Nástroje jsou dostupnější a rychlejší, vaším největším přínosem jsou nápady a úhel pohledu, říká tasmánský 3D designér Dan Zucco
- 12. února 2026
- Design
- Rozhovor
- autor: Jan Gerych
- Foto: Dan Zucco
SHEFFIELD — Dan Zucco je 3D designér původem z Tasmánie a dlouhodobě žije ve Velké Británii. V Londýně založil vlastní animační studio, od roku 2019 však působí na volné noze, konkrétně z Sheffieldu. Je vyhledáván pro svůj hravý, barevný, geometrický styl předními globálními společnostmi, jimž navrhuje reklamy, obsah na sociální sítě nebo animace na obří digitální billboardy. Jako umělecký ředitel studia Man vs Machine se podílel na reklamách pro značky Nike, Lulu Lemon nebo Sephora. Druhý květnový týden zasedne na Zlin Design Weeku coby stálý člen poroty v kategorii Communication Design soutěže Best In Design.

Co znamená nálepka digital artist ve vašem případě? Co přesně tvoříte?
Jsem Art & Motion Director. V praxi používám 3D software (Cinema 4D and Houdini) ke stavění procedurálních generativních systémů. Umožňuje mi to navrhnout logiku dané věci, díky čemuž je pak možné generovat nekonečno variací hravých, barevných, geometrických kompozic.
Tuhle technickou flexibilitu uplatňuji i v komerčních zakázkách pro globální značky a studia, kterým produkuji 3D vizualizace a animace do reklam, sociálních médií, na akce a obří digitální billboardy.

Kudy se ubírala vaše cesta k profesi digitálního umělce?
Začala na School of Creative Arts v Tasmánii, kde jsem se prvně seznámil se Cinema 4D. Po škole jsem dál piloval skills a začal jsem dělat videoklipy. Jeden, co jsem spolurežíroval, vyhrál Melbourne Design Award a další se objevily v Random Acts na Channel 4 a v IDN magazine.
Využil jsem příhodné situace a s kamarádem jsme v Londýně založili animační studio. Vydrželo nám dekádu. Od té doby působím na volné noze a spolupracuji s prvotřídními globálními studii a zároveň se naplno věnuji umělecké tvorbě ve vyhlášených obchodech jako Man vs Machine nebo u 3D vývojářů Greyscalegorilla.

Co byl zlomový moment vaší kariéry?
Skutečný průlom znamenalo rozhodnutí opustit mé studio na konci roku 2019. Zbavit se povinnosti vedení studia mi dalo mentální kapacitu konečně vypilovat moji vlastní estetiku. Zaměřil jsem se na generativní umění, začal to sdílet na siciálních médiích, a tím má kariéra nabrala úplně nový směr. Místo zakázek na generický brief se mi začalo dostávat nabídek specificky pro můj vlastní vizuální styl. Téměř vše, co jsem od té doby dosáhl, je přímý důsledek toho posunu k osobní kreativní autonomii.

Kdy se vyplatí být na volné noze a kdy je lepší se nechat zaměstnat?
Stálo za to zažít obojí, protože to má vždy svá pro i proti. Pokud jste nezávislí, spořádaní a baví vás společenská stránka networkingu, je skvělé být na volné noze. Je to kreativně uspokojující a můžete si přijít na dobré peníze. Musíte být ale proaktivní v networkingu, starat se o finance a hlídat si, že máte vždy co dělat dál. Pokud na druhou stranu preferujete stabilitu práci s týmem a hierarchii, měli byste se nechat zaměstnat. Jediná nevýhoda, na kterou jsem přišel, je, že vám pak už nezbyde moc energie na vlastní práci.
Jak se vašemu oboru daří ve Velké Británii?
I s přesunem práce na remote je Velká Británie, obzvlášť Londýn, pořád masivní hub kreativních profesí. Bublá to tam talenty a přesvědčil jsem se, že lidé jsou obecně velmi otevření a ochotní se potkat. A protože koncentrace agentur a umělců je tak vysoká, obyčejné kafe nebo i pouhý email naslepo se mohou snadno proměnit v dlouhodobý pracovní vztah. Je to přesně to místo, kde stačí být poblíž ostatních kreativců a neustále se vám otevírají nové příležitosti.
Co bylo z vašich studií nejdůležitější pro vaši současnou práci?
Pro mě to je o tom zůstat zvědavý a udržovat si přehled o technologiích. Pokud se v tomto oboru neučíte, zaostáváte. Teď zrovna se nořím do Unreal Engine kvůli real-time renderování a motion-based interakcích, a k tomu zkoumám nové AI aplikace. Není to jen o tom učit se co zmáčknout, je to o tom najít nástroje, které vám zjednoduší práci a zefektivní procesy. V důsledku vám to ušetří prostor, který můžete využít kreativněji.

Digitální svět je dost dynamický, jak vám do něj zasahuje AI?
AI posouvá trendy a očekávání klientů. Vzhledem k tomu, že je teď technicky možné skoro cokoli, věřím, že role digitálních umělců bude víc o vkusu, kurátorství a udržování kroku s technologickými změnami, spíš než o technickém provedení. S tím jak se nástroje zrychlují a jsou dostupnější, jsou vaším největším přínosem nápady a úhel pohledu.

Kdo je pro vás v oboru nejinspirativnější?
Skutečně mě inspirují umělci, kteří experimentují napříč různými médii. Miluju, jak si Yam Ben Adiva hraje s hranicemi mezi digitálními, AI a taktilními instalacemi nebo jak se studio Six N. Five a Matthias Winckelmann spojili a vytvořili tyhle neuvěřitelně interaktivní architectural spaces. Taky jsem obrovský fanoušek Lucase Zanotta, jeho C4D skulptury jsou tak hravé, ukazují, jak se dá převést opravdu výrazná osobnost do jednoduchých geometrických forem.
Jaká je vaše pracovní ambice?
Nakonec bych chtěl pokračovat v průzkumu generativních systémů, ale přiblížit se více taktilnímu výstupu. Zajímám se o experimenty s materiály, kreslícími stroji a skulpturami, abych se dobral způsobu jak vzít digitální logiku, kterou stavím, a proměnit ji v něco fyzického.

Zlin Design Week otevírá dvě výzvy spojené s letošní Fashion Show – Casting na modely a modelky a Open Call pro talentované designéry a designérky z Evropy, především z Česka a Slovenska. Obě výzvy spojuje téma LÁSKA, které vyvrcholí společnou Fashion Show v pátek 8. května 2026 v prostorách Fakulty technologické ve Zlíně. Přihlášky je možné podávat do 6. března 2026 prostřednictvím online formuláře na webu Zlin Design Week.