Svěží káva: Kavárna jako malovaná. Spolupráce architektky s malérečkou vdechla bývalému zdravotnímu středisku nový život

Kavárna v Havlíčkově vile v Břeclavi je místo, kde se s šálkem kávy v ruce ocitnete uprostřed poetického moravského folkloru.
Svěží káva: Kavárna jako malovaná. Spolupráce architektky s malérečkou vdechla bývalému zdravotnímu středisku nový život

Kavárna v Havlíčkově vile v Břeclavi je místo, kde se s šálkem kávy v ruce ocitnete uprostřed poetického moravského folkloru. 

 

BŘECLAV – Ač se Břeclav nachází v turisticky žádaném regionu, mnozí návštěvníci jižní Moravy ji zatím míjí. Jedním z místních turistických lákadel, které má ambici tuto situaci změnit, je nově zrekonstruovaná vila v městské části Poštorná. Vilu v roce 2021 otevřel a po významném místním rodákovi pojmenoval na Havlíčkovu nadační fond Moravská krása. Stavba slouží aktivitám nadačního fondu, který podporuje jihomoravskou lidovou kulturu a tradice. Nedílnou součástí aktivit kolem vily tvoří i kavárna otevřená 9. září letošního roku. 

Vila byla postavena za éry Lichtenštejnů pravděpodobně v letech 1901–1902 podle návrhu lichtenštejnského dvorního architekta Karla Weinbrennera. Sloužila jako byt a ordinace pro lékaře těchto šlechticů. Místní ji znají jako zdravotní středisko, téměř sedmdesát let tu ordinovali zubaři a dětští lékaři. Roku 2010 zde lékaři ukončili provoz a budova zůstala prázdná až do roku 2020, kdy ji po otci zdědila Monika Vintrlíková. „Tu budovu zakoupil původně můj otec v roce 2017 jako investiční příležitost. Jeho snem bylo vytvořit tu něco, co by vilu otevřelo lidem. Já jsem po něm vilu v roce 2020 zdědila a už tou dobou jsme měli s manželem založený nadační fond Moravská krása zaměřený na aktivity týkající se propagace moravského folkloru. Tehdy se to všechno sešlo, nadační fond tu mohl mít sídlo a otevřít své aktivity veřejnosti. Proto tu vznikla galerie a následně i kavárna,” vysvětluje Vintrlíková, rodačka z Břeclavi, která je v současnosti honorární konzulkou České republiky ve státě Georgia. 

Foto Tomáš Dittrich

Nadační fond se soustředí zejména na dovednost lidových maléreček a zároveň tvoří sbírkový fond lidové kultury. To se promítá i do výstav v galerii ve vile, které jsou tematicky orientované na Moravu a její tradice: „Dáváme prostor autorům, kteří mají jako my za cíl popularizovat Moravu. Ať už přes tradice, ať už přes ornament, přes modrotisk. Dále se snažíme zviditelnit místní, kteří udělali mnohé pro náš region – malíře, básníky či spisovatele. V polovině listopadu zde plánujeme výstavu Kornelie Němečkové, kterou určitě znáte jakou autorku vystřihovánek a animace ke Zpívánkám,” říká Monika Vintrlíková. 

Budovu vily se nadační fond poslední dva roky snaží změnit na společenský prostor a místo pro setkávání. Nejprve bylo třeba ji zrenovovat a odstranit nepatřičné zásahy z minulých let: „Když jsme vilu na začátku roku 2021 přebírali, tak se tu nacházelo ještě zařízení ordinací, třeba držáky na rentgeny, v každé místnosti umyvadla. Renovace interiéru proběhla pouze vyčištěním nánosů, které tady za ta léta vznikly. V tom jsme měli trochu štěstí, že za celou dobu provozování zdravotního střediska se zde nerealizovaly žádné velké zásahy, co se týká dispozic,” popisuje Monika Vintrlíková. Návštěvníci vily mohou obdivovat například původní otevřené pískovcové schodiště, taktéž oblouky ve schodišti zůstaly původní tak, jak je navrhl architekt Weinbrenner. Oko potěší i původní dlažba v chodbách, která zůstala zachována pod četnými vrstvami linolea. Budova si uchovala i původní dřevěná okna.  

Na architektonickém návrhu nadační fond spolupracoval s architektkou Helenou Dařbujánovou. „Snažili jsme se připodobnit interiér vily tomu, jak by to asi vypadalo, kdyby tady dnes působili Lichtenštejni,” vysvětluje Monika Vintrlíková. 

Architektka Helena Dařbujánová se navrhování vily ujala s nadšením: „Když mě oslovila paní Vintrlíková, velmi mne to potěšilo, přišla práce snů. Fascinuje mě moravský folklor, ornament, lidové tradice. Zadání bylo jasné – sídlo nadačního fondu, galerijní prostory a kavárna. Ačkoli sama pocházím z Čech, snažila jsem se navrhnout interiér domu pro Moravskou krásu tak, jak by ho navrhl někdo z Moravy. Když mi pak jeden můj moravský přítel řekl, že v interiéru cítil Moravu ve vzduchu, měla jsem pocit, jako bych dostala medaili. Mým záměrem bylo totiž vytvořit interiér zalitý sluncem, tradicemi, přátelstvím a moravskou přívětivostí,” vysvětluje architektka svůj přístup. 

Přesuňme se teď do samotné kavárny. Je to menší místnost v přímé blízkosti vchodu do vily. V minulosti sloužila jako čekárna na dětské oddělení. Cíl nadačního fondu popularizovat moravskou kulturu se promítá i do interiéru kavárny. Jedním z požadavků na architektku byl, aby se v návrhu objevil moravský ornament. „Hlavním sjednocujícím prvkem byla tapeta se stylizovaným folklorním motivem, dřevo, jemná barevnost, potahová látka s navazujícím stylizovaným folklorním motivem, slunce, vzduch. Prostor je opravdu malý, zvolila jsem tedy k sezení nejen křesílka, ale hlavně malá sedátka, odkazující na babiččina štokrlátka. Protože nadační fond založil mimo jiné i Galerii ornamentu, říkala jsem si, kde jinde by se měl ornament objevit než tady v kavárně. A tak vznikla limitovaná kolekce sedátek Moravská krása ve spolupráci s vyhlášenou malérečkou paní Marií Švirgovou z Lanžhota,” popisuje Helena Dařbujánová vznik unikátních židlí. 

„Nechceme se v interiéru úplně upírat k tomu, jak přesně ornamenty vypadaly v minulosti. Takže vidíte, že některé prvky ornamentu na stoličkách v kavárně jsou zjednodušené, mají jinou barevnost. Když budete mluvit s čestnou členkou naší nadace malérečkou paní Marií Švirgovou, bude mít jistě výhrady. Přemýšlí o ornamentu v tradičním pojetí. To nás ale bavilo, ona ty ornamenty s paní architektkou designovala a na podobě kavárenských stoliček spolupracovaly. A myslím, že obě dvě nakonec byly spokojené. My spokojení jsme a doufáme, že naši hosté také,” dodává Monika Vintrlíková.   

Kavárna je vybavená současným designem, nábytek navrhovala architektka Dařbujánová, a to jak stoly, tak stoličky. Křesílka jsou od firmy TON, potažená na zakázku látkou dovezenou z Anglie. Látku architektka vybrala tak, aby na ní byly zobrazeny folklorní prvky jako jsou šneci, tulipány a podobně. Část vybavení je atypické výroby, například barpult, kde se také objevuje ornament podobný tomu na židlích. Většina vybavení jsou ale typové produkty, architektka sáhla hlavně po českých značkách. Policové systémy od Master & Master, svítidla značky Lucis, nástěnné hodiny od studia LLEV. Vázy na stolech designovalo studio DECHEM a porcelán architektka vybrala od Jiřího Pelcla. 

Nejen vybavení kavárny, ale i celý její sortiment je sestavený z regionálních produktů. V kavárně můžete ochutnat místní zákusky, kávu z lednické pražírny Coffee Square a samozřejmě moravské víno. Ale i gin s tonikem tu dostanete od českých dodavatelů.  

Z krátkou dobu fungování si sem zvykli chodit místní, turistická sezóna pomalu končí, takže přespolní kavárnu začnou objevovat hlavně příští rok. To se tu zároveň plánuje osazení exteriéru a vybudování atraktivního parku s kavárnou namísto stávajícího parkoviště: „Turismus je tu sezónní, takže přes zimu budeme k dispozici spíše místním. Břeclav má ještě spoustu rezerv v tom, aby tu turista strávil celý den. Oproti jiným okolním městům, je Břeclav pořád ještě taková průmyslová a turismus je těžké sem natáhnout. Pevně věříme, že se Havličkova vila stane další břeclavskou turistickou destinací,” zamýšlí se Monika Vintrlíková. 

Havlíčkova vila

 

Další články

Načítáme další články…

Generální partner

Hlavní partner

Mediální partner

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies