Soutěž Best In Design opanoval Marek Kuźmiński s dětskou protézou se superschopnostmi

ZLÍN – Udílení cen ve čtyřech kategoriích a tří speciálních ocenění se odehrálo v sobotu večer v Památníku Tomáše Bati. Letošní ročník soutěže Best in Design se vyznačoval rozmanitostí národností, myšlenek a přístupů, porota vybírala ze 608 přihlášek z celého světa. Dominovala témata sociálního designu, inkluze a umělé inteligence. Výsledky oznámil Tomáš Kozelský, zakladatel architektonického studia KOGAA. Absolutním vítězem, a tedy držitelem titulu Best In Design 2024 se stal Marek Kuźmiński. Jeho vítězný projekt „Ruce vzhůru – protéza se superschopnostmi” je navržen speciálně pro děti s vrozenými vadami nebo bez horních končetin. 

Kategorie Product & Industrial Design

Porota: Zuzanna Wójcik, Hanna Litwin & Romin Heide (Büro Famos)

První místo této kategorie získal již zmiňovaný Polák Marek Kuźmiński, který žije a studuje v Dánsku, s dílem Ruce vzhůru – protéza se superschopnostmi. Projekt „Hands Up“ od Marka Kuźmińského kombinuje sociální, inkluzivní a univerzální design s hrou a bioinženýrstvím. Ve spolupráci s AutoMedPrint z Technické univerzity v Poznani vznikly 3D tiskem z materiálu PLA protézy se „superschopnostmi“ pro děti s hendikepem. Cílem je posílit sebevědomí školou povinných dětí a zapojit je do navrhování vlastních protéz. Projekt reaguje na potřeby škol a rodin dětí se speciálními potřebami. Samy děti se po dobu 6 měsíců aktivně podílely na návrhu a přispěly tak k vlastní přístupnější budoucnosti.

Na druhém místě se umístili Češi Nikola Chromečková & David Hotárek s dílem Pop Up cukrárna a Velké sousto. Svou prací oživují interakci cukrářů se zákazníky pomocí své Pop-up cukrárny v exteriéru, která reflektuje tradiční české cukrárenské motivy. Jejich dezerty „Střecha“, „Terč“ a „Čára“ jsou navrženy pro pohodlnou konzumaci v ruce a kombinují historický výzkum s moderním designem, zajišťující unikátní gastronomické zážitky a podporu komunitní soudržnosti.

Třetí místo obsadil Max Greiner z Německa. Ve svém díle O Strusce prozkoumává inovativní využití strusky, minerálního vedlejšího produktu metalurgické výroby, často přehlíženého v tradičních aplikacích. Prostřednictvím procesů jako je lití a foukání skla projekt proměňuje strusku v univerzální materiál pro řemesla a průmysl. Začleněním strusky do hmoty skla nabízí udržitelné alternativy, snižuje spotřebu surovin a energetické náklady. Tímto průzkumem navozuje dialog o proměně surovin a podporuje ekologičtější přístup k výrobě.

Kategorie Fashion Design

Porota: Branko Popovic, Marija Petraityte

Na prvním místě této kategorie se umístil Rafał Zakrzewski z Polska s dílem Opětovné spojení s látkou. Ve své oděvní kolekci zkoumá úzké propojení těchto aspektů v oděvech, jejichž povrchy stimulují hmatové smysly a působí terapeuticky. Oblečení se podílí na každodenních interakcích a jeho konstrukce umožňuje vícevrstvou interakci s našimi smysly. Receptory reagují na povrchové změny, a proto jsou Rafalovy součástky vyrobeny s vyšší gramáží a pokryté aplikacemi. Ty pak stimulují hmat a nabízejí masáž a fyzické uvolnění nositele. Při výrobě byly použity techniky jako 3D tisk, laserové řezání nebo aditivní FDM-nanášení materiálu v polotekuté formě.

Na druhém místě se umístil Aidan-Jayson Peters z Jihoafrické republiky s dílem DUNUSA: Život oděvu. DUNUSA v Johannesburgu je pouliční tržiště s hojným množstvím second hand oblečení, často nepoužitého, dovezeného z Evropy. Místní designér Aidan-Jayson Peters přetvořil tyto oděvy do avantgardních kreací, které reflektují místní kulturu a zároveň vyvolávají diskusi o přemíře spotřeby na západě a jejím dopadu na životní prostředí v Jižní Africe. Skrze svá díla kritizuje neudržitelnost oděvního průmyslu a jeho vliv na neformální ekonomiky.

Třetí místo patří čínské designérce Ziyao Xiao s kolekcí Přijetí ženského léčení. Projekt se inspiruje příběhy přeživších rakoviny prsu, včetně její matky, tety a babičky. Využívá jejich garderóby plné květinových vzorů a krajky a jejich oblíbených barev k tvorbě oděvů, které symbolizují jejich sílu a odolnost. Tato kolekce odráží psychické boje i nové přijetí života po nemoci, zdůrazňující schopnost žen čelit životním výzvám.

Kategorie Service Design 

Porota: Matěj Malecha, Janka Csernák

Vítězem kategorie Service Design se stala Dorothea Wagnerberger z Německa. Její projekt Gendermedol+ se zaměřuje na eliminaci zdravotních rizik způsobených standardizovanou medicínskou diagnózou založenou na mužském „standardu“. Tento výstavní kurz používá interaktivní metody, jako jsou karty s případovými studiemi a puzzle, k vzdělávání o rozdílech v léčbě mezi pohlavími a povzbuzuje návštěvníky k aktivnímu hledání diagnóz.

Druhé místo obsadil Carlos Bravo z Kolumbie projektem Multisenzorická strategie pro podporu navigace a dostupnosti v Slezsko zemském muzeu. Carl Bravův inovativní projekt zlepšuje orientaci v exteriéru Slezského muzea v Polsku tím, že cílí na taktické, sluchové a vizuální smysly. Obsahuje informace ve čtyřech jazycích: polštině, Braillově písmu, angličtině a polském znakovém jazyce, a je doplněn o webovou aplikaci s hlasovými popisy.

Na třetím místě se umístil Slovák Michal Kyselica s dílem Design DAS. Ve své diplomové práci přepracoval asistenční aplikaci pro strojvedoucí, která nyní nabízí lepší přehlednost a čitelnost informací, a zavádí nové funkce pro zvýšení soustředěnosti během jízdy. Aplikace splňuje nejvyšší standardy pro 3D zobrazení, přehled trasy a tratě a systémy upozornění. Vývoj aplikace zahrnoval rozsáhlý kvalitativní výzkum a testování produktu.

Kategorie Communication Design

Porota: Adrián Gubrica, Eva Horská & Jakub Horský (UPUPÆPOP), Pavol Kyselica

První místo obsadila Češka Barbora Kramná s dílem FEMME ženská otázka. Vytvořila knihu, která zkoumá ženské otázky pomocí umělé inteligence. Použila AI k položení otázek o ženském těle, kráse, reprodukci a prostituci a zpracovala odpovědi do výtvarných kompozic dostupných na beta.dreamstudio.ai. Knihu tvoří kompletní díla AI i jejich výřezy, které reflektují současný pohled na ženské otázky a problémy, demonstrující, že AI odráží pouze znalosti, které jsme jí poskytli.

Na druhém místě se umístil Lukáš Demovič ze Slovenska s dílem Motion Design in Motion / La Montagniere. Ve své práci se zaměřil na 3D modelování, texturování, animaci a zvukový design prostřednictvím reimaginace modelu Alpine A110 v krátkém filmu. Projekt zahrnoval komplexní tvůrčí proces, zahrnující vytváření scén a kompozicí a testování dovedností, který vyústil ve video s rallye tematikou. Lukáš tím ukázal, že dnes může jednotlivec s notebookem a internetem dosáhnout toho, co by před dvěma desetiletími vyžadovalo celý tým.

Třetím oceněným je Radovan Vašák ze Slovenska s dílem ID & Type Design PPC Dolné Obdokovce. Jeho projekt propojuje globální vizuál s venkovským prostředím prostřednictvím designu pro amatérský turnaj ve stolním tenisu v Dolných Obdokovciach. Projekt zahrnuje maskota ve tvaru usmívajícího se míčku a typografii „Boing“, inspirovanou východoasijskými písmy, s unikátním sazením samohlásek a sníženou diakritikou pro různé typy layoutů. 

Zlatý hattrick Poláka Marka Kuźmińskiho

Titul Best in Design 2024 & Media Award & Speciální cena Martiny Dlabajové

Publicita je pro designéry klíčová, což vedlo k zavedení titulu Media Award v rámci soutěže od roku 2022. Ocenění vybírají šéfredaktoři a šéfredaktorky z předních designových médií. Letos porotu tvořily Lenka Šubrtová z časopisu Dolce Vita, Eva Slunečková z Elle Decoration a Veronika Pařízková, bývalá šéfredaktorka magazínu CzechDesign. Kromě toho byla letos udělena i Speciální cena Martiny Dlabajové, poslankyně Evropského parlamentu, a tradiční cena pro absolutního vítěze soutěže Best in Design 2024. Všechny tři speciální kategorie tento rok poprvé ovládl Marek Kuźmiński s projektem „Ruce vzhůru – protéza se superschopnostmi”, který představil v kategorii Product & Industrial Design.

Festival Zlin Design Week vzniká v rámci Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.