Svěží káva: Skrytý poklad Spolku. Pionýr éry hipsterství otevřel zahrádku ve vnitrobloku

BRNO – Spolek mají brněnští milovníci kávy zapsaný jako kavárnu, která stála u vzniku éry místních hipsterských podniků. Roku 2000 ji na konci průchodu z ulice Orlí společně otevřeli Radek Helia, Petr Hradil a Paul Lerch. Dvoupatrovou kavárnu v industriálním stylu na základě jejich představ navrhoval architekt Ivan Palacký, horní bar pak architekt Michal Palaščák. Spolek se za léta fungování měnil pouze minimálně, letos v červnu nás příjemně překvapil nově otevřenou zahrádkou ve vnitrobloku patřícímu k areálu kláštera Voršilek. Zahrádka má typicky spolkovskou atmosféru, charismatickou a prodchnutou historií. O tom, jak se konečně podařilo Spolku zahrádku otevřít a o okolní architektuře jsme si povídali s Radkem Heliou a Petrem Hradilem, kteří kavárnu aktuálně provozují. 

Do samotné zahrady se dostanete nejjednodušeji přímo přes Spolek. Budova postavená za první  republiky dříve sloužila jako krejčovský salon a šicí dílna, po revoluci zde sídlilo elektro a prodávaly se tu ledničky a televize. Projdete-li spodním patrem až na konec, dostanete se po schodech vyrobených z historických cihel přímo na zahradu. Celý areál lemuje stará klášterní zeď a za ní stavby na Novobranské ulici, prohlédnout si můžete například budovu brněnského dopravního podniku od Ateliéru RAW ve spolupráci s Antonínem Novákem a Petrem Valentou. Tato budova získala ocenění Klubu za starou Prahu za novostavbu v historickém prostředí. 

Směrem od ulice Josefská je areál ohraničený klášterem. V jeho budově ještě donedávna fungoval Obchodní dům Klášter. V prvním patře, kde dříve bývalo papírnictví a hračky, je dnes nově vybudovaná asi dvacítka pokojů pro ukrajinské matky s dětmi. I jim má zahrada sloužit k odpočinku. 
Středobodem celého areálu je raně barokní Kaple Krista na hoře Olivetské. Uvnitř najdeme historické oltářní sochy s pozadím vytvořeným z cihel, malty a kovových předmětů. Zvenčí kapli zdobí vzrostlý keř růží. Kromě toho v areálu stojí bývalý pavilon parních strojů, památka na dobu, kdy v klášteře bývalo technické muzeum. Ještě v devadesátých letech tu podle pamětníků stával starý MIG. 

Radek Helia k historii areálu doplňuje: „Za minulého režimu tu sídlilo technické muzeum. Po revoluci nemovitost dostal zpět řád Voršilek, měly tady kanceláře, a o zahradu se staral správce. Ten tu dokonce měl záhony se zeleninou, bylo to takové jeho království. Už tehdy jsme jednali s Voršilkami o tom, zda bychom si mohli otevřít zahrádku, ale bohužel o tom nechtěly ani slyšet.” Na přelomu roku se však změnil majitel celého areálu a vznikla myšlenka, že zahrada bude průchozí ze všech stran, stane se z ní zelený park ve středu města, ve kterém vzniknou nové vinárny, kavárny, více gastro podniků a kultury. 
Co se kultury týká, Spolek disponuje galerií v průchodu i ve svém horním patře. S otevřením zahrádky zde vznikl nový prostor pro umění a kulturní akce. „Kromě obrazů a fotografií tu teď můžeme vystavovat například i sochy a zároveň zde pořádat akce jako jsou třeba koncerty. Dokonce se nám už hlásí první zájemci o svatby v kapli,” říká Petr Hradil. 

Provozovatelům se v centru Brna podařilo vybudovat neformální zahrádku ve stínu starých stromů a s unikátními výhledy na okolní budovy z různých historických období. Místo, kde se můžete schovat před hektickým tepem města na dlouhé hodiny. Petr Hradil k tomu říká: „Jsme rádi, že jsme tu takoví zašití. Kdo chce s pivem v ruce sedět na obrubníku na ulici, ať sedí na ulici a ukazuje se. Ve Spolku si zalezete, tady se nemusíte ukazovat. Spolek nepodléhá módě ani trendům. Leckdy někdo přijde a říká, že sem chodil před patnácti lety a tady je to pořád stejné,” zamýšlí se. Stále stejný Spolek tak v červnu přišel k zahrádce s jedinečným geniem loci.

Kavárna Spolek

Orlí 22, Brno