Svěží káva v Kohoutovicích: Probuzená restaurace Grand Prix a výběrovka v Periferie kafe

BRNO – Do Periferie kafe (dříve Hejwi Café) v městské části Kohoutovice nás zavedla návštěva legendárního prostoru spojeného s kavárenským životem i sídlištní architekturou. Přímo naproti kavárně totiž stojí výškový dům s bývalou vyhlášenou kavárnou a restaurací Grand Prix. Koncem září městská část slavnostně obnovila původní světelný nápis, který na budově zářil v 80. letech. Stalo se tak při příležitosti 92. výročí od prvního závodu Grand Prix na Masarykově okruhu. 

Brněnská čtvrť Kohoutovice se v průběhu sedmdesátých až osmdesátých let rozrostla díky výstavbě sídliště pro více než deset tisíc obyvatel. Mezi dominanty zde patřila restaurační nástavba třináctipodlažního domu na ulici Voříškova. 

Restauraci Grand Prix navrhl architekt Jaroslav Černý, který zpracoval návrhy velké části obytných domů na sídlišti. Dvoupodlažní restaurace se zavěšenými prosklenými fasádami ocelové konstrukce představovala reprezentativní občerstvovací zařízení a měla fungovat jako exkluzivní vyhlídková kavárna nejen pro návštěvníky nedalekého okruhu Velké ceny ČSSR, ale zároveň hlavně pro obyvatele kohoutovického sídliště. Provoz fungoval v 80. letech, poté se prostor na dvě dekády využíval jako kanceláře. Dnes je ve správě městské části, jsou zde dlouhodobé pronájmy a zhruba třetina má sloužit ke společenským účelům.

V prostorách bývalého restauračního zařízení si dnes bohužel už kávu neobjednáte, nicméně pokud se sem při příležitosti dne otevřených dveří dostanete, můžete se kochat nádhernými výhledy. Jako na dlani vidíte celé okolí včetně budovy polikliniky vystavěné ve stejné době, kde už šestým rokem funguje právě kavárna Lukáše Havelky. Mladý kavárník přinesl do okrajové části Brna moderní kávovou kulturu spojenou s výběrovou kávou: „Místní neznali výběrovou kávu, bojovali s její aciditou. Cesta přesvědčit je byla složitější, zpočátku jsme si nechali pražit poměrně konzervativní kávu, naturální Brazíli. Lidem ta káva postupně zachutnala, zvykli si,” popisuje Lukáš Havelka. Zároveň zde vsadil na osobní přístup a kavárna se brzy stala součástí komunitního života. 

Tento mladý barista je mezi kavárníky, kteří se na gastroscénu dostanou často úplně z jiných oborů, tak trochu výjimkou, protože má vystudovanou střední hotelovou školu. Po několika letech praxe v hotelu i restauraci se Lukáši Havelkovi naskytla možnost pořídit si dostupný kávovar a pronajmout si nově zrekonstruované prostory právě zde v Kohoutovicích: „Moje máma tu má ve středisku přes dveře léta své květinářství, chodil jsem sem už jako kluk. Pamatuju si, že tady, kde sedíme, sídlila dětská zubařka,” vzpomíná kavárník. 

Vzhledem k tomu, že tehdy byly prostory čerstvě po rekonstrukci, vytvořit kavárnu jim s přítelkyní zabralo pouhé čtyři měsíce. Oslovili architektku Kristýnu Uhrovou, aby jim pomohla s návrhem: „Architektce se podařilo naplnit naše představy. Prostor je řešen jednoduše, barevnost založená na kombinaci  bílé a béžové. Tu jsme doplnili zelenými pokojovými rostlinami. Chtěli jsme, aby celá kavárna působila decentně a vzdušně,” popisuje. 

Barevná kombinace béžové a bílé se objevuje i na baru ze dřeva a plastu, který měří přes pět metrů. Za barem se skrývá ještě malý výklenek se zázemím a kuchyňkou. V době covidu, kdy musely být vnitřní prostory Periferie kafe pro veřejnost zavřené, začali v kavárně i s výdejem z okna a postupně ke kavárně přidali i sympatickou zahrádku s jednoduchým zahradním nábytkem a nábytkem z palet. „Ten prostor si o to říkal. Původně to byla zarostlá loučka, kde místní venčili psi, posedávali tu chlapi s krabičákem. Tím, že jsme prostor zkultivovali, dostali jsme sem maminky s dětmi, mladé lidi. Zahrádku si nepřivlastňujeme, může si sem sednout každý, aniž by si musel něco objednávat. Kluci si sem chodí kopat s míčem. Na to jsem pyšný, že jsme tu venku vytvořili takový prostor,” zamýšlí se Lukáš Havelka. 

A právě exteriéru se týkají vize kavárníka do budoucna. Má v plánu zahrádku upravit a prostor zkultivovat: „Záleží nám na tom, abychom co nejvíce udrželi stávající zeleň, tedy trávník a dřeviny. Zároveň sem chceme vnést nový prvek, vznikne tu sezení pod stromem a nášlapná pódia, abychom nezatěžovali trávník,” popisuje. 

Ze zahrádky se spolu s Lukášem Havelkou díváme na protější budovu s bývalou kavárnou a restaurací. „Zatím jsem prostory nenavštívil, ale slýchám tu od od lidí vyprávění, často vzpomínají na diskotéku, která v prostorech bývala. Rád bych do tohoto legendárního objektu opět přinesl kávovou kulturu, například při dnech otevřených dveří nebo jiných akcích městské části,” plánuje. I my doufáme, že se příště pokocháme výhledy z této budovy s šálkem výběrové kávy v ruce. 

Periferie kafe

Zdroj informací o sídlišti: BAM Brno