Vídeň bojuje s vedry v ulicích budováním plovoucích zahrad a chladících parků, Brno natočilo video

Říjen 06, 2020 | autor: red

Vídeň upravuje veřejný prostor. Vybudovala plovoucí zahrady na Dunaji, chladící park a chystá další projekty. 

 

Vídeň/Brno - Místo nepřístupné betonové plochy na břehu Dunajského kanálu ve Vídni vyrostla ozeleněná odpočinková zóna o velikosti 1 500 m2. Její součástí jsou i plovoucí zahrady po vzoru Paříže, informoval vídeňský magistrát. „Změna oživí oblast Dunajského kanálu, přináší více zeleně i ochlazení pro město,“ uvedla městská radní pro životní prostředí Ulli Sima u příležitosti otevření 1. října. „Cíleně vytváříme další volné plochy přímo u vody, kde nemusí nikdo nic konzumovat a naopak může relaxovat,“ doplnila radní.

Stavební práce trvaly tři měsíce a jak dokládá Martin Jank z vídeňské městské firmy zodpovědné za přípravu projektu, akce byla výzvou po technické i prostorové stránce. Základy pro nové přemostění musely být navrtány až do hloubky 30 metrů, aby byly nezávislé na starších stavbách. Místem navíc prochází frekventovaná cyklostezka a transport dílů i práce tak probíhaly na vodě, aby neomezily provoz na souši. Celý návrh vznikl v souladu s památkáři a zachovává unikátní prvky původní plavební komory. Ta měla být součástí nezamrzajícího vnitroměstského přístavu, plány z přelomu 19. a 20. století ale nikdy nedošly naplnění.

Chladící park

S počátkem října vídeňská radnice zpřístupnila i další veřejný prostor – první chladící park. Jeho středobodem je kruhový coolspot o velikosti přibližně 30 m2, sestávající ze tří prstenců s mlhovišti a popínavých rostlin. Právě tato část renovované plochy na kraji Esterházyparku byla zpřístupněna už v srpnu a v horkých dnech se těšila velkému zájmu obyvatel.  Na ploše 2 640 m2 nyní stojí i další mlhoviště, která přispívají k ochlazení okolí až o 6 stupňů Celsia. Celý projekt je navíc pod vědeckým dohledem a čeká jej i vyhodnocení a návrhy na zlepšení technických řešení.

Miliony eur pro boj se změnou klimatu

Vídeňský magistrát věnuje boji se změnou klimatu ve městě veliké úsilí a aktuálně na něj vyčlenil přes 12,5 milionů eur. 8 milionů eur míří do výsadby nových stromů, 4,6 milionů eur získají městské části. Těm magistrát spolufinancuje projekty zaměřené například na rozbití velkých asfaltových ploch zelení, zastínění nebo zelené fasády, a to až do výše 80 procent nákladů. „Společně bojujeme proti tepelným ostrovům zapříčiněným změnou klimatu. Tyto tepelné ostrovy znesnadňují život především starším, slabším nebo nemocným lidem. V našem městě se všichni musí cítit dobře, bez ohledu na místo bydliště nebo finanční situaci,“ vysvětlila městská radní Sima přístup Vídně.

Jak bojuje proti přehřívání města Brno

Moravská metropole investovala statisíce do prototypu mobiliáře, který měl do exteriérů vnášet zeleň, ochlazovat okolí a sbírat dešťovou vodu. Po testovacím období jej však odložila.

Poslední systémový krok bylo testování "městské buňky" (City Cell Prototype) v roce 2018. Na popud vedení města vytvořila platforma Next Institute a architektonické studio KOGAA projekt, který zjišťoval, jakým způsobem se mohou města připravit na extrémní klimatické jevy jako sucho, vlny veder nebo přívalové srážky. KOGAA navrhli modulární městský mobiliář se zelení, osvětlením a technologiemi pro využití dešťové vody a sběr dat o vhodnosti konstrukce a použitých materiálů. Po 71 dnech v provozu se ukázalo, že dřevěný pavilonek s posezením a fotovoltaickými panely na střeše dokázal nastřádat 2600 l vody. Prototyp přinesl nezpochybnitelné výsledky a přestože se náklady na něj přibížily půl milionu, k jeho rozvoji už nedošlo. Projekt městské buňky měl být pilotem v rámci přípravy města Brna na klimatickou změnu. Nicméně po jeho prvním umístění se na nás již pak kvůli pokračování nikdo neobrátil," uvedl Viktor Odstrčilík za KOGAA. 

Foto Boys Play Nice

 

Aktuální brněnská radnice (ODS, Piráti, lidovci a ČSSD) vidí priority jinde. Uvědomuje si zodpovědnost, jakou nese, ale neztrácí hlavu", uvádí na městském webu. Zapojila se do celorepublikové podpory zachytávání dešťové vody a stavění zelených střech, kde dokonce navyšuje státní dotaci z vlastních zdrojů. Hlavní součástí aktivit na zmírnění klimatických změn je pak podle ní zapojení obyvatel. Město rozjelo mediální kampaň Připrav Brno, jež má trvat 10 let a obsáhne sociální sítě, billboardy, reklamy v tramvajích nebo city lighty v ulicích. Dosavadním vrcholem je návodné video s místní stand-up komičkou, která učí Brňany vypínat vodu při čištění zubů, nabádá je, aby netopili v létě a nesvítili ve dne. Video vzbuzuje otázky, zda se v ekologické osvětě zasekli v 90. letech minulého století Brňané, nebo sama radnice.

 

Jak se řeší přehřívání ve vašem městě? Diskutujte na našem Facebooku.

Autor: red