Trh s vintage nábytkem posiluje, a tak si místo konkurence zvolili spolupráci; šestice řemeslníků fúzovala pod značku Krásná cimra

BRNO – Už tomu bude rok, co se dílna Fungl, Retro Sitting, čalounictví Naměkko, Pohovenda, 1000zgarb a Na ponku rozhodli spojit síly, a vytvořili společnou značku Krásná cimra. Renovují, restaurují a čalouní starý nábytek a udržují přitom při životě odkaz generací významných designérů. Dohromady pak zvládnou i velké zakázky, třeba vybavit kavárnu a chtěli by si vyzkoušet interiérovou spolupráci s architekty. Nevyhazujte starý nábytek po babičce, v Krásné cimře mu dodají nový šmrnc, nebo se na jejich webu nechte nakazit zápalem pro design 20. století a vyberte si přímo z jejich nabídky.

Je Krásná cimra vaše nová společná značka nebo jste spíš skupina spolupracujících značek?

Lukáš Václavík: Zpočátku to bylo volné sdružení značek. V květnu 2023 jsme se všichni potkali na marketu v KUMSTu, tenkrát jsme na něj vybrali cíleně několik značek, které dělají podobné věci ale každá trochu jinak. Časem z toho vykrystalizovala společná značka, formalizovali jsme pod ní naši spolupráci, vymysleli jsme si jméno a navázali e-shopem. 

Představíte všichni, co jste do Krásné cimry přinesli?

Tereza Jakubíčková: Napřed jsem na Masaryčce studovala dějiny umění. Uplatnění v tomto oboru mi ale nepřišlo jako to pravé pro mě, tak jsem začala studovat restaurování nábytku na Vyšší odborné škole na Francouzské. Hned po dokončení studií jsem začala pracovat v brněnské firmě specializující se na renovaci nábytku. V ní jsem pracovala sedm let, ale protože jsem měla sen založit si svoji firmu, v roce 2022 vznikl můj vlastní projekt pod jménem Fungl. Specializuji se, asi jako my všichni tady, na nábytek od 20. až do 80. let 20. století. Zákazníkům ale vyjdu vstříc s čímkoliv, co donesou a pomůžu s opravou. 

Blanka Rýznarová: U mě vše začalo jako volnočasový ventil při mé předchozí profesi. Protože mi to ale postupně dávalo větší smysl než to, co jsem dělala do té doby, původní profesi jsem opustila, založila dílnu retro sitting a zůstala u řemesla. Většinou pracuji na zakázku, čalouním nejen dobové kousky, ale i  různý soudobý nábytek. Krásná cimra mi pak umožňuje pracovat více podle vlastních představ a  prodávat renovované kousky.

Kateřina Krausová: Já jsem taky čalounice. Není to můj původní obor, až v dospělosti jsem se vyučila a založila si dílnu tady s Vendou. Pracuji většinou na zakázku, ale pro Krásnou cimru mám i pár svých kousků k prodeji. Na výběr mám také spousty starých křesel, které můžu zrenovovat dle přání zákazníka.   

Vendula Procházková: Já jsem zkoušela různé vysoké školy (rozhovor s Vendulou Procházkovou jsme přinesli zde, pozn. red.) než jsem si uvědomila, že mi největší smysl dává dělat něco rukama. Na učňáku jsem se seznámila s Kačkou a s ní jsme si zařídily dílnu v LAE Factory. 

Ondřej Daňa: Já to mám od začátku jako volnočasovou aktivitu. 1000zgarb je vintage shop s věcmi převážně v původním stavu. Dá se u mě najít nábytek, doplňky a světla, na ty se v poslední době specializuji nejvíc. Mám trochu jiný koncept než ostatní z Krásné cimry, lidé si u mě mohou pořídit věci v původním stavu a případně si je nechat u ostatních zrenovovat. Původně jsem tu chtěl vytvořit něco, co v Brně ještě nebylo. Spojit vintage věci se zajímavým prostorem, opak temných bazarů s velkým podílem špatných, poškozených a špinavých věcí. Chtěl jsem čisté, hezké prostředí plné výběrových kousků. Dřív jsem sídlil v Mosilaně, teď jsem v původní výrobní budově Alpy v Králově Poli. Vždy je to pozoruhodný industriální prostor, který k tomu zboží prostě sedí. 

Lukáš Václavík: Na ponku (rozhovor jsme přinesli zde, pozn. red.) proběhla největší změna v personálu. Vendula už má vlastní dílnu a Hanka se stala byznyspartnerkou. Tím jsme vytvořili restaurátorskou sekci, takže už pouze nerenovujeme, ale i restaurujeme. Projevilo se to na zakázkách, nepracujeme už jen s věcmi od 20. let, dostávají se k nám i starší kousky z konce 19. století. Renovace čalounění u nás jede taky. Jsem rád, že máme zázemí v Krásné cimře a můžeme si vyměňovat zkušenosti.

Hana Hrušková: Taky jsme se začali věnovat opravám ratanových výpletů – jak těch ručně vyplétaných u starých Thonetek, tak vkládaných do drážky u modernějších židlí. Práci s ratanem miluju a chtěla bych ji rozjet ve větším.  

Lukáš Václavík: Přesunuli jsme se do větších prostorů, máme víc místa, lépe roztříděné věci, pracuje se nám tam pohodlněji.

Hana Hrušková: A rozrostl se nám tým, kromě mě a Lukáše s námi spolupracují ještě tři mí spolužáci z restaurátorské školy. Hrozně jsme si sedli a jsme super parta.

Jak proběhlo vaše setkání v KUMSTu?

Vendula Procházková: Někteří jsme se viděli poprvé, ale nějaké vazby mezi námi byly. Já s Kačkou jsme z učňáku znaly Blanku. Míjely jsme se tam s ní, když nám v pátek končila výuka a ona přicházela na víkendový kurz. S Lukášem jsem spolupracovala dřív, on se zase znal s Ondrou…

Lukáš Václavík: Vzniklo to při plánování marketu. Jednalo se o doprovodnou akci k výstavě pořádané Dagmar Koudelkovou. Mě napadlo udělat market s vintage nábytkem, ona ale řekla, že bych na něm sám nestačil. To byla pravda, měli jsme v té době opravené asi jen dva tři kousky. Přemýšleli jsme, koho dalšího oslovíme. Chtěli jsme pestré zastoupení. Její asistentka Karolína Kouřilová zmínila Ondru se svítidly. Zavolal jsem mu a následně oslovil Vendu s Kačkou.

Vendula Procházková: A my jsme daly vědět Blance. 

Lukáš Václavík: Pak jsem si udělal rešerši a oslovil místní zavedené firmy, ty ale většinou odmítly. Tereza tu byla s Funglem úplně nová a s účastí na marketu souhlasila. Potkali jsme se osobně a sedlo nám to.

Co vám spojení v Krásné cimře přináší?

Tereza Jakubíčková: Mně se na tom strašně líbí spolupráce nás všech. Na ponku nám třeba udělalo kurz výpletu ratanem, to pro mě bylo velmi přínosné. Nebo když potřebuji pomoct s něčím ohledně čalounění, poradit s nějakým restaurátorským postupem, můžu konzultovat s kolegy. Je skvělé si takto pomáhat ve skupině. 

Hana Hrušková: Rozhodně ceníme, že má Kačka velkou dodávku, kterou si můžeme půjčit na přepravu všeho možného a asi hlavní věc je náš e-shop, který máme společně, takže je plnější a vyjde nás levněji.

Lukáš Václavík: Dohromady utáhneme věci, které bychom si samostatně nemohli dovolit. Od začátku jsme měli nápad společného skladu, pak dodávka, e-shop.

Ondřej Daňa: Pořádání společných akcí. 

Lukáš Václavík: A perspektivně showroom. 

Fungujete jen formálně, nebo se scházíte?

Lukáš Václavík: Děláme pravidelné schůze.

Hana Hrušková: Pokaždé u někoho, buď v dílně, nebo u Vendy doma, má nádherný byt.      

Vendula Procházková: Potkáváme se celkem pravidelně, zhruba jednou za měsíc. Máme hodně nápadů a pořád je co řešit. Chtěli bychom zpravidelnit akce. Naposledy jsme jednu pořádali v showroomu u Ondry, vedle kterého máme také společný sklad. Večer jsme pozvali hosty na diskuzi a ačkoli jsme nijak velkou účast nečekali, ukázalo se poměrně dost lidí. Zdá se, že zájem o design minulých let je. Chtěli bychom v tomto duchu pokračovat.

O čem byla diskuze?

Ondřej Daňa: O tom jak zjistit původ vintage nebo starožitného kousku, který máte doma. Jak postupovat, abyste se dopátrali správných informací. Probrali jsme, i jak to dělají profíci jako paní doktorka Koudelková a Karolína Kouřilová z NCND (Národní centrum nábytkového designu), které se výzkumné a badatelské činnosti věnují na úplně jiné úrovni. Stát se amatérským badatelem je ale daleko jednodušší než by si jeden myslel.        

To byla první akce, kterou jsme si zorganizovali my sami ve vlastním prostoru. Dříve jsme se zúčastnili různých jiných akcí, třeba v KUMSTu v rámci oslav narozenin, nebo ve spolupráci právě s NCND. Markety zaměřené na vintage nábytek a svítidla v takovém formátu nikde jinde nejsou, ani v Praze, to je tady v Brně jedinečné.

Vendula Procházková: Stejně tak jedinečné je, jak se vnímáme. Nevidíme v sobě konkurenci, raději si pomáháme a spolupracujeme, to je myslím taky celkem neobvyklé. 

Ondřej Daňa: Skvěle nám to funguje, přehazujeme si zakázky podle našich dovedností, a často na někerých i spolupracujeme.

Znamená to, že je tady váš trh tak silný?

Lukáš Václavík: Asi ano, zatím se to tak aspoň zdá. 

Jak se Ondřej dostal do bývalé Administrativní budovy firmy Alpa?

Ondřej Daňa: Stalo se to úplnou náhodou. Musel jsem se odstěhovat z Mosilany, kde mi vypověděli nájemní smlouvu kvůli chystané demolici. Byl jsem bezradný, protože jsem potřeboval prostor alespoň o 100 m², ne moc předražený ale podobně zajímavý. Tou dobou jsem každý den jezdil do práce kolem objektu, který mě zaujal. Vypadal opuštěně. Dozvěděl jsem se, že majitelé sídlí přímo v přední  administrativní budově, a že jim patří také zadní opuštěná hala. Obě budovy spolu s celý okolním areálem navrhl Bohuslav Fuchs.

Na své narozeniny jsem se rozhodl, že tam zkusím zazvonit. Narazil jsem na skvělé lidi a od té doby už to vše jen klapalo. Podařilo se mi získat opuštěnou nevyužitou halu, a tam s Krásnou cimrou sídlíme. Máme zde společný sklad a já svůj showroom. Podařilo se tam dostat i další zajímavé subjekty. Sousedí s námi samí inspirativní lidé jako třeba studio nahaku, Studio Schlauch, nebo cyklodílna Honzy Fojtíka.  

Jak fungujete prakticky? Dělíte si úkoly? Kdo co dělá?

Lukáš Václavík: Vizuál navrhla Venda a všem se líbil, zároveň jí zůstala správa e-shopu.

Tereza Jakubíčková: Což se nám taky líbí. Smích.

Ondřej Daňa: Venda je v těchto věcech určitě tahoun.

Vendula Procházková: Mě to baví. Grafika je můj koníček, a přestože jsem říkala, že mě nejvíc naplňuje práce rukama, baví mě krom čalounění rozvíjet i jiné dovednosti​. Do role grafičky jsem se tedy vlastně postavila sama. A ani správa e-shopu mi nevadí. Většinu z nás pořád ještě živí hlavně zakázky a věci na prodej děláme spíš v menším objemu, takže nenahrávám žádná kvanta prouktů. E-shop by měl být do budoucna asi hlavním bodem ke zlepšení. Musíme ho rozpohybovat. Nic nás netlačí, práce máme dost, všichni ale toužíme víc prodávat naše autorské produkty a skladové zásoby.

Ondřej Daňa: Krásná cimra je pro nás příležitost vymanit se ze zakázkové výroby, přejít k vlastní tvůrčí činnosti s vlastním stylem.

Jaké máte styly? Pražské reuse centrum Z pokoje do pokoje dělalo bláznivé renovace s plyšem, jaká je vaše představa?

Lukáš Václavík: Já bych sem tam něco chlupatého chtěl udělat. Měli jsme takový nápad chlupatého svetru, který by se natáhl na křeslo, ale ještě jsme se k tomu nedostali. Párkrát jsme zkoušeli kombinovat renovaci nábytku s moderními materiály, ideálně recyklovanými. Spolupracujeme s Plastic Guys (psali jsme zde, pozn. red.), tak když někde chybí nějaká polička, nenahradíme ji původním materiálem ale třeba právě tím současným od Plastic Guys.  

Ondřej Daňa: Vlastní produkce je příležitost používat odvážnější látky a úpravy. Zakázky bývají spíše usedlejší. 

Vendula Procházková: Já vždy ocením, když jdou lidé do barev, starému nábytku to sluší. V 60. letech se jich nebáli, jen už za ta léta potahy na nábytku zašly. Baví mě původní barevnost obnovovat, nebo si hrát se současnějšími paletami.

Blanka Rýznarová: Líbí se mi, když mají zákazníci odvahu. Dodavatelů látek je spousta a jejich nabídka je velmi široká, z každého křesla se tak dá udělat výrazný solitér.

Lukáš Václavík: My to třeba děláme tak, že klientům nedáme na výběr. Ptáme se jich, jaké barvy preferují, jestli vzory, nebo jednobarevné. Sondujeme, jestli by to uvítali trochu ulítlejší a pak dohledáváme dodavatele. Objednám vzorky od několika a nabídneme více možností. Značek a dodavatelů je obrovské množství, takže se dá vždy najít to pravé, co by si člověk přál.  

Jak se mění skladba nábytku, který se k vám dostává?

Ondřej Daňa: Mění se to, nábytek z 60. let už moc k dostání není. Objevují se 70. léta, kde už toho kvalitního nábytku nebylo tolik. Ceny šly za posledních pár let hodně nahoru, pořizovací částky u nábytku v původním stavu jsou teď úplně jinde. Doufáme, že budeme mít v budoucnu ještě co shánět a renovovat. 

Lukáš Václavík: Přijde mi, že teď není takový hlad po Šmídkovi, Jiroutkovi a těchto věcí ze 60. let, že zájem o ně trochu opadl, a že se to vrací ke 30. až 50. letům, k Halabalovi.

Kateřina Krausová: Jsou to takové vlny, nám se zrovna na dílně sešlo Šmídků pět. 

Vendula Procházková: Řekla bych, že charakter našich zakázek hodně ovliv​​ňujeme tím, co sdílíme na sítích. Vy (Na ponku) zveřejňujete často kousky z 20. a 30. let, víc vás baví, přirozeně vám pak chodí častěji. S Kačkou zas máme rády 60. a 70. léta. Podařilo se nám nasbírat poměrně dost modelů z tohoto období. Na instagramu se pak snažíme ukázat, že i takový nábytek může v novém kabátě vypadat zas dobře a moderně.

Jaké nejbizarnější zakázky se k vám dostaly?

Tereza Jakubíčková: Já jsem renovovala kufr do Borkovy show. Je to svérázný kuchař, který jezdí po Česku i různě po světě se starým kufrem z lepenky. Vyzkoušela jsem si na něm práci se sklolaminátem, musela jsem celý kufr vyztužit, lepenka byla poničená. Potřeboval ten kufr na cestu do Ameriky, kde se svou show hostoval. Mě ale takové zakázky baví, protože si na nich můžu vyzkoušet nové postupy.  

Vendula Procházková: S Kačkou jsme se nachomýtly u jedné  korporátní zakázky. Jednalo se o rebranding velké firmy. Měnili vizuál a vše červené potřebovali přečalounit do fialové.  

Kateřina Krausová: Teď tedy máme na dílně 100 m červené látky, kterou jsme stáhly z rok starého kancelářského vybavení. Nevíme co s ní, ale bylo nám líto ji vyhodit.

Vendula Procházková: Moc se to neshodovalo s naší ideologií zachraňovat starý nábytek, ale okusily jsme, jaké asi je pracovat ve fabrice. Několik dnů jsem šila dokola to samé, Kačka potahovala a sponkovala o sto šest. Hodně jednotvárná, přesto zajímavá zkušenost.

Jaké máte s Krásnou cimrou plány?

Kateřina Krausová: Chceme hlavně rozjet e-shop a prodávat na něm své hotové věci. Taky společně pořádat markety i s lehčí osvětovou činností, přednáškami.

Lukáš Václavík: Klidně společně s NCND, to nám to přijde jako pěkné spojení.

Vendula Procházková: Byli bychom rádi, kdyby se nám začaly víc hýbat skladové zásoby. Máme mraky starého nábytku, který jsme schopni zrenovovat a vrátit zpět do oběhu, když se nám podaří pořádně rozjet e-shop. Díky našemu spojení zvládneme i větší projekty, vybavit byt, zařídit kavárnu.

Lukáš Václavík: Nemáme jen křesla, ale i komody, skříně, stolky, židle. 

Ondřej Daňa: Jsme schopni zpracovat větší projekty třeba pro architekty. Zařídit komplet sedací nábytek, osvětlení…

Vendula Procházková: Oslovovat architektonická studia je jedním z našich plánů na příští rok. Chceme ukázat, že vůbec v Brně tato možnost je. Lidé si  mohou udělat představu o tom, co nabízíme na našem e-shopu, nebo se přímo domluvit na schůzce v našich společných prostorách v Králově Poli. 

Ondřej Daňa: Markety slouží kromě prodeje právě i pro inspiraci, jak lze vybavit interiér. Příští akci plánujeme na 25. a 26. dubna 2025.

Krásná cimra na Instagramu

KrasnaCimra.cz