S nadsázkou říkám, že se naše kniha omylem stala bestsellerem, říká Ondřej Filgas o Rare Places
- 26. září 2025
- Rozhovor
- autor: Eliška Koukalová
- Foto: Rare Places
O nevšední architekturu a cestování se zajímá od útlého věku, projekt Rare Places založil v pouhých 14 letech. Zeptali jsme se proto Ondřeje Filgase, co po úspěšném uvedení prvního knižního Průvodce do kapsy ještě chystá a kterých míst si on osobně nejvíce váží.
Vydal jsi knihu Rare Places (vzácná místa), jaké místo je pro tebe to nejvíc rare?
Tam, kde samotné místo má svůj důvod. Proč tam stojí? Stojí tam snad jen proto, aby tam něco bylo, nebo má nějaký hlubší smysl? Jaké je poslání místa? Jaký je jeho příběh a filosofie za ním? Právě filosofie za místem je důležitá. Fenomén dnešní doby je stavět „bezduché umění“ uprostřed přírody. Uměním myslím bezduché rozhledny, tuctové baráky a podobně. Dnes vidím spoustu rádoby domů, které nemají duši – bílé kostky domů bez energie. Ale taky spoustu bílých kostek, které něčím vyčnívají.
Jedním z faktorů také je, aby místo mělo duši. Když ho někdo navštíví, tak to vzbudí v člověku nějakou emoci. V dřevě se cítí klidný. V betonu roztěkaný. V bílé místnosti jako v nemocnici.

Co je vlastně definice rare místa podle tebe?
Architektonicky dobře navržené a přístupné veřejnosti. Lidé rare místa mohou osobně navštívit, vcítit se do jejich atmosféry. Rare místo je taky místo dobře odkomunikované veřejnosti, a to umíme dobře podchytit.
Jaké je celkové poselství knihy Rare Places?
Dostat kvalitní architekturu mezi běžné lidi. Rare Places není jen kniha. Je to obrovská komunita lidí, kterou spojuje vášeň pro cestování po místech, která vynikají svým duchem.
Mluvíme stejným jazykem jako laická veřejnost. V týmu jsme čtyři a všichni naprosto odlišní. Jeden studuje biochemii, druhý zas něco jiného, ale nikdo z nás nestuduje architekturu. Neznáme odborné architektonické výrazy, a to nás odlišuje od odborných médií, ke kterým se zkrátka široká veřejnost nemá šanci nikdy dostat. Ctíme českou a slovenskou architekturu. Fandíme architektům. A jejich myšlenky zpřístupňujeme všem.
Kdy jsi zahořel k objevování míst a jejich sdílení s ostatními? Jak to vlastně celé vzniklo?
Už od raného věku jsem chtěl dělat něco vlastního. Tehdy jsem si přečetl knihu od Austina Kleona s názvem Ukaž, co děláš, kde bylo řečeno, abychom každý den ukázali střípky své práce, svého vkusu ostatním. Tehdy jsem si chtěl kolem sebe rozšířit komunitu se zájmem o foto a video, které jsem tehdy miloval a dodnes se videu věnuju na hobby úrovni. Videotvorba mě předehnala a já nemám chuť ji dohánět, ale spíš se věnovat tomu, co miluju – a to je sdílet své tipy na výlety za architekturou.
A proč architektura?
Vždycky jsem obdivoval stavby se sofistikovanou myšlenkou. A kvalitními produkty. A jedním z těch kvalitních produktů jsou okna, která vyrábí firma mého strýce. Odjakživa jsem ty baráky měl před očima a ta okna je podtrhávala – vynikají svou koncepcí.
A jak to vzniklo? Seděl jsem v pokojíčku a věděl, že chci založit něco vlastního. Že to bude cestovatelský projekt, to se vyklubalo až časem, protože ty nejlepší nápady potřebují zrát. Během jednoho dne jsem načrtl první vizuál webu a Instagram. Bylo to hrozné, ale odráží to naši základní kulturu – jít s věcmi prostě ven a nečekat na ideální chvíli. Je to jako u nemovitostí: nejlepší čas na nákup byl včera a druhý nejlepší je dnes. Jde o to zkoušet, učit se za pochodu a nebát se riskovat. Než jakýkoliv projekt spustíme pro veřejnost, samozřejmě ho doladíme k dokonalosti, ale s tou myšlenkou takzvaně jít ven myslím sdílet ho s nejbližším okolím – rodinou a přáteli – a sbírat zpětnou vazbu. Neututlávat si ho jen pro sebe, protože častokrát okolí má lepší nápady než ten, kdo je až moc inside.

Jaký to byl proces dávat vše dohromady a vydat knihu?
Každý krok mě překvapoval. Ale v mnohých věcech mi pomohli mí parťáci, bez kterých by to prostě neklapalo. Bára, která nám pomáhá s redakcí, řízením a navazováním nových vztahů s klienty. Klárka, která dělá prezentaci našich produktů a sociální sítě. Šimon, který mi pomohl hlavně se začátky projektu. A Honza Košátko z grafického Studia KOSATKO, které Průvodci do kapsy vdechlo jedinečný vizuál. Tehdy jsem ho poprvé kontaktoval jako naivní náctiletý kluk, jestli by mi neudělal grafiku knihy. A i když už v té době spolupracoval s velmi kvalitními značkami, na moji nabídku kývl – a já jsem mu za to neskutečně vděčný. Děláme s ním dodnes: na Průvodci do kapsy 2, Cestovatelském deníku, který jsme představili na Hithitu, nebo na nové Rare Places Mapě míst (rareplaces.cz) a spoustě dalších projektech, které budeme postupně odhalovat!
Ale ta první kniha byla co krok, to překvapení. Popravdě jsem mnohokrát ani nevěděl, co dělám. (smích) ISBN – jak ho registrovat a další srandy – jsem poznával postupně. Ale to je na tom ta zábava! Ne nadarmo se říká: věř v proces.
Dostával jsi třeba i tipy od okolí, nebo to byla čistě tvoje místa?
Opět se vracíme k tomu, proč jsem Rare Places zakládal – chtěl jsem mít komunitu lidí. Komunitu, se kterou si budeme navzájem sdílet tipy na výlety. Většinu míst jsme s týmem našli sami, ale mnohdy se nám ozývá s tipy i naše komunita.
Co tě to celé naučilo?
Vždycky jsem byl podnikavý a bavilo mě „otravovat“ ty dospěláky, aby mi dávali feedback na mou práci. V 9 letech jsem byl YouTuber, pak jsme s kamarádem založili e-shopy, poté jsme dělali na portále, kde jsme dělali rozhovory s lidmi z Česka, pak jsem založil Rare Places a od té doby se mu plně věnuji. Byla to dlouhá cesta, než jsem našel to, co mě baví. A konečně jsem se našel! Architektura, cestování, podnikání – a tohle doporučuju všem, aby zkoušeli nové věci, protože podruhé už nové nebudou.
Jednou z věcí, kterou jsem se naučil, je nebát se komunikovat s lidmi a vyslechnout si jejich názor pro dobro projektu. Přistoupit k mému náčrtu s nadhledem. Ego zabíjí posun. Poskládat si více názorů dohromady a na základě nich náčrt měnit v projekt s větším přesahem.
Moc mě teď baví i naše Hithit kampaň, kterou jsme dělali poslední tři měsíce. Co se týká Hithitu, tak ten je skvělý v budování brand awareness napříč různými cílovými skupinami, ke kterým bychom se běžnými kanály nedostali. Spojit tak dohromady komunitu, aby byla součástí naší cesty, je super. A to se nám díky Hithitu podařilo! Naší motivací při vstupu na crowdfunding nebylo „jen získat peníze,“ ale umožnit lidem, aby mohli být součástí naší vize a udělat spolu s námi něco, na co můžeme být společně hrdí. Díky tomu, že kampaň má jen 45 dní, nás to nutí být opravdu hbití a každý den udělat něco menšího, díky čemu projekt může dále růst.

První kniha byla velmi úspěšná, sama jsem jí obdarovala hned několik svých blízkých a dobrodruhů. Jaká jsi měl od jejího vydání očekávání?
Upřímně – vůbec žádné. Chtěl jsem ji původně udělat v pár stovkách výtisků, ale pak mě jeden známý přemluvil k tomu, abych šel do většího nákladu. Projekt nejvíce začal kvést od momentu, kdy se k nám přidala Klárka a spolu jsme rozjeli první větší kampaně, které výrazně rozšířily povědomí o knize. Stala se z ní v několika knihkupectvích bestseller a na Heurece je to TOP 2 v kategorii cestovatelských průvodců. Častokrát jezdíme na offline eventy prodávat a když tuto otázku dostanu, tak trochu s nadsázkou říkám, že naše kniha se omylem stala bestsellerem.
Myslím, že velkým podílem úspěchu Rare Places je v tom, že u nás mají lidé jistotu kvality. Pečlivě kurátorujeme místa – od rozhleden, kaváren, vinařství až po hotely a podobně. Pokud si někdo chce naplánovat výlet se vším všudy, tak u nás může. Ať už prostřednictvím naší Rare Places Mapy, nebo prostřednictvím našich Průvodců do kapsy. Druhým důležitým faktorem jsou určitě kvalitní materiály a vizuál, který používáme – plátno na obálce knihy, ražba, tvrdé desky...
Jaký měla efekt na Rare Places, které se v ní objevují, máš nějakou zpětnou vazbu?
Efekt, který se nám stává, je, že se na nás sami architekti častokrát obracejí s tím, že nám děkují, že jsme s prezentací jejich realizací zasáhli úplně jinou cílovou skupinu, kterou dotehdy neměli šanci oslovit. Nebo mnoho ubytovacích zařízení říká, že k nim na recepci častokrát chodí lidé s naší knihou, Instagramem nebo Rare Places Mapou a ukazují jim, že díky nám je objevili. Tím, že víme, jak ideálně místo prezentovat, dokážeme oslovovat naši komunitu, ke které máme velmi blízko a víme, jakým jazykem s ní komunikovat, aby se o daném místě dozvědělo co nejvíce lidí. Každé spolupráci dáváme individuální péči. Budujeme spolu vztah – aby spolupráce byla pro obě strany zážitkem. Aby se obě strany k sobě po nějaké době vracely. Protože v dnešní uspěchané době, kdy zapomeneme, co jsme viděli před hodinou, je velmi důležité mezi námi a klienty udržovat kontinuální propagaci na bázi partnerství.

Co pokračování příběhu, určitě tímto výčtem seznam nekončí. Bude další kniha?
Od začátku roku jsme udělali velmi kompulzivní rozhodnutí – nadchli jsme se pro několik věcí současně, a i když se to mohlo zdát jako sebevražedná metoda, zpětně jsme si takto mohli vyhodnotit to či ono. Naše dosahy zvyšujeme na základě zpětné vazby na naše projekty. Čím dříve pustíme ven nedokonalý projekt, tím dříve můžeme reagovat na zpětnou vazbu od lidí a učit se za chůze.
Za poslední rok se nám daří projekt velmi dobře škálovat, a to především díky tržbám z našeho Průvodce do kapsy 1. Kromě toho jsme rozšířili portfolio služeb, díky kterým ještě lépe komunikujeme kvalitní místa. Snažíme se vyhýbat dotacím, tak jako to dělá několik konkurenčních médií. Tím, že jsme nezávislí, si můžeme dovolit velmi experimentovat. Víme, že dokážeme kvalitně provedená místa dostat prostřednictvím našich kanálů do povědomí široké veřejnosti – ať už prostřednictvím našeho nového webu (blog, Rare Places Mapa), rozsáhlé newsletterové databáze, nebo prostřednictvím našich sociálních sítí, kde poslední měsíce velmi dobře rosteme.
Už teď mohu prozradit, že budeme představovat několik nových produktů. Na Hithitu jsme si dali poměrně ambiciózní metu 1,5 milionu, kterou když pokoříme, představíme publikaci, jež bude mezikrokem mezi Průvodcem do kapsy, ale bude aktuálnější v tom, že ji budou moct lidé mít co půl roku ve schránce s těmi nejaktuálnějšími tipy na výlet. A až po nějaké době opět ucelíme všechna místa do Průvodce do kapsy. Doporučuju si tedy už teď předobjednat jak Průvodce do kapsy 2, tak i Cestovatelský deník na Hithitu. Naší dlouhodobou vizí je tvořit kolekci našich knížek, které budou moct vynikat v knihovničkách domů, obýváků, kaváren, recepcí… Aktuálně také chystáme expanzi do států evropských měst.