Starověký div světa navrhli fyzik s matematikem a postavit jej stihli za šest let

Chrám Svaté Moudrosti Hagia Sofia stojí už téměř tisíc pět set let a přes tisíc let platil za největší na světě. Překotná realizace, tektonicky aktivní podloží a historie mu však předurčily komplikovaný život.
Starověký div světa navrhli fyzik s matematikem a postavit jej stihli za šest let

Chrám Svaté Moudrosti Hagia Sofia stojí už téměř tisíc pět set let a přes tisíc let platil za největší na světě. Překotná realizace, tektonicky aktivní podloží a historie mu však předurčily komplikovaný život.

 

ISTANBUL – Hagia Sofia zažila vzestupy a pády civilizací, které se do ní nesmazatelně zapsaly. Ani po téměř 1500 letech se jí historie nevyhýbá a po kratší muzeální epizodě se vrátila k původnímu účelu. Aktuálně se v ní modlí muslimové. 

Chrám Svaté Moudrosti v době svého vzniku definoval podobu byzantinských svatyň, již zdědilo pravoslavné stavitelství a později i muslimské mešity. Harmonická kombinace podélné bazilikální stavby s centrálou překlenutou kopulí inspirovala i řadu staveb v Evropě, ale nepředbíhejme. 

Východořímské centrum Konstantinopol, založené v roce 330 císařem Konstantinem I., potřebovalo sídelní baziliku a další sakrální stavby, které by vytvořily z pohanského impéria křesťanské. Ještě než však nad zátokou Zlatý roh stanula Hagia Sofia, vznikly zde postupně dvě převážně dřevěné baziliky, které však obě skončily v plamenech. Druhá padla za oběť povstání Níká v roce 532, jež zdevastovalo město a způsobilo společenské otřesy. Císař Justinian se rozhodl obnovit slávu říše a vybudovat svatyni, která na světě neměla obdoby. 

Justinian chtěl další baziliku, ale obrovskou, a nebezpečnou dřevěnou střechu měla nahradit kopule, která obrátí zraky věřících vzhůru a přiblíží je nebi a Bohu. Návrhem pověřil fyzika Isidora z Milétu a geometra a matematika Anthemiuse z Trallu. Přišli s pozoruhodným prostorovým pojetím, které se však nepodařilo realizovat bez problémů. Kopule uměli stavět i dříve v Římě, používali na ně sopečný prach, jako v Pantheonu. Římský beton s příměsí sopečného prachu a adekvátně voleného plniva (kamenů) byl dostatečně pevný a lehký. V Konstantinopoli však neměli k takovému materiálu přístup, takže museli najít jiný způsob. 

Problém s váhou obří kopule nakonec vyřešily speciální lehké cihly ze Rhodu. Vypalované při 800° C byly tak lehké, že údajně pluly na vodě. Dál ovšem stavitelům štěstí přát přestalo. Nanášeli vrstvu malty silnější než samotné cihly a nenechali konstrukci dost dlouho vytuhnout. Justinian tlačil na čas, což se nakonec ukázalo jako zásadní chyba. Na druhou stranu je jeho snaha pochopitelná, potřeboval upevnit moc a zrekonstruovat i značnou část města. Nedávno vzbouřené rebely radši zaměstnal, na stavbě se jich ve dvou směnách střídalo 10 tisíc a hotovo měli za 6 let.    

Foto Shutterstock

 

Kopule o průměru více než 30 metrů sedí na čtyřech sloupech, které se částečně ztrácí ve zdech. Proto vypadá, jako by se nad prostorem vznášela. Isidor sice přišel s účinným způsobem, jak její tlak kruhového půdorysu přenést na čtvercový podstavec pomocí pendentivů (trojúhelníků nad sloupy, které hranou podpírají dóm), ale záhy musel řešit další komplikace. Stavba se tlakem kupole a snad i nestabilním podložím zdeformovala, takže už nemá půdorys čtverce. Samotné sloupy mají různé výšky, což stabilitě také nepřidalo. V tehdejší době bylo běžné využívat materiály z jiných budov, takže v případě Hagie Sofie pochází jeden ze sloupů z Artemidina chrámu v Efezu. 

Už 16 let po dokončení se při zemětřesení část kupole poničila a při ještě silnějších otřesech roku 558 spadla skoro celá. Syn původního autora návrhu Isidor Mladší chrám stabilizoval, poté co odhalil jeho slabiny. Zvýšil dóm, podepřel jej žebry, především nechal dostatečně vytvrdnout maltu a přistavěl vnější opěrný systém, který o staletí později umožnil vznik katolických katedrál v Evropě. Přestože bylo později ještě několikrát potřeba Hagiu Sofiu opravit, v zásadě v ní Isidorovy zásahy fungují dodnes. 

Výstavba zabrala pár let, ale výzdoba interiéru celé století a i později se dramaticky měnila. Původní nefigurativní zlaté mozaiky nahradila zobrazení Krista a členů vládnoucích rodin a naopak, podle toho jak liturgie v té které době povolovala zobrazování osob v chrámech. Velkou ranou bylo pro Hagiu Sofiu křižácké tažení v roce 1204. Čtvrtá výprava sice mířila do Jeruzaléma, který chtěla osvobodit od muslimů, operativně však změnila misi, dobyla Konstantinopol, vykradla chrám a na téměř 60 let se zmocnila vlády. Když v roce 1453 dobyli město Osmané, přes počáteční násilnosti se k památce zachovali lépe. Sultán Mehmed II. ocenil impozantní architekturu, doplnil ji o čtyři minarety, náboženskou školu madrásu a vnitřní výzdobu nechal pouze zakrýt a doplnil novou. Přejmenovaná Aya Sofya se stala vzorem pro sousední Modrou mešitu a vlastně i všechny další. 

Foto A. Savin, WikiCommons

 

Další historickou etapu představoval Turecký stát Mustafy Kemala Atatürka, jenž se roku 1935 rozhodl chrám odsvětit a zřídit z něj muzeum. Odvážný krok souvisel se snahou udělat z Turecka moderní, sekulární a západně orientovanou zemi. Opačným směrem se vydal před dvěma lety Recep Tayyip Erdogan a v očividném popření Atatürkovy modernizace udělal z muzea znovu mešitu. Časy se mění a s nimi i jedna z nejúžasnějších staveb světa. Důležité je, že stále stojí a může nadále vyprávět svůj příběh.  

Víte, ve kterém roce se Hagia Sofia opět stala mešitou?

a) 2018
b) 2019
c) 2020

Správně je c) 2020. Na první pohled na stavbě upoutá mohutná kopule. Tu původní zničilo zemětřesení v roce 558, stavitelé se poté rozhodli konstrukci vylepšit, takže už odolává času i zemětřesením dodnes. Kopule není odlitá z odlehčené směsi na bázi betonu, jako je tomu u ostatních starověkých staveb, ale vystavěná z cihel.

Partnerem článku je největší český výrobce cihelného materiálu společnost HELUZ.
 

Zdroje: 

Wikipedia
Antika
Česká pozice  

Další články

Načítáme další články…

Generální partner

Hlavní partner

Mediální partner

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies