Tvůrci projektu Optiqa: V Československu se dlouho dělaly individuální brýle. Miladu Horákovou kostyméři netrefili

Rozhovor s Ondřejem Vicenou a Michalem Pavlátem z brýlařského studia Optiqa o příbězích starých brýlí, designu a zapomenuté fabrice v Nýrsku.

 

BRNO – Rethink, reuse, redesign. To bylo téma letošních Brno Design Days, na kterých Ondřej Vicena a Michal Pavlát představili pražské studio Optiqa. Společně s výtvarníkem Markem Therem restaurují a uvádějí zpět na trh vintage brýle, po kterých pátrají na blešácích a bazarech. Zároveň pro českou značku Okula Nýrsko vyvíjejí vlastní designové brýle inspirované estetikou dob minulých.

Za kolekci upcyklovaných brýlí DISTORTED byl projekt nominován na Czech Grand Design Awards 2019. Aktuálně studio připravuje novou kolekci brýlí, které nosily významné československé osobnosti. Zákazník si tak může na nos posadit třeba brýle Jana Wericha.

Zleva: Michal Pavlát, Ondřej Vicena

Jak zjistíte stáří brýlí, které jste sehnali někde v bazaru?

Ondřej Vicena: Dá se to vysledovat. V určitých epochách se vyráběly jen určité typy brýlí. Ale máme například lorňon vyrobený v 90. letech, který je inspirovaný 19. stoletím. Ty „re“ vlny se pořád opakují, vždycky se vracíme k něčemu, co se dělalo v minulosti. Takže určení stáří může být ošemetné.

Michal Pavlát: Pomůže tomu, když jsou brýle signované. Třeba že je vidět značka, my její historii známe nebo si ji dohledáme. Pak se to mnohem líp zařadí.

Ondřej Vicena: K dokonalosti spojení s minulostí dovedla firma Dead Eyes Vintage. Publikují fotky celebrit, kde mají ty brýle na sobě. To je přesně to, co nás baví. Spojit brýle s osobností a hledat příběh jednotlivých obrub.

Například Milady Horákové. Na přednášce jste zmiňovali, že pracujete na replice pro inscenaci Milada, kterou připravuje Slovenské národné divadlo.

MP: Je to tak, děláme brýle pro hlavní představitelku. Je to další výzva, protože to není jen o jedné obrubě, museli jsme k tomu dělat rešerši. Ve videu ze soudu toho moc vidět není.

A co brýle ve filmu Milada? Odpovídají realitě?

MP: My to nechceme nějak hanět, ale kostyméři se netrefili. Nosila jiné.

OV: Ve filmu má kočičí brýle, které jsou typické pro šedesátá léta a dál. Milada Horáková nosila klasické kulaté padesátky. Vlastně i další odsouzení měli zajímavé obroučky, které byly zřejmě individuální. Moc se o tom neví, ale v Československu se dlouho dělaly individuální brýle. Optici neměli nikoho, kdo by jim dodával obroučky, takže byli schopní brýle vyrobit od začátku až do konce. Ale to platilo za první republiky a do padesátek. Pak už nastoupila Okula a design, kdy brýle navrhoval jeden výtvarník a dělaly se jich kvadrilióny pro celý východ.

Kromě Milady Horákové budete vyrábět i další brýle československých osobností.

MP: Chystáme limitované edice, na které se chceme soustředit, ale máme těch projektů moc. Navíc se nám oběma před pár měsíci narodily děti. Původně jsme měli připravenou širší kolekci, ale zúžili jsme to.

Co když někdo shání brýle, které v nabídce nebudete mít? Bude možná i individuální výroba, že by vám zákazník donesl něčí obrázek?

MP: Všechno je možné, ale teď budou mít přednost ty edice. Když už začneme vyrábět, je pro nás jednodušší vyrobit třeba pětkrát Miladu Horákovou nebo pětkrát Jana Wericha. Individuální výroba je o tom, že se vám někdo týden nebo čtrnáct dní musí věnovat, změřit parametry obličeje a podobně. Cena je pak jiná.

Tvrdíte, že brýle jsou nutnost i šperk. Máte tendenci hodnotit lidi v brýlích na ulici?

MP: Hrozně často hodnotíme, ale není to o tom, že bych si říkal, že má někdo hrozné brýle. Spíš mě zaujmou lidi, kteří je mají zajímavé. U někoho si všimnu, že už je to na hraně, protože trend směřuje jinam. Na druhou stranu, já ty lidi neznám a nevím, jak moc jsou odvážní nebo introverti.

OV: To jsou zajímavé věci, jak vás dokážou brýle změnit. Když k nám někdo přijde do studia a vybírá si z plejády tvarů, najednou působí vážněji, veseleji, odvážněji nebo třeba organizovaněji. Brýle jsou jako maska.

Brýle Distorted, Saskia Burešová, design: Optiqa

Máte oblíbené období z hlediska designu brýlí?

OV: Já mám asi šedesátky.

MP: Ale hrozně nás ovlivňují i trendy.

OV: Nedávno jsme se setkali s panem Janem Trubačem, který v Okule dělal designéra. To mě hodně ovlivnilo v pohledu na brýle ze 70. a 80. let. Myslím, že mají něco do sebe. Člověk si možná řekne, že jsou hrozné, ale pan Trubač nám vysvětlil, že v minulosti se to nemohlo dělat jinak, protože čočky se musely vyrábět úplně prťavé. Stroje určovaly to, jaké tvary mohly vyjít ven.

MP: Například brus byl omezený určitým rádiem kvůli velikosti brusného kotouče. Když jsme se dozvěděli tyhle zajímavosti a všechno si to spojili, najednou nás to hrozně ovlivnilo.

Narazili jste vy osobně na omezení ve výrobě?

MP: U Distorted brýlí, na které nám dělá tvář Saskia Burešová. Zdeformovali jsme velké kulaté brýle. Oříšek byl vybrousit negativní rádius, to se všichni chytali za hlavu. Ale optika, se kterou spolupracujeme, se do toho vrhla, dobrousili to ručně a dopadlo to úplně úžasně.

V Nýrsku chcete ze staré továrny dělat muzeum. Jak je to daleko?

MP: To je plán Muzea Nýrsko. To oni nás informovali, že v té budově se dřív brousily čočky a že by z ní chtěli v budoucnu udělat muzeum. My jsme řekli a proč ne. Pomáháme s realizací. Je to ve fázi snů, které se někam snažíme tlačit.

OV: Oslovili jsme architekty, ale otázka je, jestli se toho někdo chopí do budoucna. Chceme najít někoho, kdo si to vezme za své.

MP: Ta budova je kousek od centra, stojí u potoka, takže je z toho místo squattu, chátrá a je totálně nevyužitá.

OV: Je to škoda. Nýrsko brýle definují. Dřív tam všichni pracovali.

MP: Říká se, že tam dělalo osmdesát procent obyvatel. Každý z rodiny pracoval za minulého režimu ve fabrice na výrobu brýlí.

Ještě pořád chodíte po bazarech a sekáčích?

OV: To chodíme. Občas srdce zaplesá, když najdeme zajímavé věci. Jak jsem prezentoval cyklistické brýle, tak to nebylo z bazaru, koupil jsem je přes Aukro.

MP: Daří se nám nakupovat i brýle z takzvaných dead stocks. Optici mají do teď ve skladu brýle ze 70. a 60. let. Jak se trendy mění, tak nakupují každý rok nové a jednou za čas se nám ozvou s tím, že už jim to tam leží a že nám to odprodají.

Kolik brýlí máte doma?

OV: Kamion.

MP: Já možná dva.

OV: I když to je spíš ve studiu, doma jich je míň.

MP: Ale je pravda, že když hledám třeba čepičku pro dceru, tak narazím na brýle.

Ondřej Vicena a Michal Pavlát na Brno Design Days