Vytápění domácností vodou z podzemního jezera a vodíkové autobusy jsou dalším krokem k dekarbonizaci Vídně
- 3. ledna 2022
- Aktuality
- Zelená architektura
- autor: Jan Gerych
- Foto: Wien Energie/Johannes Zinner
Horká voda z ložiska tři kilometry pod povrchem země k vytápění a autobusová linka poháněná vodíkem jsou nejnovější opatření, která mají z Vídně udělat do roku 2040 uhlíkově neutrální město.
VÍDEŇ – Ambiciózní plán zajistit hlavnímu městu Rakouska uhlíkovou neutralitu do roku 2040 (stejně jako zbytku země) vyžaduje značné investice do inovací. Podle studie mezinárodní poradenské společnosti Compass Lexecon lze cíle dosáhnout změnami v teplárenství, mobilitě a energetice.
Největší změny čeká vídeňské teplárenství. Je potřeba nahradit nejčastější způsob vytápění domácností kotly na zemní plyn. Plán sází na tepelná čerpadla, ale až 56% spotřeby má zajistit dálkové zásobování teplem. V něm se uplatní využití odpadního tepla, spaloven odpadů a především geotermální energie. Díky výzkumnému projektu GeoTief, započatého v roce 2016, se zjistilo, že v hloubce 3 km pod zemí leží na východní části města ohromné ložisko horké vody. Jeho využití má do roku 2030 obstarat vytápění pro 125 tisíc domácností.
„Aby se ochrana klimatu ve Vídni stala úspěšnou, musíme naše zásobování teplem učinit ještě ekologičtějším. V hluboké geotermii – tedy zásobnících horké vody v hloubce několika tisíců metrů pod městem – přitom leží velký potenciál,“ vysvětluje ředitel městského energetického podniku Wien Energie Michael Strebl.
Aderklaarský konglomerát, jak se ložisko podzemní vody označuje, má mít teplotu až 100°C. Do konce jara chce Wien Energie potenciál ověřit i pomocí výzkumných vrtů. Praktické zkoušky se zaměří zejména na chemické složení vody i hornin a jejich propustnost. Potvrdí-li testy a další výzkum předpoklady, může Vídeň začít s přípravou geotermálního zařízení.
„Vídeňský systém dálkového vytápění je jedním z průkopnických modelů v Evropě a nejekologičtějších forem vytápění. Do roku 2040 je ale potřeba ještě hodně udělat: Konkrétně jsme vloni začali s výstavbou nejvýkonnějšího evropského tepelného čerpadla, které bude využívat odpadní teplo z čistírny odpadních vod v Simmeringu. V první fázi expanze v roce 2023 budeme schopni zásobovat více než 27 500 domácností dodávkami bez CO2," uzavírá Michael Strebl.
Až 40% všech skleníkových plynů ve městě má na svědomí doprava. Rakousko má odvážnou vizi zákazu prodeje aut se spalovacími motory do roku 2030 a Vídeň chce také jít příkladem. Zaměřila se proto na hromadnou dopravu. Už dnes jezdí podle Wiener Linien 80% jejich cestujících bez emisí, v prostředcích s elektrickým pohonem – tramvajích a v metru, proto jsou nyní na řadě i autobusy.
„Ve využití vodíku jako obnovitelného druhu pohonu vidíme značný potenciál. Zatímco na kratších linkách v centrální části města jsou už osm let velmi úspěšně v provozu elektrobusy, nabízí se vodíkové autobusy především na náročnější trasy. A takových je ve Vídni mnoho,“ uvedl ředitel dopravního podniku Wiener Linien Günter Steinbauer.
V prosinci se otevřela první vodíková čerpací stanice a začal testovací provoz autobusu Hyundai ELEC CITY Fuel Cell. Od 10. ledna bude zkušební provoz probíhat i s pasažéry, kteří se budou moci svézt zdarma. Autobus bude jezdit na lince 39A vedoucí terénem se značným převýšením na severu metropole.
Radnice už připravuje stavbu druhé stanice, a to opět ve čtvrti Simmering v jižní části města. Wien Energie zde totiž plánuje postavit zařízení na elektrolýzu, ve kterém chce produkovat vodík. Zahájení stavebních prací na elektrolytickém zařízení o výkonu 2,5 megawattů je naplánováno na druhé pololetí letošního roku a produkce má začít o rok později. Potřebný proud mají dodávat obnovitelné zdroje. V následujících pěti letech bude ve městě navýšena kapacita fotovoltaických elektráren pětinásobně. Konečnou produkci však budou muset posílit i zdroje z okolí Vídně.
Přechod na elektromobilitu a výroba vodíku způsobí značný nárůst v poptávce po energii, očekává se až 65%. Spolu s inovacemi a trendem klimatické změny se má však zároveň snížit konečná spotřeba energie o 27%. Rozdíl pokryjí nové fotovoltaické elektrárny, bioplynové stanice a další udržitelné zdroje. Zbývající objem celkových emisí vykompenzuje technologie jejich zpětného zachytávání z ovzduší.
Podle studie Compass Lexecon budou celkové ekonomické investice do dekarbonizačních opatření v odvětví výroby elektřiny, vytápění a mobility do roku 2040 činit 21,2 miliardy eur.
