Vzniklo to trochu na koleni, říká o rodinném projektu přestavby garáže a sauny Štěpán Perný z tamti_architekti

SPOJIL — Rodiče Štěpána Perného měli návrh na rekonstrukci rodinného sídla, než však dospěli k jeho realizaci, vystudoval Štěpán architekturu a opřel se do toho s nimi. V rozhovoru popisuje peripetie přestavby, obvyklá úsměvná úskalí spolupráce v rodině a projekt, jehož konec je sice v nedohlednu, ale důležité je, že začal. 

Kdo byl zadavatel přestavby?

Zadavateli byli moji rodiče. Během střední školy jsem s nimi v domě také nějakou dobu bydlel, takže to prostředí dobře znám. Už v roce 2015 pro ně projektantka zpracovala návrh rekonstrukce domu, jehož součástí byla i úprava bývalého chléva ve stodole. Ta se ale současně s domem nerealizovala, a tak jsem původní návrh po několika letech aktualizoval a doplnil o krytou terasu.

Celé to vznikalo trochu na koleni, což je asi pro podobné rodinné projekty typické. Táta mi krátce před zahájením stavby zavolal, že by návrh potřeboval překreslit, a řadu věcí jsme potom řešili až v průběhu realizace. Ne všechno jsme měli předem dotažené do detailu. Některá rozhodnutí proto vznikala těsně před stavbou, jiná přímo na místě společně s řemeslníky.

Snažili jsme se také využít materiály, které už byly k dispozici. Staré cihly pocházejí ze zbourané garáže a nástavby domu. Z jiného projektu jsme použili dveře, které bylo potřeba pouze prodloužit, a historické luxfery posloužily jako malá okna. Specifickým prvkem je také terasa z rostlého, nehoblovaného dubového dřeva. Dřevo sice přirozeně pracuje, ale právě jeho surovost má svou krásu a dobře navazuje na estetiku režného zdiva a přiznaných rozvodů.

Garáž šla pryč, šlo o volbu mezi garáží a saunou? Kde se parkuje teď?

V garáži se ve skutečnosti nikdy neparkovalo. Vjezd na pozemek je umístěný trochu jinde a rodiče ji využívali spíš jako sklad stavebního materiálu a nejrůznějších věcí. Část se při rekonstrukci vyhodila a zbytek se přemístil do stodoly. Propojení domu se stodolou pomocí kryté terasy pro nás představovalo mnohem větší přínos než zachování původní garáže.

Auta teď parkují ve vjezdu, bez krytého stání. Do budoucna by se mohlo parkovat také ve stodole, ta ale musí nejprve projít rekonstrukcí. Projekt už je ve fázi návrhu a počítá se v něm i s místem pro auto.

Projekt kombinuje intimitu saunování se syrovostí hospodářské stavby, to je nezvyklá kombinace

Požadavek na rekonstrukci bývalého chléva vznikl především z potřeby přemístit technickou místnost z rodinného domu. V souvislosti s plánovanou instalací tepelného čerpadla bylo logické soustředit sem i další technologie. Ukázalo se ale, že prostor nabízí mnohem větší potenciál. Vedle technického zázemí se sem vešla také koupelna a díky velkorysé ploše vznikla možnost doplnit ji o saunu. Sauna zatím čeká na realizaci, ale prostor je na ni připravený. Spojujeme technologii a relax a estetika z toho vyplynula – utilitární, technicistní, s detailem, jemností, a přitom syrovostí.

Uvádíte, že je terasa přirozené rozšíření interiéru kuchyně a v letních měsících působí jako hlavní obytný prostor domu. To už je jak v Mexiku nebo subtropech, kde mají venkovní kryté terasy místo obýváků, kde to vlastně máte?

V obci Spojil u Pardubic. 

My jsme na jižní Moravě a takové letní uspořádání bychom tu už více než uvítali. U Pardubic máte taky takové horko?

V jarních a letních měsících se terasa využívá prakticky každý den. V zimě tolik ne, není temperovaná, přeci jen to není zimní zahrada, ale otevřený venkovní prostor. Přesto se používá i tehdy, jen jiným způsobem.

Na dům navazuje velkoformátovým HS portálem a přirozeně rozšiřuje obytnou část směrem ven. Jídelna uvnitř není příliš velká, takže během sezóny se život přesouvá na terasu.

Mezi domem a stodolou je přibližně osm metrů, což vytvořilo velkorysý prostor o ploše přes 30 m². Díky tomu se sem vešel i strom, aniž by ubíral místo hlavním funkcím. Terasa tak nabízí dostatek prostoru pro velký jídelní stůl i venkovní posezení a funguje jako plnohodnotná obytná místnost.

Kdy jste to dokončili?

Už je to druhým rokem, ale realizace se poměrně protáhla a některé věci se dokončovaly postupně. Úplně hotový tedy projekt zatím ještě není.

Takže už je to vyzkoušené životem?

Ano. Rodiče už tam prožili rok, takže víme, že ten koncept funguje. Samozřejmě se ještě průběžně dokončují drobnosti. Sauna zatím čeká na realizaci a teprve nedávno jsme například dodělali závěsy na terasu. Jsou to ale spíš detaily. Projekt jsem chtěl publikovat už teď, protože všechny podstatné části jsou hotové. Zbývající úpravy se budou dokončovat postupně podle toho, jak je budou rodiče potřebovat a jak na ně bude čas.

Máte tam solitér betonové kádě, vznikla na míru?

Tak napůl. Kousek od Pardubic vyrábí firma Bond betonové retenční nádrže určené k zakopání. My jsme chtěli nádrž ponechat přiznanou a táta narazil právě na tuto firmu. Jejich výrobky se nám líbily, a tak jsme se domluvili, že využijí svou stávající formu, ale upraví nádrž podle našich požadavků. Určili jsme si vlastní výšku a dodali základní výkres s umístěním přepadu a výpusti, které běžně nedělají. Stačilo vše přesně specifikovat a firma nám následně dovezla hotovou káď.

Dá se retenční nádrž použít jako zchlazovací káď v sauně?

Ano, dá. I proto má takové rozměry. Samozřejmě si ale uvědomujeme, že pokud v ní bude delší dobu stát dešťová voda, nebude úplně vhodná ke koupání. Proto je vybavena výpustným ventilem, kterým lze nádrž jednoduše vypustit a následně napustit čistou vodou z vodovodního řádu.

Sauna je uvnitř, takže k ochlazení bude pravděpodobně častěji sloužit sprcha nebo vana. Táta ale chtěl mít i možnost sednout si venku do studené vody. Nechtěli jsme kvůli tomu vytvářet žádný filtrační systém a zatím ani nevíme, jak často se bude káď tímto způsobem skutečně využívat. Uvidíme tedy, jestli nakonec bude sloužit i pro ochlazování.

Vypadá to, že máte u vašich práce dost, co bude dál?

Je tam ještě několik věcí, které mám navržené, ale zatím se nerealizovaly. Například v rohu terasy by mělo vzniknout ohniště s nerezovou digestoří a kouřovodem vedeným skrz střechu. Dokončit se mají také povrchové úpravy na zahradě.

Další etapou bude rekonstrukce zbývající části stodoly. V přízemí by měl vzniknout multifunkční prostor s garáží, dílnou, černou kuchyní a možná také pražírnou kávy. V patře pak bude prostor na spaní a skladování.

Štěpán Perný se narodil roku 1996 v Pardubicích a studoval ČVUT FA a FUA TUL. Má praxi z ateliérů BOD architekti, Šrámek Krejčí architekti, Mjölk architekti, SKUPINA a v současnosti působí v ateliéru tamti_architekti, který spoluzakládal. V roce 2023 vyhrál studentskou soutěž Ještěd f kleci, časopis Architekt+ zařadil tamti_architekty do žebříčku Top 10 Czech Emerging Architects.

451845194520452745234516452645174521452245254524