Svěží káva: Jaga, kavárna, kde elektroinstalace vyhřezla ze stropu, jako kdyby se tam propadl montážník

BRNO - Kultovní kavárenský prostor v budově Bílého domu na Žerotínově náměstí má novou tvář i jméno. Kapitolu Atlasu uzavřela Jaga. Autorkou nového konceptu je kavárnice Hedvika Šolcová, interiér zpracoval znojemský ateliér ORA. 

Kavárna vytapetovaná starobylými ilustracemi živočichů byla po dekádu oblíbeným místem pro schůzky u výběrové kávy, ale i nerušenou práci u počítače. V roce 2020 se dnešní majitelka a provozní Hedvika Šolcová rozešla se svým společníkem a značka Atlas skončila. Musela tedy začít hledat novou identitu kavárny. „Původní Interiér od Martina Hrdiny jsem měla ráda, byl skvělý a nadčasový. Na přechodnou dobu jsme podnik přejmenovali Už nejsme Atlas. Nový koncept ještě úplně nedozrál a víceméně rok jsme fungovali v provizoriu, přišli jsme o vybavení, stolky a židle do kavárny jsme měli vypůjčené od přátel. Řešili jsme, o co se opřeme dál,” vzpomíná Šolcová. 

Název nakonec vymysleli doma. „Jaga je domácí zkrácené jméno pro Jadwigu, což je polská verze mého jména Hedvika. Jaga samozřejmě evokuje čarodějnici a vše, co je s ní spojené - sbírání bylin, vaření lektvarů, to je s trochou nadsázky takové gastro. A je tam obsažená i určitá dávka feminismu,” vysvětluje. 

Hedvika Šolcová opět chtěla podobu kavárny svěřit architektovi. Její výběr padl na znojemský ateliér ORA s tím, že zadáním bylo spojit sedmdesátá léta a modernismus budovy Bílého domu se současným designem. Šolcová architekty postavila před nelehký úkol. „Atlas byl skvělý. Když nás kavárnice oslovila, říkal jsem jí, ať to nechá, jak to je, že to pravděpodobně lépe neuděláme. Změna ale byla nutná, takže nám dala volnost, abychom interiér pojali po svém,“ popsal Jan Hora z ateliéru ORA. Architektům bylo jasné, že nemůžou vytvořil něco jako „Atlas revival“. 

„Chtěli jsme interiérem navázat na architekturu budovy Bílého domu, je to krásná corbusierovská deska. Zatímco interiér původní kavárny byl svým způsobem univerzální a dal by se realizovat i na jiném místě, návrh kavárny Jaga  přímo reaguje na modernistickou budovu,” popsal Hora. Bílý dům, dříve Administrativní budova městského výboru KSČ, byl realizován podle plánů architektů Miroslava Spurného a Františka Jakubce v letech 1974–1976. Po revoluci našla budova využití jako poliklinika. 

V celém Bílém domě jsou použité dobové kvalitní materiály. Cílem ateliéru ORA bylo upozornit na přednosti, které prostor již má, a nechat vyniknout zejména kamenným povrchům. „Kromě kamene určitě stojí za zmínku ještě původní okna v subtilních hliníkových rámech, což vnímám jako kvalitu. Jakmile se jednou vymění, dům ztratí hodně ze své křehkosti. Nově se v našem návrhu objevuje ohýbaný plech, kterým je obložený bar a sloupy. „Myslím, že dobře ladí s travertinem. Někdo si to může asociovat s dobovými hliníkovými vroubkovanými panely,” doplňuje Hora. 

Na interiéru zaujme neobvykle řešený strop. Původní podhledy ze sedmdesátých let nechali architekti na některých místech děravé, aby prozrazovaly technická řešení, která se nachází nad nimi. Z čtvercových otvorů visí svítící kabely a z některých i funkční červené zásuvky. „Podhled byl velké téma. Nakonec se z něj stala hlavní generativní síla návrhu. Zprvu jsme řešili, jak jej nahradit nebo repasovat. Má však tu skvělou vlastnost, že akusticky funguje výborně. To je hlavní úskalí mnohých kaváren – všudypřítomný šramot dokáže jednomu znechutit posezení. Ticho je v kavárně obrovskou kvalitou a zde jsme je již měli,” říká architekt.

Nahrazení podhledu novým by znatelně zvýšilo cenu realizace, a tak architekti přijali podhled se všemi jeho vadami a odvodili od něj logiku uspořádání celého prostoru. V místě původních svítidel, místo aby je nahradili, nechali zet díry a nad podhledem protáhli elektroinstalace. „Jedním z témat, které jsme museli vyřešit, bylo to, jak ke stolům přivést elektřinu. Nechtěli jsme řezat do podlah nebo po nich tahat viditelně lišty. Nakonec jsme nechali vše vyhřeznout ven z podhledu. Světla s prodlužkami tam tak ledabyle visí, jako kdyby se v tom místě propadl montážník,” zamýšlí se architekt. Vznikla tak svého druhu galerie čtvercových průzorů, kdy původní elektroinstalace připomínají abstraktní grafiky. 

Veškeré změny interiéru probíhaly postupně a za provozu, kavárna byla kvůli přestavbě zavřená pouze minimálně. „Bylo fajn, že se naši hosté stali součástí proměny, mohli postupně sledovat celý proces,” říká Hedvika Šolcová. A k tomuto procesu patřil i výběr kavárenských stolků a židlí. Majitelka měla představu pohodlných kavárenských židlí, na kterých se dá sedět dlouho a volba padla na židle TON Valencia. Už původní Atlas fungoval zčásti jako cowork pro freelancery a nabízel jeden velký stůl, ke kterému si sedlo až čtrnáct hostů. V novém návrhu velký společný stůl zůstal a navíc přibyl ještě jeden, o trochu menší. Barevné stoly jsou inspirované estetikou 70. let, mají oblé tvary a díky tomu poskytují hostům více místa než stoly hranaté. Nikdo totiž nesedí na rohu. 

Podnože těchto stolů jsou typové chromované, desky jsou zhotovené na míru z  bukové překližky. Modré, červené, ale i růžové stoly překvapivě zapadají do interiéru definovaného zejména kamenným obložením a rozměrnými okny. Hedvika Šolcová s úsměvem vzpomíná na moment, kdy do kavárny stoly nainstalovali: „chtěla jsem, aby v designu Jagy hrály barvy, upřímně už jsem trochu unavená z kaváren, které mají všechno vybavení v přírodním dřevě a maximálně ho kombinují s černou nebo bílou. Když jsme sem nábytek nastěhovali, trochu jsem se lekla, že to vypadá jako vybavení školky. Pak se ale realizoval bar, který je černý, a interiér tím dospěl.” 

Za třešničku na dortu celého interiéru můžeme považovat červený neon podle grafického návrhu Aliny Matějové, mimochodem dlouholeté návštěvnice kavárny. Klíčové bylo z pohledu grafičky nastudovat architektonický návrh a přeložit si ho do graficko-designérských poloh. Matějová tak pracovala s oblými tvary či lesklými efekty: „V momentu, kdy mě Hedvika Šolcová oslovila s návrhem vytvořit vizuální identitu, byl už v základech načrtnutý vzhled interiéru, tedy tvarosloví nábytku, barevnost a materiály. Vizuální identita se tak měla rovnou o co opřít a interiér se v podstatě stal jakýmsi moodboardem pro můj designérský výstup,” popisuje. Tvarosloví stolů a lavic grafička propsala do tvaru písmen JAGA, které má v tisku kovový efekt korespondující s obložením stěn. Ilustrace na okenních paravánech odráží motivy ze života kavárny a celého týmu – rtěnka, limonáda, V60... Tvary ilustrací navazují na světelné hadice a barevnost nábytku. 

Hedvika Šolcová má radost, že se bude po letech hledání nové identity moci soustředit na samotné gastro a rozšířit nabídku kavárny: „Chci se pustit se do fermentovaných nápojů, zařadit do nabídky více domácích výrobků a věnovat se více samotnému gastru,” uzavírá.  

Jaga

Adresa: Žerotínovo náměstí 6, Brno

Koncept: Hedvika Šolcová

Architekt: ORA

Grafika: Alina Matějová