S novou střechou je Pálffyovský palác připraven na další století

Barokní palác v Praze na Valdštejnské prošel komplexní rekonstrukcí střechy, stropů a fasády, díky nimž je opět ve skvělé formě.
S novou střechou je Pálffyovský palác připraven na další století

Barokní palác v Praze na Valdštejnské prošel komplexní rekonstrukcí střechy, stropů a fasády, díky nimž je opět ve skvělé formě. 

 

Praha – Pálffyovský palác si nechal Jan Josef z Valdštejna přestavět do přibližně dnešní barokní podoby podle projektu Františka Maxmiliana Kaňky v roce 1712. V roce 2017 si havarijní stav střechy a krovů vyžádal komplexní rekonstrukci. Ta odhalila špatný stav některých trámů a většiny rákosníků. 

Dnešní pojmenování získal palác podle rodu Pálffyů z Erdödu, kteří jej vlastnili od roku 1885 do 1902, kdy jej prodali státu. Předtím se mezi další majitele řadili Fürstenbergové, Karel Egon zde v roce 1775 organizoval první zasedání Učené společnosti nauk, nebo ještě dříve Maxmilian z Lamingeru, proslulý Lomikar vyzvaný Janem Sladkým-Kozinou do roka a do dne na boží soud. 

Ve státním vlastnictví palác vystřídal funkce místodržitelského archivu, archivu ministerstva vnitra, stanice jízdní policie, sídla ministerstva informací, kultury a působila zde pracoviště Národního památkového ústavu. Dnes na této adrese najdete část Pražské konzervatoře a archiv notového materiálu. 

Langweilův model Prahy zachycuje palác v podobě z roku 1835. Od 50. let 20. století začaly úpravy a postupné rekonstrukce především v oblasti půdy. V roce 1964 se objekt rozšířil o dům č. p. 158 a v roce 2017 došlo na zevrubnou rekonstrukci krovu a střešní krytiny. 

Odstranění podlahy na půdě odhalilo havarijní stav stropních trámů a rákosníků. Provedla se náročná statická opatření s opravou a výměnou těch masivních trámů, které nebylo možné zachránit. Důležitou částí sanace stropních trámů bylo zajištění, aby se mycelia hub ze zdiva nedostala zpět do stropní konstrukce a podlahové konstrukce půdy. 

Při snímání vrstev podlahy došlo ke zničení části půdovek - cihlové půdní dlažby, a tak za ně bylo potřeba najít vhodnou náhradu.  Barevností a rozměry se nejlépe osvědčily půdovky Heluz o rozměrech 200 x 200 x 30 mm s přírodním povrchem. Splnily náročná kritéria památkářů i památkového dozoru na stavbě. Jsou kladené do vápenné malty a v kombinaci se starými půdovkami a vystupujícími historickými masivními vaznými trámy působí velmi vkusně. 

Další články

Načítáme další články…

Generální partner

Hlavní partner

Mediální partner

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies