Svěží káva: Pohnutá minulost, nadějná budoucnost. V PARQ na Moravském náměstí natankujete kafe i čerstvé nápady

BRNO – Německý dům, benzínová pumpa nebo pěticípá hvězda. Park na Moravském náměstí provází neslavná minulost, o to příjemnější jsou vyhlídky. V pondělí 15. května se poprvé veřejnosti otevřely rozměrné skleněné dveře kavárny PARQ espresso bar. Za její podobou stojí stejně jako za podobou celého parku brněnští Consequence forma architects ve spolupráci se zahradní architektkou Klárou Zahradníčkovou. S architektem Martinem Sládkem jsme si povídali nejen o tom, jaké byly původní představy o podobě kavárny, ale i o Budoucnosti. 

Město přišlo původně s nápadem postavit v parku kavárnu kontejnerového typu stejně jako na Mendelově náměstí nebo v Björnsonově sadu. Autoři vítězného návrhu naopak představili v soutěžním projektu poměrně velkorysou parkovou restauraci. „Nakonec se podařilo město přesvědčit o tom, že na tak významné místo jako je Moravské náměstí nepatří kontejnery, ale architektura. Výsledná podoba je menší kavárna s veřejnými toaletami,” vysvětluje Martin Sládek. 

Kavárna je situovaná v severní části parku, záměrem architektů bylo aktivovat místo, kde se před revitalizací nacházelo husté křoví a jeho využití bylo problematické. Velikost kavárny i její lichoběžníkový půdorys jsou limitovány okolními stromy, které architekti nechtěli nechat pokácet. Jednomu z nich dokonce kavárna uhýbá a vytváří mu prostor díky otvoru ve střeše terasy. Kavárna stojí nad relikty někdejší benzínové stanice: „Historicky v místě nové kavárny stávala benzínová stanice, což se potvrdilo i během realizace, našly se zde velké tanky na palivo. A  ty tam po zapečetění i zůstaly. Pod kavárnou jsou doteď,” doplňuje Martin Sládek. 

Kavárnu architekti zároveň umístili do prstence zeleně, do místa ze kterého lze přehlédnout celý park a skýtá i výhled na samotné centrum Brna. „Skrývá se tady největší potenciál. Sedíte pod vzrostlými stromy v bezprostřední blízkosti dětského hřiště a vidíte celý park a za ním i věže Brna. Kavárna je zároveň orientovaná na jih,” vysvětluje architekt. Kavárna se nachází asi deset metrů od čtyřproudové silnice, která odděluje náměstí od nově zrekonstruovaných domů v zástavbě ulice. Martin Sládek dodává, že potenciál této ulice vidí jinde než v pouhém dopravním průjezdu: „Přes silnici se v nově zrekonstruovaných objektech v parteru nacházejí prostory s pivnicí, vinárnou či obchodem. Kavárna v parku se hlásí k tomu, že i ona je součástí ulice. Doufáme, že do budoucna se tu podaří omezit rychlost, budou se zde pořádat akce, opraví se alej na druhé straně silnice a v neposlední řadě se podaří legitimizovat přechod na ulici Mášovu, který tu tak jako tak lidé používají. Pak kavárna bude fungovat v synergii s druhou stranou ulice,” dodává. 

Budovu kavárny tvoří bar se zázemím a zastřešená terasa. Střechu nad terasou nese elipsovitý sloup: „Je to jediná vertikála v parku, všimněte si, že parky bývají často řešené v ploše povrchů, ale postrádají vertikální prvek. Elipsu jsme umístili tak, že je vidět průhledem ulicí Rašínovou z Náměstí Svobody. Uvidíte ji zejména v noci, kdy je nasvícená a září. Přes den naopak nenápadně zrcadlí okolí - nebe, stromy…," ukazuje mladý architekt. Osmimetrový dominantní prvek, stejně jako herní prvky v parku, je dílem architektů ve spolupráci s Richardem Loskotem. Svým materiálem kontrastuje s povrchem kavárny, fasádou ze zoxidované oceli: „Zvolili jsme přírodní fasádu, která do parku zapadne a bude se proměňovat spolu s ním. Chtěli jsme se vyhnout nátěrům, protože mají tu vlastnost, že neumí stárnout a ztrácejí na kráse. Jedná se o přirozeně zoxidovaný ocelový povrch, který časem získává patinu. Za pár let zrezaví světle, později rez ztmavne. Bude žít stejně jako bude žít celý park,” vysvětluje Martin Sládek. 

Zajímavě působí ty části ocelové fasády, ve kterých jsou ocelové pláty perforované. Perforace se nachází v partiích budovy, které buďto potřebují světlo nebo výdech - okno, klimatizace, větrání nebo naopak nasávání vzduchu. A například okno do kuchyně je možné otevřít zcela a vytvořit tím výdejní okénko, které může fungovat jako druhý bar při větším vytížení kavárny. 

Budovu Consequence forma navrhli tak, aby mohla ožívat ze všech stran. Část s barem lemují velká posuvná skla, tento prostor je tak součástí celého parku, exteriéru i tím, že strop tu pokračuje do venkovního zastřešení. Opačná strana budovy má do budoucna poskytovat prostor pro menší kulturní akce. „Naším záměrem je tento prostor aktivovat, aby netvořil pouze záda celého objektu. Navrhli jsme proto rozšířenou terasu, dva schody, jsou tu připravené i zásuvky. Mohou se tu konat autorská čtení, party s DJem a podobně,” říká architekt. 

Atmosféru místa dokresluje neonový nápis Budoucnost, psaný rukou Janici Šipulové, spoluautorky architektonického návrhu. „Dlouho jsme hledali správné slovo, chtěli jsme, aby reagovalo na složitou historii místa. Ve slově, které jsme nakonec zvolili, je podle nás skrytý význam pro odpovědný a aktivní přístup ke stavu naší společnosti. Rekonstrukce parku navazuje na poměrně složitou historii tohoto místa, stala se tu spousta věcí, vzpomeňme válečné hroby nebo osud Německého domu. Teď se tu poprvé udělala poměrně náročná úprava proto, aby se místo stalo skutečně městským parkem, je to nastartování nové kapitoly prostoru, který je inkluzivní,” shrnuje Martin Sládek. 

Přál by si zároveň, aby se například u nás zatím ojedinělý způsob, jakým se opečovala zeleň parku, stal příkladem pro budoucí parky. Stromy zde prošly tříletým monitoringem, důkladně se opečovaly. V rámci rekonstrukce se v parku odebralo a znovu založilo 30cm-50cm zeminy. Ta původní nebyla pro účely výsadby vhodná a obsahovala třeba i zbytky suti z Německého domu. V blízkosti kavárny jsou zasazené vlhkomilné rostliny, které, prší-li,  zavlažuje déšť přímo ze střechy budovy: „Celá střecha je bezokapová a za deště teče voda do těchto ploch s tím, že zalévá rostliny. Chtěli jsme zkrátka v parku bezezbytku využít dešťovou vodu, která by jinak odtekla,” popisuje Martin Sládek. 

Interiér architekti navrhli tak, aby poskytoval návštěvníkům pocit, že se nacházejí vlastně venku, tři stěny baru jsou prosklené a s minimálními rámy oken. Stěna za barem je vyplněná kovovými policemi. Stejný materiál se opakuje i na lavicích. Vnitřní prostor osvětlují jednak bodová světla a jednak je zde využito liniového podsvětlení. 

Stolky a židle architekti vybrali ve spolupráci s provozovatelem kavárny PARQ, Tomášem Horváthem: „Na výběru vybavení do kavárny i na zahrádku jsme spolupracovali s architekty. Shodli jsme se na hnědé barvě, což není až tak obvyklé. Vybírali jsme s ohledem na to, že patinující ocel na fasádě bude dál pracovat a posune se do hnědé. Nábytek nemá jednotný odstín, pro mě osobně je to vizuálně příjemný chaos,” směje se kavárník a provozovatel známého bistra Soul. Koncept kavárny má odrážet rytmus města, ráno potěšit hosty kávou a croissantem, večer se stát místem setkání s přáteli u vína nebo piva. A za pár týdnů nabídnout i lehké obědy. 

Tomáš Horváth vychází vstříc jak milovníkům výběrové kávy, tak těm, kdo raději sáhnou po klasice. Na mlýnku tu najdete zrno z brněnských pražíren Mitte a QB Roasters, ale i tmavěji praženou Itálii. Vychutnat si ho můžete denně od osmé ranní až do večerní desáté.   

PARQ espresso bar Moravské náměstí

Návrh: Consequence forma architects

Provozovatel: Tomáš Horváth

111511161117111811191120112111221123112411251126112711281129113011311132