Ušpiňte si ruce, vyčistíte hlavu. Keramika Ya sama ví, že nedokonalost osvobozuje

BRNO – Když vyhoříte v práci, může to být pravá chvíle rozpálit keramickou pec. O svoji vášeň pro keramiku se Natálie Lesníková rozhodla podělit s ostatními. Její studio Ya sama v Kozí ulici je otevřeno pro všechny, kteří si chtějí po práci ušpinit ruce a vyčistit hlavu. Ale také pro všechny ostatní. „Nesnažím se výrobky prezentovat jako dokonalé, je to osvobozující,“ říká pětadvacetiletáletá Lesníková. Svoje hrnky, talíře, misky, misky pro psy, vázy, držáky na vonné tyčinky také prodává. 

Studovala jste film, teď vyrábíte z hlíny. Jak jste s keramikou začala? 

S trochou nadsázky se dá říct, že ze zoufalství. Po bakaláři jsem totiž začala pracovat jako personalistka (HR) a stačil rok, abych z toho vyhořela. Cítila jsem, že potřebuju něco tvořit a začala jsem mít chuť zabořit ruce do hlíny. Kvůli časově náročné práci jsem si nemohla dovolit chodit na pravidelné kurzy, tak mi nezbylo než si koupit hlínu a začít vyrábět hrníčky doma. 

V jakou chvíli jste si uvědomila, že to přeroste v něco většího?

Když jich bylo třeba už dvacet, začala jsem tušit, že jich chci udělat třeba dalších dvacet, že nepřestanu. Rozhodovala jsem se, zda tvořit na kurzech nebo investovat do pece a vyrábět keramiku doma. Dostala jsem nakonec pec k Vánocům a tím to bylo dané. Ten největší náklad na vlastní dílnu už jsme měla vyřešený a mohla jsem začít nakupovat další vybavení. Pustila jsem se do toho po hlavě. Vloni v září  jsem v Králově Poli otevřela svoje první studio, bylo maličké a rychle jsem zjistila, že na keramiku potřebuju víc místa. Našla jsem prostory v centru v Kozí ulici. Chtěla jsem, aby byly co nejvíc prosklené a slunné, což se povedlo. 

Jak byste popsala koncept keramického studia Ya sama? 

Celé to vzniklo tak nějak přirozeně, říkala jsem si, že nemám tolik zkušeností s keramikou, abych se prezentovala jako seriózní keramické studio. Keramice se věnuji třetí rok a zkrátka jsem chtěla to mé malé domácí studio přenést ven. Vytvořit prostor, kde si jako doma sednete s hlínou, dáte si k tomu kafe, nějaké dobré pití a v pohodě si tvoříte. 

Pokud se chcete dozvědět o modelování více, můžete přijít na workshop. Pořádáme tu i workshopy kreslení, akvarelu, navlékání korálků. Zkrátka všeho, co si sama chci vyzkoušet. 

Keramických studií je dnes po Brně poměrně dost, podobný koncept myslím nikdo nenabízí. 

Můj přístup je specifický, takovýhle koncept tu v Brně ještě není. Každé studio má jiný náhled na keramiku, v některém například není s návštěvníky lektor. Ya sama je otevřené studio, můžete přijít kdykoli v otevírací době a platí se tu od hodiny. Také nabízím hostům kávu, víno a další nápoje.  

Říkáte, že má každé studio nějaký náhled na keramiku. Jaký je ten váš? 

Funky. Nedokonalý. Já jsem vždycky dělala spoustu podobných rukodělných činností, snažila jsem se šít, tancovala jsem, zpívala, hrála jsem na nástroje, ale nikdy to nebylo perfektní tím, že jsem toho dělala tolik. Zpětně jsem ráda, že jsem nepostupovala tak, že bych se nejprve snažila naučit keramiku úplně perfektně a pak si teprve řekla, že by to mohlo bavit i někoho jiného a že si otevřu studio. Nečekala jsem, hodně jsem slevila nároky na sebe a jsem ráda. Předminulý víkend jsem byla poprvé prodávat keramiku na Vitamin Marketu, byla jsem z toho hodně nervózní, ale ve výsledku mi to dost pomohlo. Nesnažím se výrobky prezentovat jako dokonalé, lidi vidí, že to není perfektní, ale něčím je to zaujme. 

To mi přijde osvobozující, ale chce to odvahu. 

Je to hodně osvobozující. Na druhou stranu doufám, že se sama budu zlepšovat a nějaký posun sama na sobě vidím. 

Není těžké odhadnout, že máte ráda barvy…

Od začátku jsem věděla, že to bude hodně barevné. Doma to mám hodně barevné, oblékám se barevně, potřebuju barvy k životu. 

Jak vedete návštěvníky, kteří sem chodí?

Vždy se zeptám, jestli už mají s keramikou nějakou zkušenost. A jestli chtějí poradit. Nechci jim svoje rady nutit, ale nenechám je sedět bezradně nad kuličkou hlíny. Poradím jim, jak dělám hrnek, talíř… 

A co když se někdo pustí do výroby něčeho fakt nehezkého?

V ostatních studiích se snaží lidi vést, aby nedělali ošklivé věci. Já to neřeším. Chtěla jsem vytvořit prostor, kde nebudu nikoho soudit za to, co a jak vytváří, protože moje hrnky se taky nemusí líbit každému. Snažím se zeptat, k čemu to bude, ale nechci hodnotit. Snažím se ale, aby výrobky byly funkční, upozornit na špatně přilepené ucho hrnku a podobně. Ale ještě jsem snad nikomu jeho návrh nerozmlouvala. Hlavní je, aby se to líbilo jim samotným. Lidé si sem chodí odpočinout, keramiku třeba často neberou až tak vážně. 

Přejděme ke studiu samotnému. Jak jste upravovali prostory studia?

Prostor jsem si navrhla sama, chtěla jsem ho hodně barevný - s modrou, žlutou, růžovou. Do poslední chvíle jsem si nebyla jistá, jestli to všechno bude ladit, ale líbí se mi to. Stihli jsme to během dvou týdnů, šlo to rychle. Před Ya sama tu léta sídlil obchod s látkami a zbyl tu strašný nepořádek. Taky jsem museli vybourat jednu stěnu, vymalovali jsme, nábytek upravoval a vyráběl můj táta. 

Sídlíte naproti Baru, který neexistuje a vinotéce justWINE. Chodí k vám hosté, kteří si tam dají skleničku a přemůže je kreativní nálada?

Ano, také. Lidé sem nejčastěji chodí po práci nebo právě ze zmíněných podniků. Jednou si z baru přinesli i hranolky. Mívám tu i rozlučky se svobodou, to bývá veselé. 

Zmiňovala jste, že zde pořádáte i jiné než keramické workshopy. Co máte v blízké budoucnosti v plánu?

V Brně mi chybí dobré karaoke, časem bych chtěla dělat karaoke večery. Už jsme tu měli večer se Slam Poetry. Co se týká workshopů, můžete se těšit na témata jako je vázání květin, batikování, šití, vyšívání… A jednou za čas i  na akce jako byl právě večer se Slam Poetry. Přemýšlím o tom, že bych tu mohla pořádat i čistě keramické markety. 

Ya sama

keramické studio 

Kozí 4, Brno