Sloužila Velká čínská zeď proti nájezdníkům nebo na kontrolu vlastních lidí?

S fenoménem Velké čínské zdi se pojí spousta mýtů, fám a v moderní době taky výzkumů. Jedna z nejnavštěvovanějších pamětihodností světa je však především památkou lidského stavitelství.
Sloužila Velká čínská zeď proti nájezdníkům nebo na kontrolu vlastních lidí?

ČÍNA – Velkou čínskou zeď je jako jedinou člověkem postavenou strukturu vidět z vesmíru, vytyčit ji pomáhal přátelský drak a jde zároveň o nejdelší hřbitov na světě. Miliony turistů každoročně navštíví památku, která je od roku 1987 na seznamu UNESCO. Přesněji řečeno jejích pár zrekonstruovaných, dobře dostupných úseků.

Zatímco na draky moc nevěříme, přízvisko o nejdelším hřbitově už uvěřitelné je. V průběhu téměř 2 500 let se na stavbě zdi podílely miliony obyvatel. Někteří, především v pozdějších dobách, dobrovolně, většina z donucení. Práce na zdi byla za trest, nebo jako forma odvádění daně státu. Faktem je, že se zesnulí pohřbívali do základů zdi. O viditelnosti zdi z vesmíru se začalo bájit už na počátku 20. století, někteří tvrdili, že musí být vidět i z Marsu. Na to je však příliš úzká. Viditelná je z oběžné dráhy Země, to však platí i pro některé další lidské výtvory. 

Zajímavé jistě je, že samotní Číňané svou zeď historicky příliš neprožívali. Do popředí jejich zájmu se dostala až na přelomu 19. a 20. století na základě ohromné pozornosti, kterou jí tehdy věnovali Evropané. Údajně až tehdy ji v Číně prvně pojmenovali – Wan-li čchang-čcheng, což se dá přeložit jako Nekonečná zeď. Toto označení má nakone velký díl pravdy. Délka zdi se totiž neustále prodlužuje.  

Velká čínská zeď se táhne severní Čínou od zálivu Po-chaj (Bohai) na východě a končí na západě v poušti Gobi. Její počátky sahají do 3. století před naším letopočtem a do vrcholné formy se dostala za vlády dynastie Ming mezi 14. a 17. stoletím. Její délka se uváděla 8860 km, ovšem toto číslo v poslední době výrazně narostlo. Zeď není spojená, v kritických úsecích může mít více linií a hlavně se stále nachází nové a nové části. 

V roce 2006 spustila čínská vláda nejkomplexnější výzkum. Využili k němu nejmodernější technologii včetně satelitního sledování, leteckého snímkování, laserového skenování a dronů. Objevili množství neznámých pozůstatků Velké čínské zdi včetně 44 tisíc obranných staveb. Aktuální stav pevnostního systému je stanoven na 16 zdí o délce 21 tisíc km.

Obranný charakter výjimečné stavby v nedávné době zpochybnil izraelský archeolog Gideon Shelach-Lavi. K dvouletému výzkumu využil také ty nejmodernější technologie a zaměřil se především na severní část zdi, jež není tak podrobně prozkoumaná. Došel k závěru, že zeď v této oblasti nebyla určena k obraně, protože nebyla dostatečně masivní a spojitá. Tvrdí, že pravděpodobně spíš sloužila k regulaci pohybu obyvatelstva a zemědělské zvěře a k jeho zpoplatnění. 

Největší problém Velké čínské zdi v současnosti je eroze. Udržovat tak rozsáhlý komplex není možné a děje se tak snad jen v turistických destinacích. Už Mao Ce-tung v souladu s tehdejším trendem pokroku a popírání historie vybízel lid, ať využívá cihel ze zdi ke stavbě vlastních příbytků. A lidé tak činí dodnes, takže v některých oblastech zeď mizí téměř před očima. Od roku 2006 ji sice chrání zvláštní zákon, moc ale nepomáhá. Podle deset let staré studie bylo v dobrém stavu jen jejích 8,2 procent.

Nejstarší části zdi jsou z materiálů, které byly místně dostupné. Používala se udusaná hlína, písek zpevněný rákosem, dřevo, kameny. Až později se začaly využívat cihly a tvarované kamenné kvádry. Nejkvalitnější práce proběhly za již zmíněné dynastie Ming, která vsadila právě na fortelné cihly. Tehdejší stavební kampaň zemi navždy změnila. Do procesu se zapojily tisíce dělníků i s rodinami a některé ze stovek cihlářských pecí fungují dodnes. 

Víte, kolik kilometrů Velká čínská zeď měří?

a) 14 925 km
b) 18 766 km
c) 21 196 km

Správně je c) 21 196 km. Zeď začíná na východě při hranicích Číny a ruské části Mandžuska, končí pak na hedvábné stezce v poušti Gobi. Za dynastie Ming se kromě kamene používaly jako hlavní stavební materiál cihly. Po dobu sedmi dnů se vypalovaly ve speciálních pecích při teplotě víc než 1000 °C. Byly asi čtyřikrát větší a pevnější než ty, co známe dnes. Jejich nosnost je srovnatelná s železobetonem.

Partnerem článku je největší český výrobce cihelného materiálu společnost HELUZ.

Zdroje: 

Wikipedia
Epoch Times
Prima ZOOM
CK Sen
Novinky
Deník

Další články

Načítáme další články…

Generální partner

Hlavní partner

Mediální partner

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies