Úzký dům z 19. století vymlátili na cihlu a vložili do něj nový domov
- 16. ledna 2024
- Realizace
- Seriál
- autor: Jan Gerych
- Foto: José Hevia
BARCELONA – Na začátku byla ruina s poničenými stropními deskami i schodišti. Investor si z ní přál udělat místo pro práci a pobyt rodiny, když přijedou do města. Místní architektonické studio Raul Sanchez Architects se muselo vypořádat s mnohými překážkami od stavebních regulací přes památkáře až po nečekané objevy, které je několikrát nutily měnit taktiku rekonstrukce. Celý stavební projekt se natáhl na osm let a z původního domu přitom nakonec zbyly jen obvodové zdi, fasáda a střešní deska.
Zachovaný 15metrový hranol obvodových zdí je jako muzeum historie domu, které zachovává každou stopu stavebního vývoje nedotčenou a odkrytou. Architekti do něj vložili tři nová patra tak, že přiléhají jen k bočním zdem. V přední části doplňuje stropní desku skleněný pás, kterým je vidět po celé výšce domu a v zadní části je nová schodišťová šachta, která prochází volně prostorem.
Dům má sice na výšku 15 metrů, ale leží na půdorysu sotva 20 m2, každé ze čtyř podlaží proto nese vlastní funkci. V přízemí je kuchyně s jídelnou, nad nimi obývák, výše koupelna se šatnou, ještě výš ložnice a na vrchu terasa. Napevno jen tu jen kuchyňský a koupelnový nábytek, takže mohou ostatní patra v budoucnu snadno změnit účel. Zvláštní roli hrají instalace, protože bylo od začátku jasné, že se nebude vrtat do zdí. Z původních požadavků investora nakonec přežily jen dva – odhalené zdivo a klasická barcelonská kachlová mozaika. Přes celou výšku budovy proto běží sedm nerezových válců a v nich všechna elektřina, ventilace, potrubí, odvody, sanita, klimatizace a telekomunikace. Jeden z válců je ponechán prázdný pro strýčka Příhodu. Válce jsou přiznané do té míry, že prochází podlahami a dokonce nábytkem. Další rozvody jsou vždy také přiznané, takže umocňují syrovost zdiva.
Použité materiály ukazují naopak k určité rafinovanosti kontrastující s hrubou expresivností obklopujících zdí i s ohledem na to, že se měl dům stát domovem. Kuchyňský nábytek je z galvanicky upravené mosazi, září a háže odlesky, odkladová deska je s bílého mramoru; koupelnové vybavení je obložené lakovaným dřevem v světle krémové s černými a mosaznými detaily; podlahy rámuje bílý mikrocement; mozaika s mikrocementem a dubovými podlahami dodávají interiéru teplo a barvu; a lakované dřevěné stropy elegantně ukrývají rozvodnou síť. Samonosné spirálové schodiště je celé bílé, dává odpočinout očím od různých textur kolem, vybíhá nahoru, aniž by se dotýkalo stěn a poskytuje nečekané průhledy a výhledy.
Nahoře nad schodišťovou šachtou vpouští světlík krásnou gradaci světla až do nejnižších úrovní; směrem k fasádě si prosklení podlahy vyměňuje osvětlení mezi patry, rozbíhá nekonečné odlesky a zároveň zevnitř umožňuje obdivovat zdivo v celé výšce stejně jako v dutině schodiště.
Hlavní fasáda byla obnovena podle přísných nařízení oddělení památkové péče a vrátila ji do historické podoby, v jaké jistě nikdy nebyla. Alespoň na vchodových dveřích se mohli architekti projevit. Odcitovali na nich trojrozměrný vzor klasických kachlí (bohatě použitých v přízemí dle přání klienta) s díly zhotovenými ze tří druhů hliníku a skryli tak dveře (rozeznatelné jen podle zámku) a znejasnili vchod.
Společnost HELUZ, největší domácí výrobce cihelného materiálu hledá podobně pozoruhodné cihlové stavby v Česku. Pokud víte o domu, který by si zasloužil zveřejnit v online magazínu archSPACE.cz, napište nám zprávu na tipyHELUZ@XProduction.cz.
