. JUNG architekti navrhli Kapli usebrání a doplnili ji živoucím remízkem

23. ledna 2025
Realizace
autor: Tereza Oprchalová
Foto: Alex Shoots Buildings

Průchozí altán jako brána do jiného světa. Kaple usebrání vybízí k odpočinku a kontemplaci.

Z brownfieldu po těžbě ropy ráj na zemi. JUNG architekti navrhli Kapli usebrání a doplnili ji živoucím remízkem

STARÝ PODDVOROV – Pěstovat vinnou révu pod fotovoltaickými panely? Společnost Moravské naftové doly jako první v České republice postavila agrovoltaiku nad zemědělskou půdou. Ke spolupráci přizvala studio JUNG architekti, které zde navrhlo zázemí v podobě altánu a remízek. O realizaci jsme si povídali s architektkou Barbarou Jung.

Pozemek o rozměrech 65 × 28 metrů se nachází v malebné krajině regionu Podluží na Hodonínsku v těsné blízkosti frekventované cyklostezky. „S firmou Moravské naftové doly jsme spolupracovali již dříve, tentokrát nás oslovili s představou atypického altánu, který by byl pointem pro kolemjdoucí a cyklisty. S kolegy jsme se k řešení rozhodli přizvat zahradní architektku Janu Zuntychovou, protože kromě altánu jsme navrhovali také úpravu celého pásu mezi dvěma vinicemi na pozemku, kde nyní postupně vzniká nový remízek, biodiverzní koridor, který se pomalu stává útočištěm pro nejrůznější živočichy,” vysvětluje architektka Barbara Jung z JUNG architekti.

Při navrhování dřevěného objektu na pozemku architekti primárně vycházeli z představy kruhového objektu, kterou následně transformovali do osmiúhelníku ve stylu jurty. „Shodli jsme se ovšem na tom, že nám takový půdorys v obdélníkovém pozemku nedává smysl. Tvar jsme zúžili a díky tomu jsme získali chrámovou loď v malém měřítku, objektu jsme začali pracovně říkat kaple, tvar nám ji typologicky evokoval,” vysvětluje architektka. Vzhledem k záměru architektů, aby místo vyzývalo k zastavení, odpočinku a kontemplaci, objekt dostal jméno Kaple usebrání.

Od samého počátku měli autoři jasno v tom, že jako konstrukční materiál stavby zvolí nenatírané dřevo, konkrétně modřínové slepované hranoly, spojené ocelovými kotevními plechy a svorníky do dvou rámů. Aby docílili lehkosti a částečné transparentnosti altánu, rámy jsou ve stavbě řazeny s mezerami. Princip otevřenosti JUNG architekti umocnili vynecháním středových částí rámů v hřebeni střechy. Tento střešní otvor rámuje pohled na nebe.

„Ačkoli se samozřejmě nejedná o sakrální stavbu, díky hornímu otvoru je možné dívat se z ní přímo na nebe. Kamarád, který místo navštívil v létě, mi popisoval, že si do kaple lehnuli s celou rodinou a jen se koukali horním otvorem na nebe. Potěšilo mě, že stavba působí tak, jak jsme zamýšleli,” dodává architektka. Tím, že je altán průchozí a nevytváří uzavřený prostor, může evokovat bránu do jiného světa.

Pozornost si zasluhuje i betonové schodiště vedoucí z kaple směrem k remízku: „Možná se to bude někomu zdát jako maličkost, ale za mě je to rozhodně vykonzolované schodiště. S kolegy ze studia jsme se shodli na tom, že kapli bude slušet schodiště, které bude trochu viset. Nedotýká se ocelové konstrukce ani dřeva, podíváte-li se pozorně, je tam centimetr dva odstup,” uvádí Barbara Jung.

Od stavby směrem k potoku vede pěšina ze štěrkového trávníku, podél které jsou umístěny lavice, dřevěné stojany na kola a informační tabule. V areálu jsou vysázené ovocné stromy, které budou spolu s pestrou skladbou bylin mezi řádky vinohradů zamezovat půdním erozím při přívalových deštích. Stromy navíc plodinám zajistí stín, poskytnou útočiště a potravu ptákům a jejich kořenový systém bude lákat mikroorganismy, jež půdu obohatí o živiny. V tuto chvíli je areál ještě neúplný, zamýšlený remízek se z něj stane odhadem za pět let, stromy vyrostou a kaple i agrovoltaika budou více skryté v zeleni.

Jak se na místě cítí Barbara coby spolutvůrkyně návrhu? „U mě se mísí více vjemů, jednak kontroluji detaily, jakým způsobem po roce fungují, dívám se na stromy a to, jak působí celý areál. Pokud tam jedu sama, a to mám nejraději, sednu si na schody a dívám se do dáli dolů k lesíku a k vodě a zkoumám, co nového ještě objevím. A víte co? Osobně mám ráda pohled na kapli z boku, najednou ztratí tu roli vzývání k usebrání a stává se z ní tvor, připomíná mi pásovce. V těch chvílích stavba pracuje s představivostí zase jinak, s hravostí a dobrodružstvím, po kterém prahnu.”