Smutný a nudný urbanismus bez představivosti nabourali návrhem bydlení ve včelích plástvích
- 8. dubna 2024
- Realizace
- autor: Jan Gerych
- Foto: Edward Beierle
MNICHOV – Novou rezidenční čtvrť Riem v německém Mnichově utváří rastr takřka identických bílých krabicových domů. Řád zde narušuje jen experimentální projekt komunitního družstevního bydlení v domě připomínajícím včelí plástev. Bytové družstvo Wogeno chtělo nejen netradiční architekturu, ale taky komunitní způsob bydlení. Oslovili proto studio Peter Haimerl Architektur, jež je vyhlášené originálními kreativními výsledky.
Peter Haimerl, jenž také vyučuje v Linci, se zabývá novými formami bydlení ve městě budoucnosti a snaží se překonat konvenční krabicové městské plánování. Už nějakou dobu pracuje s modulárním motivem šestiúhelníku a Riem si vybral jako zkušební příležitost. Jeho pojetí nového bydlení není jen o architektuře, ztělesňuje i novou filozofii. Spolu s týmem navrhl klastrové bydlení v domě z pláství – velký komunitní dům o zhruba 30 bytech, se sdílenými prostorami a sousedským obchodem.
Budovu tvoří 17 na sebe položených šestiúhelníkových tubusů. V ideálním případě se má stavět z udržitelných materiálů, nejlépe ze dřeva. Dům v Riemu, jež si družstvo nazvalo Mama, je z betonu. Pokud ale potvrdí architektovy premisy, následovat bude výroba prefabrikovaných šestiúhelníkových modulů a rozšíření konceptu do celého světa.
Mama obsahuje studia bez koupelny a byty o jednom až čtyřech pokojích. Dále jsou zde dvě sdílené kuchyně a obývací pokoje. Obyvatelé mají tvořit komunitu, což je v čase narůstající osobní osamělosti důležitý moment. Napříč budovou prochází schodiště, které propojuje všechny jednotky a vede na společnou střešní zahradu. Protože se nepodařilo budovu navrhnout bezbariérově, vznikl ještě zahradní domek, který bezbariérový je a s plástvovým domem jej spojuje lávka.
Šestiúhelníkové moduly nemají stěny, pouze šikmé podlahy a stropy. Všechen nábytek tak musí být na míru. Architektonické studio vyvinulo prototypy pro katalogovou nabídku, jež se pak tiskne ve 3D. Peter Haimerl tvrdí, že hexagonální tvar obytného prostoru jej rozšiřuje, takže do něj plyne více světla a dokonce uvádí, že v něm mají obyvatelé pocit 1,3 x většího prostoru než v krychli. Projekt se dokončil v loňském roce a všechny byty jsou zabrané. Nyní má přijít na řadu světová expanze konceptu.
