Studenti architektury navrhli pět možností jak naložit s chátrajícím piaristickým klášterem

LIPNÍK NAD BEČVOU – Průzkum barokního kláštera s kostelem a kolejí ukázal vážné statické poruchy kvůli špatnému odvodu vody. Areál byl přitom ještě v 90. letech využíván a zhoršení jeho stavu jde navrub faktu, že je už desítky let opuštěný. Město proto oslovilo fakultu architektury VUT, aby její studenti přišli na možnosti oživení památky. 

Zářijového workshopu Principy dědičnosti se zúčastnilo 13 studentů brněnské fakulty architektury. Prostor bývalého refektáře (klášterní jídelny, pozn. aut.) proměnili v provizorní projekční ateliér. Na základě podrobných analýz místa a množství rozhovorů s obyvateli v průběhu týdne vytvořili pět různých koncepcí, jak s objektem naložit. Varianty sahají od nejjednoduššího vystavení formou komponované expozice, přes postupné zpřístupňování, až po radikální proměnu kláštera i zahrady. Jednotlivé přístupy se vzájemně nevylučují, naopak na sebe v řadě scénářů navazují či se prolínají.

Výstava

První koncepce vystavuje dům hned teď, tak jak je, v současném stavu. „Dům sám o sobě je tak nádherný, mnohovrstevnatý a tajemný, že jsem dospěla k tomu jej vystavit právě takový, jaký je teď. Prvním krokem k navázání vztahu je přece vždy poznání.“ komentuje svůj záměr Karina Shumlyanska. Navrhuje otevření pěti tras, které potenciální návštěvníky provedou domem a seznámí je s jeho historií.

Zpřístupnění

Vztah k místu je velice důležitý, a právě v případě piaristické koleje se začíná pomalu vytrácet, mladší generace už ho pomalu vypouští ze svých hledáčků. S tímto názorem přichází i autorky koncepce zpřístupnění Dagmar Dvořáková, Alžběta Jansová, Petra Mojžíšová s Anna Vazačová: „Naším cílem je dostat dům do povědomí všech generací, nečekat desítky let na investora, který by se objektu mohl ujmout, ale vnést místní iniciativou do komplexu kláštera život.“ Jejich záměrem je dostat dům do podvědomí okamžitě, otevřít jeho dveře za předpokladu minimálních investic a postupnými kroky dojít od zpřístupnění zahrad až k oživení celého areálu. Právě proces postupného zpřístupňování by měl nastartovat trvalé obydlení kláštera.

692693694695696697698699700701702703704705

Plug-in

„V našem návrhu přistupujeme k vložení nového srdce domu do jeho dvorů. Tato jádra koleji navrátí a rozproudí životní energii a bývalý klášter se přiblíží dnešní době. Je důležité dům systematicky otevřít veřejnosti, aby mohl každý vstoupit přímo do srdce už z ulice. Takové řešení umožní kolej znovu plně využít a zároveň zachová její historické hodnoty.“ doplňují ke své koncepci s názvem Plug-in Roman Bartoš a Tereza Macanová. Jejich návrh se zabývá i technickým zabezpečením domu, myslí na hospodaření s dešťovou vodou, využívá obnovitelné zdroje.

Dětský hospic

Tereza Vítková přichází s konceptem dětského hospicu, centra pro děti a jejich blízké. Čerpá z historie a vrací do areálu zpět děti, místo školní výuky se jim ale dnes dostane paliativní péče. „Při pohledu do historie a zamyšlení se nad důvodem vybudování objektu jsem došla k tomu, že to bylo poslání piaristů, kteří zde působili a jejich náplní bylo poskytovat vzdělání i dětem, které nepocházely z bohatých rodin – tím jim přinášeli naději a radost do života.“ doplňuje autorka.

Radikální změna

Koncepce radikální změny přichází se třemi principy, jak přistoupit k využití kláštera a přilehlé zahrady. Produkujeme, zahušťujeme, bouráme. Tak zní hlavní myšlenky, na základě kterých se otevírá zahradnictví, vzniká nová zástavba, získávají se prostředky na obnovu koleje a její provoz, areál se stává plnohodnotným partnerem pro současný rozvoj města. „Bourat nemusíme jen hmotu, ale i funkci. Bouráním tradičních schémat bychom rádi poukázali na to, že kostel může mít v průběhu času jinou funkci, než pro kterou byl původně určen.“ objasňují radikální postoj Diana Bevelaquová, Alena Dvořáková, Marie Křížková, Vojtěch Nejeschleba a Kateřina Novotná. Díky radikálnější koncepci otevírají otázku, zda-li má být objekt zakonzervován v čase, nebo má radikálně vstoupit do současného organismu města.

Výstupy workshopu se představily veřejnosti 9. září v hlavním sále koleje. Nyní jsou panely se studentskými náměty a návrhy vystaveny přímo před budovou kláštera. Studentský architektonický workshop Principy dědičnosti je výrazná pozitivní zkušenost pro budoucí adepty architektury a především velká příležitost pro Lipník v úvahách o jeho bohatství, identitě i odkazu budoucím generacím.

Worshop proběhl pod vedením odborného lektorského týmu FA VUT složeného z  Ing. arch. Jitky Ressové, Ph.D., Ing. arch. Jana Mléčky, Ph.D., MgA. Ing. arch. Vojtěcha Jemelky.